Letošní březnový pokles je však dán také meziročně znatelně nižším počtem pracovních dní. Letos jich bylo hned o tři méně než loni v březnu. V očištění o rozdílný počet pracovních dní činí letošní březnový pokles meziročně 2,7 procenta.
Stěžejním důvodem vyššího než očekávaného propadu – analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů neočištěný pokles o 8,4 procenta – je vysoká základna loňského března, zejména v oblasti automobilové výroby.
A rovněž letošní březnové omezení výroby v autoprůmyslu kvůli chybějícím součástkám. Což je problém, který se s různou intenzitou objevuje už od pandemie, kdy došlo k zásadnímu zpřetrhání mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců.
Český průmysl, zejména výroba strojů, ale trápí také celkově nedostatečná poptávka, daná omezením spotřeby kvůli inflaci a drahým energiím či omezením investic v prostředí poměrně vysokých úrokových sazeb, stejně jako slabší poptávkou v zemích typu Německa, která souvisí s podobnými faktory jako v Česku. Za celý letošní rok tak průmyslová výroba vzroste reálně pouze o jediné procento.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
To je pochopitelné.Ceny elektřiny vzrostly nejvíc firmám,vyšší zdanění práce rovněž zvedlo náklady,ceny pohonných hmot rovněž nepomáhají….Vše je proti firmám.Nejlepší recept je ukončit tady podnikání a jít do Polska nebo na Slovensko kde je situace pro podnikání mnohem příznivější.
Koho zajímá průmysl? Důležité je, že si můžeme libovolně volit pohlaví a získáme přes milion zahraničních voličů.