Kecy a pózy kolem elektromobility

Názor
Elektromobilitu vítejme, ovšem jen za té zásadní podmínky, že se prosadí tržně. Čemuž aktuálně související diskuse nenasvědčuje. Stoupenci elektromobility se zaklínají tím, že tento druh pohonu bude již za pár levnější, než pohon spalovacích motorů.
Čínské uhelné elektrárny aktuálně způsobují růst celosvětových emisí o jedno procento ročně. Ilustrační foto: Pixabay.com

Fajn. Pokud tomu tak tedy bude, není třeba žádných podpůrných dotací, ani daňových úprav vedoucích k umělému zdražení benzínu či nafty. Široká veřejnost přece ráda sama od sebe pořídí vůz, který je levnější… a navíc třeba i tišší.

Skutečnost je ale taková, že zatím nikdo s jistotou říct neumí, že elektrický pohon opravdu v dotačně či daňově „necinknutém“, tedy férovém tržním konkurenčním boji tváří v tvář spalovacím motorům obstojí. Proto jsme nyní svědky tak silného tlaku různých lobbistů nebo neziskových organizací, které elektromobilitu tlačí málem s náboženským zápalem.

Bohužel tím hlavně jen nechtěně odhalují, jak jsou si sami notně nejistí stran její perspektivy. Pokud by niterně byli přesvědčeni o tom, co hlásají navenek, tedy jaké terno elektromobilita představuje, měli by dávno zainvestováno v akciích Tesly & spol. A už by se jen „třásli“, až i zbytek veřejnosti prozře, zjistí to, co oni už vědí, a oni tak bezpracně zbohatnou masivním zhodnocením svých akciových investic.

PSALI JSME:
Zájem o bateriové elektromobily v Evropě táhnou dotace

Jenže dnes si v Česku elektroauto pořizují prakticky jen hodně bohatí lidé a snobové. Dávají na odiv svoji starost o životní prostředí (odborně jde o „virtue signalling“, pozn. aut.), ve skutečnosti více než čtyři pětiny doby za volantem jezdí na uhlí, ruský plyn a ruský uran – palivo Temelína i Dukovan.

Kdo chce dnes v Česku nejvíce prospět životnímu prostředí, využívá co nejvíce veřejnou dopravu, zejména elektrifikovanou železniční. Všechno ostatní jsou zatím hlavně jen kecy & pózy & dojení (hlavně peněz daňového poplatníka, pozn. aut.).

Představme si totiž na chvíli, že by třeba celá EU kompletně přešla na plnou elektromobilitu. Veškerá osobní, ale také třeba kamionová doprava by byla výlučně elektro. Ani tedy žádné hybridy. Pak celosvětové emise oxidu uhličitého klesnou o přibližně dvě procenta. EU se totiž na globálních emisích podílí osmi procenty. A silniční doprava zodpovídá za přibližně čtvrtinu emisí oxidu uhličitého v EU.

PSALI JSME:
Řidič elektromobilu v Česku je závislejší na ruských surovinách, než řidič vozu se spalovacím motorem

Kompletní přechod na elektromobilitu by při současné úrovni technologického rozvoje učinil individuální dopravu finančně zcela nedostupnou chudým lidem, ale také podstatné části střední třídy. Nelze si jej představit bez drastického daňového zatížení fosilních paliv.

Muselo by být daleko vyšší, než třeba umělé zdražení benzínu v přepočtu o 18 korun na litr, jak zní návrh, který se tento týden objevil v Německu (a který by při zdražení ropy mohl vést v Německu k ceně benzínu v přepočtu až 70 či 75 korun za litr).

Při takovém zdražení by navíc došlo takřka jistě k občanským nepokojům, jaké představovaly třeba bouře takzvaných žlutých vest ve Francii. Pochopitelně by byly ohroženy miliony pracovních míst napříč EU. (v současnosti dává automobilový průmysl přímo či nepřímo práci takřka patnácti milionům lidí v EU, viz zde). Elektromobilita totiž není tak náročná na lidskou práci, jako výroba aut se spalovacím motorem.

PSALI JSME:
„Nebyli jsme daleko od scénáře, kdy se lidi vyvalí do ulic a začnou rabovat,“ říká ekonom Vávra

Ale i pokud by EU ustála ztrátu milionů pracovních míst, občanské nepokoje a zhoršení životní úrovně všech obyvatel, nejvíce pak chudých a středních vrstev, stejně přechodem na elektromobilitu zajistí snížení globálních emisí oxidu uhličitého stále pouze o ona přibližně dvě procenta.

