Příjmy domácností omezuje vysoká inflace

Růst průměrné mzdy v ČR podle dnes zveřejněných dat na konci loňského roku výrazně zpomalil. V meziročním vyjádření ve čtvrtém čtvrtletí činil čtyři procenta po 5,7 procenta ve čtvrtletí třetím.
Růst průměrné mzdy v ČR podle dnes zveřejněných dat na konci loňského roku výrazně zpomalil. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Důvodem zpomalení meziročního růstu byl především efekt vysoké srovnávací základny mezd ve zdravotnictví, které byly v posledním čtvrtletí roku 2020 podpořeny prvním kolem mimořádných odměn za nasazení v době covidu. V důsledku toho zde průměrná mzda klesla meziročně o 8,1 procenta.

V celém veřejném sektoru pak zhruba stagnovala, když jen velmi mírný meziroční růst o 1,4 procenta zaznamenala oblast veřejné správy. Rychlejší tempem rostly mzdy pouze ve školství (meziročně o 6,2 %), a také v kultuře (5,2 %), kde to však bylo pouze z důvodu velmi nízké srovnávací základy.

V soukromém sektoru podle našeho odhadu pokračoval svižný meziroční růst o 5,7 procenta, shodný s tím ze třetího čtvrtletí loňského roku. Na vyšší dynamiku mezd i nadále působil napjatý trh práce, když míra nezaměstnanosti v předchozích měsících dále klesala. V lednu dosáhla 2,3 procenta, což bylo jen mírně nad předkrizovou úrovní.

Ve váhově významném zpracovatelském průmyslu meziroční růst průměrné mzdy zpomalil z 5,3 procenta na 3,9 procenta, pravděpodobně vlivem přetrvávajících problémů s dodávkami vstupů a s tím spojeného omezení produkce. To však bylo vyváženo vyšší dynamikou v oblasti obchodu a služeb, kde byly nejspíše znát mírnější restrikce spojené s covidem.

V reálném vyjádření však průměrná mzda klesla meziročně o dvě procenta, zatímco ještě ve třetím čtvrtletí rostla o již tak nízkých 1,5 procenta. Důvodem byla vysoká a nadále zrychlující inflace. Zatímco ve třetím čtvrtletí činila průměrných 4,1 procenta, v tom čtvrtém již vystoupala na meziročních 6,1 procenta.

Ve srovnání s naším odhadem (-1,6 % meziročně) a odhadem České národní banky (-1,5 %) byl vývoj reálných mezd jen nepatrně nižší. O poznání horší byl v porovnání s tržním konsensem, který čekal pokles pouze o 0,6 procenta.

Celkově byl však v souladu se slabým výsledkem spotřeby domácností, která se ve čtvrtém čtvrtletí snížila mezičtvrtletně o 1,8 procenta. Vysoká inflace tak již pravděpodobně začíná mít první hmatatelné dopady na reálnou ekonomiku. Působení domácí ekonomiky bylo ve čtvrtém čtvrtletí oproti prognóze ČNB mírně protiinflační.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena