Automobily společně s výrobou počítačů a elektrických a optických přístrojů byly naopak tím, co prosincovému zahraničnímu obchodu pomohlo k výrazně lepšímu výsledku. Pozitivně překvapilo i české stavitelství.
Průmyslová produkce v prosinci meziměsíčně reálně vzrostla o 0,2 procenta po vysokém růstu o 3,1 procenta v listopadu. V meziročním vyjádření byla reálně vyšší o čtyři procenta. Pro celý rok 2022 to tak znamenalo, že průmyslová výroba vzrostla o 1,7 procenta.
Prosincový výsledek průmyslu skončil za očekáváními, když konsensus analytiků předpokládal meziroční růst o 3,3 procenta, realita ale byla pouhých 1,3 procenta. Prosincový růst totiž výrazně brzdila produkce ve zpracovatelském průmyslu.
Ta meziměsíčně klesla o 1,1 procenta poté, co v listopadu vzrostla o silných 2,5 procenta, a to především díky obnovení produkce v automobilovém průmyslu. V prosinci naopak odvětví výroby motorových vozidel zaznamenalo meziměsíční pokles o 0,6 procenta.
Nicméně za celý loňský rok to byl právě automobilový průmysl, který významně přispěl k růstu celkové produkce, když vloni jeho výroba vzrostla o výrazných 11,7 procenta, a to i vlivem nižší srovnávací základny.
Pokles produkce pokračoval v prosinci zejména v energeticky náročných odvětvích, která tak zřejmě stále doplácela na dopady vysokých cen energií.
K celkovému růstu produkce opět přispělo odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, které meziměsíčně vzrostlo o 12,1 procenta, když zřejmě stále docházelo k obnovení produkce po říjnovém a částečně i listopadovém výpadku. Za celý letošní rok očekáváme růstu českého průmyslu o 1,7 procenta.
Zatímco průmyslovou výrobu stáhla výroba automobilů směrem dolů, výsledek zahraničního obchodu exporty aut naopak výrazně vylepšily. Schodek v běžných cenách tak dosáhl pouze 1,2 miliardy korun a ve srovnání se stejným měsícem roku 2021 byl o 15 miliard korun nižší.
Na bilanci se příznivě odrazil zejména meziročně lepší výsledek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (+11 mld. Kč) a vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly (+9,1 mld. Kč). Naopak negativně na bilanci dopadl hlubší deficit obchodu s ropou a zemním plynem (-8,8 mld. Kč), kde se promítly vyšší ceny komodit i vyšší dovezené množství.
Deficit s elektrickými zařízeními byl vyšší o 3,1 miliardy korun. Vývoz se meziměsíčně po sezónním očištění snížil o 0,8 procenta, dovoz pak o 6,8 procenta.
Za celý rok 2022 bilance zahraničního obchodu dosáhla schodku 198 miliard korun, což bylo o 189,2 miliardy korun více než v roce předcházejícím. V letošním roce očekáváme deficit obchodní bilance zhruba poloviční (-110 mld. Kč).
Svými výsledky po listopadovém zklamání potěšila i prosincová data stavební produkce. Její meziměsíční růst dosáhl 1,2 procenta, když se na něm významnou měrou podílelo inženýrské stavitelství. To si totiž v prosinci polepšilo o výrazných 5,8 procenta.
Naopak pozemní stavitelství proti listopadu o 0,6 procenta pokleslo. Za celý loňský rok zaznamenala stavební produkce v reálném vyjádření růst o 1,9 procenta, což v podstatě odpovídalo výsledku za rok 2021 (+2 %). Růst byl rovnoměrně rozdělen mezi oba segmenty, když pozemní i inženýrské stavitelství vloni rostlo tempem 1,9 procenta.
Statistiky vydaných stavebních povolení ukazují, že letos by se mělo o něco lépe dařit inženýrskému stavitelství, naopak pozemní bude zřejmě pod tlakem. Za prosinec bylo vydáno 6 700 stavebních povolení, o výrazných 15,6 procenta méně než před rokem.
Naproti tomu orientační hodnota celkově vydaných stavebních povolení meziročně vzrostla o 8,5 procenta. Za tím stojí zejména povolení velkých staveb dopravní infrastruktury. Smíšené zprávy přišly z trhu rezidenčního bydlení.
Počet dokončených bytů meziročně vzrostl o 31,6 procenta, když činil 4 786 bytů, počet zahájených bytů ale naopak meziročně klesl o 21,9 procenta a dosáhl pouhých 3 597 bytů. Celkově se pro letošní rok obáváme mírného poklesu stavební produkce; snížení odhadujeme na 0,6 procenta.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