Jenže dvě procenta globálních emisí oxidu uhličitého nejsou ničím významným. Jeden příklad za všechny. Čína zodpovídá za přibližně 28 procent emisí oxidu uhličitého. Jenom ve druhém pololetí 2020 zodpovídaly emise jejich uhelných elektráren, které stále staví poměrně rapidním tempem, za nárůst čínských emisí čítající meziročně čtyři procenta.

Globálně tedy čínské uhelné elektrárny, resp. jejich horečná výstavba, aktuálně způsobují růst celosvětových emisí o jedno procento ročně. Takže to, co by EU „umazala“ za cenu obrovských sociálních a ekonomických nákladů spojených s plným přechodem na elektromobilitu, to Čína dožene při současném tempu výstavby uhelných elektráren za pouhé dva roky.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Bez detailních dopadových studií je přijetí klimatického balíku EU jen aktem víry

Zavřít reklamu ×
  1. Já to nazývám EKOTERORISMUS !!!

    Měli by jsme vyjít do ulic a vysvětlit vládě že tohle nechceme, vláda jsou lidé placení z našich daní v podstatě naši zaměstnanci a pokud se o něčem důležitém rozhoduje, měli by se nás ptát v referendu co chceme !!!

    Je čas změnit staré zvyky a vytvořit jiné, založené na tom co chce většina lidí a ne co řeknou 2 zelení mozci !!!

    • Tak by jsi měl začít u sebe. Zahodit svůj telefon, notebook, tablet, protože ten v sobě má tu zlou baterii která za všechno může (1,5mld telefonů se prodá každý rok! krát 0,0111 kWh x 10 let = stejný počet baterii jako v elektromobilech a mobilu přišli dřív než elektromobily, takže za těžbu mohou mobilu s další přenosná zařízení. Elektromobily se pouze „svezli“.
      A samozřejmě suz určitě jezdíš se zavedeným výfukem do kabiny a filtruješ jedy co sám dělat že svého auta přes svoje plíce a ne přes moje děti.
      A také určitě nevypouštíš kouř že svého komína do vzduchu, který všichni dýcháme, ale necháváš si ho doma a filtruješ ho přes svoje plíce….

      • Ale ono přece vůbec nejde o nějakou „zlou, nebo hodnou“ baterii, ale o mix surovin,. které jsou třeba na výrobu elektřiny, a budou při té elektromobilitě, která nám zachrání zdraví jistě třeba ve značně zvýšeném množství. Zatím tak ten, kdo ujede v elektromobilu 100 km spálí 6 kg uhlí, nějaký ten kubík plynu a několik atomů uranu, smích . Je to nesmysl, slepá cesta a nabíjet opravdu jen !zelenou energií“ je sci-fi, to se nikdy nepovede. Pročpak asi nepovolí postavit dům, který by byl vytápěn elektrickým kotlem, nebo elektrickou podlahovkou? Protože to není dost zelené, ale elektromobil je zelený. Je to dvojí metr a z toho nikdy nic dobrého nevzešlo. Takže UE se svým směšným omezením uhlíkové stopy 2% svět vytrhne, ale to by musela zrušit i všechny uhelné a plynové elektrárny a asi i atomové, jinak Vaše děti sice nebudou polykat ten zlý „smrad“ z komínů a výfuků, ale budou mít za domem úložiště jaderného odpadu ( protože žádná jiná dostupná technologie nebude k výrobě takového množství elektřiny stačit ) a ještě budou mít tu čest platit za 1 kWh ne 5 Kč jako dnes, ale jistě desetinásobek. A máslo si dají do hrnce s vodou do sklepa, jako kdysi moje prababička, protože lednička bude sakra přepych. Fakt chytré hlavy.

      • Hodně zajímavé posouzení a myslím, že velká většina z nich má rozum i pravdu. Jsem zvědav, jestli si ti co tu „bičují“ zastánce spalovacích motorů koupí elektromobil za milion, který je vlastně jen městským a příměstským vozidlem. Lidé z větších měst ho ještě při troše štěstí dobijí v nákupních centrech, ale ani tam už dlouho nebude za levně. Někdo může nabíjet doma, ale cena elektřiny bude dalších minimálně 15 let značně stoupat, jak varují ekonomové. Bude to i potom výhodné, jak se dnes snaží přesvědčovat? Takže si nechám svoje „staré“ spalováky dokud budou mít na co jezdit a před rokem 2035 je ještě obměním.

