Ze střednědobého hlediska průmyslová výroba v Česku nadále stagnuje, ba klesá, takže stále nepřekonala úroveň z doby před covidem a válkou na Ukrajině. Vždyť její letošní dubnová výkonnost v kalendářním očištění pouze „dorovnává“ průměr roku 2021, přičemž za úrovní dubna roku 2019 dokonce reálně zaostává.
Podobný pohled poskytuje také čtvrtletní sledování. Letos v prvním čtvrtletí průmyslová výroba v kalendářním očištění byla pouze o 0,6 procenta nad průměrem roku 2021, zatímco v prvním čtvrtletí roku 2019 byla o 0,8 procenta nad průměrem roku 2021.
Letos v dubnu zaostal za očekáváním také meziměsíční růst průmyslové výroby. Autoprůmysl se totiž v dubnu zcela nevzpamatoval z útlumu, jejž v březnu způsobil nedostatek výrobních dílů.
Energetickému průmyslu zase do karet nehrálo poměrně teplé dubnové počasí, které způsobilo nižší spotřebu plynu a přispělo k poklesu výroby elektřiny zejména v uhelných elektrárnách. Těžba uhlí se i proto propadla meziročně o více než pětinu, což vedlo k horším číslům zase v průmyslu těžby a dobývání.
Ani ve zbytku letošního roku nelze čekat, že by se průmysl výrazněji „probral“. Tlumí její nadále poměrně vysoké ceny energií, poměrně vysoké úrokové sazby i zadrhávání německé ekonomiky. Za celý letošní rok tak český průmysl přidá pouze jedno procento a nadále nebude moci být řeči o tom, že se vymanil ze zmíněného útlumu, jenž nastal po roce 2019.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
