Případ rakouské banky Heta už podle nových evropských pravidel

Pro všechny banky na území Evropské unie by měl od začátku letošního roku platit nový kauční systém, kterému se říká bail-in. Jeho podstatou - stručně řečeno - je, že se už na záchraně krachující banky nepodílejí vlády, nýbrž ti, kdo v ní mají uloženy peníze. Vůbec první případ podle nových evropských pravidel se odehrává v sousedním Rakousku.

Reprofoto: salzburg.com

Jde o banku Heta, která je nástupkyní zkrachovalé banky Hypo Alpe Adria. Tu rakouská vláda před sedmi lety zestátnila, aby zabránila jejímu pádu, a investovala do ní 5,5 miliardy eur. Za dluhy zkrachovalé banky Hypo Alpe Adria se zaručila spolková země Korutany, čímž se dostala do velkých finančních potíží.

Podle nejnovějších informací rakouského Úřadu pro dohled nad finančním trhem (FMA), pod jehož správou se banka Heta nachází, budou mít věřitelé korutanské banky u svých pohledávek ztrátu 54 procent a zřejmě se ke zbylým penězům nedostanou dříve než za sedm let.

FMA převzal kontrolu nad bankou loni vloni na jaře, poté, vyšlo najevo, že banka nedisponuje dostatečným kapitálem. Současně bylo vyhlášeno až do letošního května moratorium na splácení dluhů banky.

A ty rozhodně nejsou malé. Zkrachovalá banka Hypo Alpe Adria dluží různým věřitelům přibližně 11 miliard eur (asi 300 miliard korun). Nejvyšší dluh – asi sedm miliard eur – má podle odhadů německé centrální banky Heta vůči německým bankám a pojišťovnám. Mezi věřiteli ale nejsou jen finanční domy, ale také některé rakouské a německé spolkové země.

Nový kauční systém platný na území EU se inspiroval tím, co se před několika lety odehrálo na Kypru. Pokud si vzpomenete, pak o peníze tam přišel každý, kdo měl na svých bankovních účtech více než 100 tisíc eur. Prostředky nad tento limit byly použity na záchranu kyperských bank.

Bail-in systém ve směrnici EU v případě krize banky vyžaduje, aby jako první byli postiženi akcionáři a držitelé dluhopisů. Nezajištěné vklady, tedy vyšší než sto tisíc eur, mají být postiženy jako poslední, údajně až po krocích garančního fondu v té které zemi.

Evropské státy ale nejsou v otázce pravidel nového kaučního systému jednotné. Před Evropským soudním dvorem již stanulo šest členských zemí EU za to, že po určené lhůtě blokovaly novou „bail-inovou“ legislativu a odmítly ji ratifikovat.

V České republice platí stejná pravidla pro pojištění vkladů jako v kterékoliv jiné zemi Unie – garantovány jsou vklady do výše 100 tisíc eur u každé banky. V České republice byl původně garantem Fond pojištění vkladů, který se od 1. ledna 2016 přeměnil na Garanční systém finančního trhu.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.