        • Já jsem opravdu zvědav, jestli pitomečci přemýšlející plynovým pedálem budou provozovat ty gumokoly tak, že starou a spratečky vyženou za auto, aby toto tlačili, protože jaksi jiný zdroj, který by ten gumokol poháněl nebude v nějaké rozumné kvantitě popřípadě za rozumnou cenu k dispozici. Vy myslíte, že uvnitř Země je ještě jedna, ta je 5x tak velká, neustále se zvětšuje, a je plná ropy?

      • Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde, že jo.
        Vy určitě mobil ani notebook nepoužíváte, doma určitě netopíte a jen se třesete nadšením, až si někde u Lídlu zadarmo nabijete svůj elektrický vůz, že je to tak.

    • Celý svět spěje k elektromobilite a ty na tom nic nezměníš. Automobilky nebudou vyrábět kombiky s trihrnkem pro cechacky, ale pro velké trhy – Čina, Indie, USA. Pokud se náš automotive průmysl rychle neprizpusobi, tak půjde ČR ekonomicky do kopru.

    • Ale chcete. Nebo respektive nevíte, co chcete. Kdybyste totiž doopravdy chtěl, tak uděláte díru do země, a začnete těžit ropu. Nechcete těžit? Pak nechcete jezdit. Nebo jstze opravdu tak hloupý, že si myslíte, že nafta a benzín vzniká v tom čerpacím stojanu? Až za Vaše chtění, a chtění většiny budou hovořit reálné činy, tedy v našem případě otevření lokálních ložisek ropy, pak to bude tak, jak chcete. Že jste hlupák, který nemá dochozených 5 tříd základní školy zde předvádíte pregantně. V páté třídě ve vlastivědě se totiž vždy učilo, že ropy, plyn a uhlí jsou neobnovitelné zdroje, a zásoby těchto jsou konečné. A ke globálnímu zlomu produkce došlo v roce 2019. HLUPÁKU.

  2. Hlavně zda si to toto všechno uvědomuje Národní ekonomická rada vlády (NERV) a podle toho se i chová…

  3. Je jasné, že nejen Čína, která je zlá a je nutné ji zdůrazňovat, ale i USA a třeba Indie jakékoliv úspory v ovzduší zlikvidují. Ale jinak se mi hrozně líbí, když u takových článků je fotografie elektrárny, kde se valí pára z chladících věží a z komína nic.

    • Jak to že z komína se nic nevadí?
      Možná by to chtělo zajít k očaři, protože i na tomhle obrázku je to vidět.
      Bohužel si samozřejmě Kovanda vyberte obrázek který se mu hodí. Na internetu je spousty obrázku kde se z komínů valí o dost víc kouře.
      Druhá věc je, že kouře z komínů je horký takže není tak dobře vidět jako pára, ale to ti už nedochází. Z těch komínů se valí jedy které všichni potom dýcháme.

  4. To věřím, že elektrický pohon bude za pár let levnější. Však už teď se mluví, že nás čeká enormní zdražení benzínu a nafty. Cílem elektromobility je stejně jen omezení individuální dopravy a ne nějaká ekologie. To je jen záminka. Drahota elektromobilů a uměle navýšená cena klasických paliv má vytlačit z přeplněných silnic a dálnic chudinu.

    • ….RVHP už rady bylo, všechno co je v ekonomice nacpaný direktivně jenom pokřiví trh a dopadne to tak že chudý ještě více zchudnou a bohatí zbohatnou….,na elektroauto nemám a i kdybych měl ,tak radši koupím kodiaka

    • … podotýkám že primárně nejsem proti elektroautům,ale musí se to dělat rozumně a ne fanaticky…

    • Elektromobilita není samozřejmě žádný cíl. Elektromobil není dopravní prostředek ve smyslu náhrady automobilů se spalovacím motorem, ale prostředek pro uklidnění akciových trhů. A vyrábět auta se spalovacím motorem v situaci, kdy pro tyto nebudete mít palivo, je ekonomický nesmysl. Nebo máte někde na mácháči letadlové lodě, které v blízké budoucnosti přístup k ropě v perském zálivu zabezpečí?

      • není to tak, ropa pro ČR priteka jak Družbou (Rusko) tak IKL.
        Zásoby ropy jsou na zeměkouli větší než dokáže lidstvo spotřebovat v nejbližších 100 letech. Otázka je dostupnost a cena, která kvůli rostoucí náročnosti těžby roste. Snadno dostupná ložiska byla vytěžena již před 50i lety.

