Největšími příznivci unijního členství jsou ve středoevropském a východoevropském regionu Slováci, nejmenší podporu naopak projevovali občané v Bulharsku, vyplynulo z průzkumu organizace CEPER.
S blížícím se 20. výročím rozšíření Evropské unie o deset středoevropských zemí provedla organizace CEPER průzkum v devíti zemích tohoto regionu (včetně několika z těch, které v roce 2004 do EU vstupovaly: Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, pozn. red.).
Průzkum v členských zemích se věnoval přínosům a nevýhodám členství a s ohledem na poslední geopolitický vývoj i postojům ke vztahu mezi EU a Spojenými státy.
Ve všech devíti zemích zahrnutých do studie vyjádřila jasná většina respondentů přesvědčení, že členství v EU přineslo více výhod než nevýhod jak jim osobně, tak i jejich zemi. Respondenti se shodují nejen na přínosnosti členství v EU, ale také na tom, že by Unie měla jednat s větší mírou nezávislosti na USA.
Ve všech devíti zkoumaných zemích vyjádřilo názor, že členství jejich země v Evropské unii jim přináší více výhod než nevýhod, mezi 51 a 64 procenty respondentů. Mezi 56 a 68 procenty respondentů pak uvedlo, že členství je přínosné pro jejich země. S výjimkou Bulharska bylo ve všech zkoumaných zemích více respondentů, kteří viděli přínosy členství v Unii pro jejich zemi, než kolik jich uvedlo, že je členství přínosné pro ně osobně.
V Rakousku bylo o přínosech členství pro celou zemi přesvědčeno 56 procent dotazovaných, ovšem jen 51 procent vidělo v členství přínosy pro ně osobně. Rozdíl mezi oběma názory činil tři nebo více procentních bodů v Chorvatsku, Česku, Polsku, Rumunsku, na Slovensku, ve Slovinsku a v Maďarsku. Respondenti ze zemí střední Evropy se tedy vesměs shodovali ve výhodnosti členství jejich zemí v EU.
Podobná shoda mezi nimi panovala i ohledně přesvědčení, že by EU měla jednat nezávisleji na USA. Ve všech zemích zahrnutých do studie souhlasila většina respondentů s tvrzením: „EU by měla být méně závislá na USA“. V současném komplikovaném světě s probíhajícím válečným konfliktem na evropské pevnině obyvatelé střední Evropy myšlenku větší samostatnosti EU ve většině podporují.
Ve třech zemích (Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko) souhlasilo s uvedeným tvrzením více než 80 procent dotazovaných. V dalších čtyřech (Slovinsko, Rakousko, Slovensko a Maďarsko) se podíl respondentů, kteří měli za to, že by EU měla zvýšit svou strategickou nezávislost na USA, pohyboval mezi 70 a 80 procenty.
V Česku a Polsku se za nižší závislost Evropské unie na Spojených státech vyjádřilo 69 procent, resp. 53 procent respondentů. Z devíti zemí zařazených do studie tak mělo výše uvedené tvrzení nejnižší podporu v Polsku, avšak i tam s ním souhlasila nadpoloviční většina dotazovaných.
