Politici si uvědomí hrozbu vysoké inflace vyplývající z rychlého růstu cen komodit i riziko ekonomické katastrofy kvůli nerealistickým lhůtám stanoveným pro přechod na zelenou energii, a proto odsunou plnění klimatických cílů na neurčito.
Na pět let odstraní byrokratické překážky pro investice do ropné produkce a na deset let pro investice do těžby zemního plynu, aby tak motivovali producenty k zajištění dostatečných dodávek za rozumné ceny, s jejichž pomocí bude možné realizovat přechod od současné energetiky k nízkoemisní energetice budoucnosti.
Podle IEA by ambiciózní cíl dosáhnout nulových čistých emisí do roku 2050 vyžadoval, abychom do roku 2030 omezili spotřebu ropy o 29 procent a spotřebu zemního plynu o deset procent, a i poté by bylo nutné ji dál rychle snižovat.
Vzhledem k těmto vyhlídkám začali dodavatelé tradičních energetických surovin omezovat další průzkum a těžbu do té míry, že už dnes nabídka nedostačuje poptávce, a cena energetických zdrojů, na nichž dosud závisí většina základní energeticky, stoupá.
To způsobilo růst cen a jejich volatility, a to nejen u energií, ale i u průmyslových kovů. Po většině z nich je totiž v rámci zelené transformace větší poptávka než doposud. Rostoucí poptávku po kovech ilustrujme příkladem: Pokud bude v roce 2030 zhruba 30 procent vozového parku jezdit na elektřinu, bude mezní změna poptávky po kovech odpovídat deseti až dvacetinásobku současné úrovně.
Kromě toho se rychlý růst cen energií promítl i do vyšších cen nafty a hlavně hnojiv. Rostou tedy náklady na zemědělskou výrobu, což vyvolává obavy o budoucnost produkce klíčových potravinářských plodin.
Jedním z klíčových faktorů omezujících investice potřebné nejen k dalšímu rozšiřování, ale i k udržení současné úrovně těžby a výroby energií je neochota investorů a bank půjčovat podnikům z těchto odvětví. Jak investoři, tak banky totiž stále častěji alokují svůj investiční kapitál mezi firmy na základě environmentálních, sociálních a správních kritérií (ESG).
Ceny komodit rychle stoupají a cesta k uhlíkové neutralitě se čím dál víc komplikuje. Politici se v roce 2022 mohou rozhodnout pro překvapivý, kontroverzní tah a dočasně uvolní environmentální restrikce ohledně nových investic do těžby energetických surovin. V případě ropy na pět let, v případě zemního plynu na deset.
Tento plán je prezentován jako jediný pragmatický způsob, jak umožnit přechod od současné vysoké spotřeby energií k vytoužené budoucnosti s nízkými emisemi a zároveň omezit riziko společenských nepokojů kvůli rostoucím cenám potravin a energií. Mohlo by se tak stát, že Shares Stoxx EU 600 Oil & Gas ETF posílí i o 50 procent, protože výše zmíněný plán vdechne celému sektoru energetiky nový život.
Autor je hlavní komoditní stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