        • Filipe, držte se svého informatického buzince, a rakouského helferství, a nefušujte do něčeho, o čem nemáte ani anung. Jeden z nás dvou je tu ropný inženýr, který na globálních projektech v oblasti offshore a deepwater těžby ropy významným způsobem participoval, a ten druhý nemá o problematice ani ánung. Hádejte, kdo je kdo. TAKŽE…..ke globálnímu zlomu produkce roy, včetně nekonvenční, došlo v roce 2019, a nyní se pohybujeme po zvlněném plateau. V horizontu jednotek let dojde k sestupu z tohoto. Ano, ropy může být klidně i na 1000 let, za předpokladu, že ta těžba se sníží řekněme na úroveň roku 1880. K tomu poslednímu…..nepravda, nebo respektive nepřesné. Dostupnost nespočívá pouze v geografickém kriteriu, ale také v povaze toho ložiska – v jednom ložisku můžete mít snadno dostupnou ropu, tedy tu, která vyteče ze země v důsledku ložiskového tlaku, a pak dalšími, sofistikovanějšími metodami těžby – injektáže vody, dusíku, SAGD v případě Tar Sands, atd. Ano, ta primárně dostupná ropy byla už dávno vytěžena, a nyní se na těch ložiscích těží sekundárními metodami – příklad takového dlouhodobě těženého ložiska jsou třeba ty Azerbajdžánu, nebo Kuvajtský Burgan objevený tuším 1947. Zkuste si ale na druhou stranu zjistit, jaká byla dynamika těžby na Cantarellu, tam došlo k děsivým poklesům v řádu více než 10 procent ročně – a to je největší ložisko na západníé polokouli. Na začátku 90. let se spotřebovávalo 4 x více ropy, než se této nově objevilo, a to ty nové objevy nebyla nová ložiska, ale tzv. zpětné započítávání na existujících ložiscích, tedy metodika, která uvažuje o zvýšené výtěžnosti na stávajích ložiscích, o kterých již víme.

          • Kolik máme ropy?
            To přesně neví nikdo. Dovoluji si zde vysunout informací z National geographic:
            Kolik expertů, tolik názorů. Václav Cílek a Martin Kašík tvrdí v knize „Nejistý plamen“, že zjednodušeně existují tyto tři scénáře:

            Pesimistický: Máme k dispozici asi 1000 miliard barelů ropy. To při současné spotřebě znamená, že nám ropa dojde asi za 30 let.

            Realistický: Ropy je na Zemi ještě asi 2000 miliard barelů a vystačí tedy asi na 40 let. Toto je podle autorů fakty nejpodloženější teorie.

            Optimistický: Ropy je nejméně 2600 miliard barelů a další miliarda se ještě najde v tzv. nekonvenčních zdrojích (například ropné písky nebo tmavé břidlice). To by mělo stačit nejméně na dalších 60-70 let.

          • Filip – No, ano, ale ta kniha vyšla v roce 2007 – to je před 14 lety- A další…….kdybyste četl pořádně, tak myslím, že tam je někde napsáno, že není relevatní okamžik, kdy se vyčerpá poslední barel ropy, ale kdy přes veškeré úsilí nebude dále možné objem těžené ropy navyšovat.

          • Mimochodem……v té Cílkově knize je tabulka, která je převzatá ze Statistical review of world energy – a z této vyplývá, že KSA v tom roce 2007 vykazovala 15 let stejné množství ověřených zásob, ale přitom poslední velké ložisko – Shejbajh bylo objevenop už v roce 1967!!!!!!! A přitom těží 10 mil barelů denně – obdobně Iran, Kuvajt, atd…….co z toho vyplývá???? ŽE země OPEC o svých ověřených zásobách lžou jedna přes druhou, a také pan Cílek psal cosi o labyrintu informací. V tom se vyzná on, vyznám se já, ale vy s dovolením nikoli. Víte, rozhodující jsou třeba sekundární informace, protože, jak jsme si řekli, primární jsou často nepoužitelné. Taková sekundární informace napříéklad může být dynamika volných pracovních míst a jejich struktura u ropných společností, a jejich kontraktorů. A tam ty propady – obzvláště u drilling kontraktorů otvírajících nová ložiska kategorie offshore nebo deepwater – tedy na volném případně hlubokém moři jsou dosti děsivé. Tak o 95 procent.

          • Já těch scénářů mám povícero……to víte, já sám jsem zdroj 🙂 Takže čtěte……..

