Vyplývá to z aktuální studie Národního institutu SYRI, jehož výsledky mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici. Náročnost ošetřovatelských profesí, respektive dopady na zdraví mladých lidí způsobují, že se se problém s nedostatkem personálu ve zdravotnických zařízeních násobí.
Studie SYRI jako první v České republice zkoumala pracovní prostředí z pohledu studentů ošetřovatelství. Vědci se zabývali otázkou, jak fyzické zdraví, psychosociální pracovní podmínky a klinické vzdělávací prostředí ovlivňují schopnost studentů zvládat akademické a klinické nároky.
„Naším cílem bylo identifikovat důvody pozdějších odchodů z profese včas a poskytnout vhled do rozvoje odolnosti během odborné profesní přípravy, což může hrát klíčovou roli v udržitelnosti ošetřovatelské pracovní síly,“ uvedla jedna z autorek Andrea Gilchrist ze SYRI a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Bolesti zad i duševní potíže
Výsledky studie, která zkoumala pracovní prostředí u 559 studentů, jsou skutečně závažné. Ukázalo se totiž, že více než dvě třetiny studentů ošetřovatelství (65,5 %) trápí alespoň jedno zdravotní omezení. Nejčastěji jsou to fyzické obtíže jako bolesti zad (65,6 %).
Ani ostatní problémy ale nejsou zanedbatelné. Studentky a studenty trápí rovněž duševní obtíže (52 %) a také dermatologická (35,1 %), respirační (34,8 %) a neurologická nebo smyslová onemocnění (29,6 %).
Studenti ošetřovatelství jsou rovněž poměrně často nemocní. Absenci z důvodu nemoci v uplynulém roce uvádělo bezmála 40 procent z nich.
Co se týče budoucnosti, více než 12 procent studentů si není jistých, zda tuto práci budou vykonávat a téměř dvě procenta už je rozhodnutých – hodlají se věnovat jiné profesi. Problémy nastávají už při klinické praxi.
Pouze zhruba 58 procent studentů má pocit, že mají dostatek času na dokončení úkolů a jen necelých 37 procent uvádí, že se mohou podílet na rozhodování o rozdělení práce. Téměř polovina (40,4 %) popisuje klinické prostředí v rámci odborné praxe jako chaotické.
„Studenti si naopak pochvalovali sociální podporu, protože více než 77 procent z nich vnímalo své vyučující jako vstřícné a téměř 70 procent shledalo klinické týmy jako podporující,“ uvedla Andrea Pokorná ze SYRI.
Lepší podmínky pro studenty
Většina studentů se podle ní při klinické práci alespoň občas cítila nabitá energií (81,7 %) a nadšená (72,3 %). Hlavním problémem tak zůstávají fyzické nároky této profese.
Více než 80 procent studentů uvedlo bolest v oblasti dolní části zad, následovanou častým výskytem bolesti v oblasti krku, ramen a horní části zad.
„Každý z těchto typů bolesti byl statisticky významně spojen se sníženou pracovní schopností, což poukazuje na fyzickou náročnost studia ošetřovatelství a rané odborné klinické praxe,“ sdělila další z autorek studie Denisa Večerková.
Výsledky studie poukazují na potřebu změn, které by zlepšily pracovní a vzdělávací podmínky studentů. Výzkumníci zdůraznili nutnost podpory aktivní regenerace a rovnováhy mezi studiem a odpočinkem, nebo úpravy klinické praxe – aby nebyla až tak fyzicky náročná.
Vysoké školy by se podle Andrey Pokorné ze SYRI měly více zabývat také prevencí syndromu vyhoření nebo výukou strategií na zvládání stresu a psychické únavy. Nutná je rovněž nulová tolerance šikany a další diskriminace.
„Vzdělávací programy ošetřovatelských studijních programů by měly pracovní schopnost reflektovat jak teoreticky, tak prakticky a měly by zvyšovat povědomí o fyzických a psychosociálních rizicích ošetřovatelské profese,“ uvedla Pokorná.
Třetina odejde do důchodu
Ostatně více než 83 procent studentek a studentů ošetřovatelství vnímá tuto profesi jako fyzicky namáhavou, téměř 55 procent zmiňovalo práci v nepohodlných polohách, zhruba 88 procent čelilo intenzivním kognitivním nárokům a téměř 63 procent zažívalo častý časový tlak.
V Česku podle hlavní sestry ČR Alice Strnadové chybí asi 2,5 tisíce zdravotních sester. „Samozřejmě se to liší podle regionů, okresů a krajů,“ řekla Strnadová v nedávném rozhovoru pro Radiožurnál.
V budoucnu může být ještě hůře, protože má do penze odejít téměř třetina zdravotních sester. Vládní program, který připravují ministerstva zdravotnictví a školství počítá s navýšením počtů míst na školách.
„Dodávám k tomu ale i to, že to samozřejmě není pouze jediné opatření, které v té oblasti činíme. Jedna věc je navýšit kapacity, ale druhá věc jsou kroky, které jsme v souvislosti s tím realizovali,“ uvedla Strnadová.
„Zabýváme se prostupností vzdělávání, zabýváme se pracovními podmínkami, zabýváme se skloubením pracovního a rodinného života s dalšími aktivitami,“ dodala. Nedostatek zdravotnického personálu není jen českým problémem, ale globálním.