            Pollyannin scénář: Ropný zlom jako teorie o vrcholu a následném postupném poklesu produkce ropy je nesmysl – ropa je abiotického původu a nikdy nedojde.

            Optimistický scénář A: Světový ekonomický růst bude pokračovat bez omezení. Ropný zlom nás čeká za 30 a více let a tou dobou budou k dispozici jak hojná alternativní paliva, tak nové zdroje energie (např. jaderná fúze), které bez problémů zaplní vzniklou mezeru.

            Optimistický scénář B: Světová ekonomika se bude dál rozvíjet, ale bude třeba rozsáhlých kapitálových investic do průzkumu, významného zvýšení těžby nekonvenční ropy a také rozvoje alternativních zdrojů. Ačkoliv se mohou vyskytnout období napětí v dodávkách, tak tržní síly budou schopny stimulovat dostatečný růst energetického sektoru, který povede k zajištění dostatečného přísunu ropy a dodávek energie obecně.

            Plateau scénář: Ropný zlom je blízko (1 – 4 roky vzdálený), nicméně tržní síly umožní prodloužení plateau po zlomu těžby na 10 – 15 let, což nám dá čas na rozvoj alternativních zdrojů a posílení těžby nekonvenční ropy alespoň v takovém měřítku, aby vyplnily mezeru v okamžiku, kdy produkce ropy začne klesat. Nicméně pokračující růst výroby energie je neudržitelný, což způsobí zpomalení ekonomického růstu a zvýší tlak na méně rozvinuté země při jejich snahách o dosažení vyšší životní úrovně. Z toho plynoucí napětí může vést k nestabilitám na světových trzích a k růstu nebezpečí konfliktů o tenčící se zdroje energie.

            Pesimistický scénář A: Ropný zlom je otázkou velmi blízké budoucnosti (příštích měsíců) a produkce pak setrvá v oblasti plateau po 5 – 8 let. Poté co těžba ropy začne klesat, nebude přes veškeré úsilí možné nahradit poklesy vysychajících obřích polí. Výsledkem bude prudký růst cen ropy, fiat měny a akciové trhy ztratí část své hodnoty, což povede k recesím, které sníží poptávku natolik, aby se probíhající výpadky nestaly všeobecnými a dlouhodobými. Pokles těžby a exportu bude pozvolný (méně než 2% ročně). Očekávat lze dlouhé období hospodářského úpadku (15 – 25 let), postupně zmírňované nástupem nových technologií a větším rozšířením alternativních zdrojů.

            Pesimistický scénář B: Ropný zlom již nastal a produkce po něm setrvá v oblasti plateau 3 – 5 let. Poté bude následovat pokles těžby a exportu o 2 – 5% ročně. Ceny ropy velmi prudce stoupnou, fiat měny a akciové trhy se prudce propadnou. Recese nesníží dostatečně poptávku po ropě a výpadky dodávek se stanou dlouhodobými. Strategické rezervy budou poté během 3 – 5 let vyčerpány. Následovat bude globální deprese, významná omezení občanských svobod a lokální války o zdroje. Situace se stabilizuje kolem roku 2050, kdy hospodářská situace Evropy bude připomínat život v Rusku po pádu SSSR.

            Kolapsový scénář: Ropný zlom již nastal a produkce po něm setrvá v oblasti plateau méně než 3 roky. Poté bude následovat pokles produkce a exportu o více než 5% ročně a v následujících letech bude tento akcelerovat až k dvojmístným hodnotám. Kolem roku 2020 budou exporty ropy blízké nule. Výsledkem bude explozivní růst cen energií a hyperinflace. Alternativní zdroje energie a snahy o úspory se ukáží jako zcela nedostatečné (s lokálními výjimkami). Globální finanční systém se zhroutí. Strategické rezervy budou během 1 – 2 let vyčerpány. Následovat budou civilní nepokoje, snahy opustit velká města, policejní stát a globální války o zdroje, včetně významného nebezpečí jaderného konfliktu.

            Všechny uvedené scénáře jsou samozřejmě orientační a žádný si nemůže činit nárok na to, aby byl přesnou reflexí budoucí skutečnosti.

        • Filípkůůůůů, víte, ropa není v zemi v nějaké podzemní nádrži, kam spustíte hadici, zapnete čerpadlo, a jede to. Ropné ložisko má obvykle charakter nějaké porézní horniny, ze které musíte tu ropu vyždímat, a i když vyždímáte opravdu důkladně, tak 55-60 procent té ropy tam prostě zůstane. zkuste si vzít kartáček s pemzovým kamínkem, udělat do něj dirku, a natlačit do něj pod tlakem olej, a následně ten olej z té pemzy dostat. Nikdy se Vám nepodaří dostat tolik, kolik jste tam natlačil. To samé platí o ložisku v podzemí. Takže pokud Vám nějaký fiškus napovídal, kolik té ropy je v zemi celkově, taqk to je dost irelevantní údaj. Jo, a také sio započtěte to, že těžba ropy kromě peněz stojí i ropu nebo jinou energii, kterou potřebujete na to, abyste to z té země dostal. A v okamžiku, kdy ten poměr dosáhne 1:1, přestane ta ropa být primárním zdrojem energie. Kapiš???

        • To máte úplně jedno, kudy ta ropa přitéká. Všude máte po cestě někoho, kdo si bude chtít loknout. Mimochodem, Rusko nejspíše bude do 10 let čistým importérem ropy, a Družba už 3 roky přesluhuje. Takže co dál???

        • …doplnění toho prvního komentáře – od těch 90. let nebylo objeveno žádné další nové významné ložisko, a všechna stávající jsou již bud vytěžena, těží se, a jen malá část je připravována k těžbě. Ani na arktickou notu nehraju, všechny velké sedimentální pánve na planetě byly už dávno prozkoumány, s výjimkoiu té Arktidy – tam jsou perspektivní oblasti zhruba tři – Karsko-Jamallská pánev – tam může být tak 80 miliard barelů, Taminsko–Pečorská pánev-30 miliard barelů, a pak Aljaška, kde by mohlůo být kromě North Slope ještě dalších cca 10 miliard barelů. Summasumárum, tak 120 miliard barelů, což jsou tak necelé 4 roky současné globální spotřeby

    • no a právě v omezení dopravy drahou elektromobiltou se dosáhne snížení produkce CO2. Bude se prodávat méně aut. Nejekologictejsi auto je to co se nevyrobi. Lidi nebudou zbytečně a zběsile cestovat v zacpach sem a tam. Ušetří desítky hodin promarnenych za volantem které mohou věnovat rodině a koníčkům.

      • To si myslím, že nebude pravý obraz reality, ale nevadí. Za prvé, nejspíše do rachoty budou dopravování přecpanou MHD, která bude zastavovat na každém patníku, a za druhé, ta práce bude drobet jiného charakteru, než dnes. Napovím…..traktor, je poětisetnegrová mašinka, a když tato nedostane napít, tak ti gumokolisti, pokud budou chtít se svými spratečky žrát, budou muset zastat práci té pětisetnegrové mašinky.

  5. To o výrobě elektřiny platí i pro elektrické vlaky. Jinak elktřina už zdražuje a ještě budeme vděční za ruský uran. A co budeme jíst? Vždyť zemědělství stojí a padá na naftě. To jako myslí, že budeme orat s krávama? Krávy produkují metan. Mléko bude z brambor a chovy se budou omezovat. Ale jak vypěstujem další brambory, když nebude hnůj? Řekl někdo aktivistův, že budou okusovat větvičky??

  6. Tak ono je celý článek jen snůška vymýšlí a desinformační jak si to autorovi hodí.
    Dotace taky nesnáším a nejlépe by bylo kdyby je zrušili komplet, ale myslím tím všechny tedy i ty nepřímé dotace pro spalováky.

    Argument o tom že za celý svět může Čína tím že vypouští víc emisí než Evropa je jen hloupé házení odpovědnosti na někoho jiného.
    Stačí si upravit statistiky třeba na počet obyvatel. Hned jsme jako Česká republika a Evropa před Čínou.
    A další hloupý argument že doprava celosvětově způsobuje pouze 3 nebo 4 % emisí. Jen ukazuje opět na odvádění pozornosti na něco jiného a sbalování viny na druhé. Ale opět stačí zjistit víc informací a hned vyjde na jeho že ve městech jsou emise přes 50% z dopravy a když je smog tak 70-80 %!
    A to všechno potom dýcháme.

  7. A zceho bude žít stát,když teď má spotřební daň z benzínu a nafty 10-12 Kč z litrů.zeby zdraží elektriku

  8. Ono to není tak jednoduché. Čína staví uhelky o 106, protože potřebuje více a více EE pro svůj průmysl. A ten roste o 106, protože roste potřeba jeho produktů o 106. A kdo táhne tu potřebu produktů? Vlastní spotřeba Číny ale i rostoucí poptávka EU a USA. Takže když kvůli dopravě zkolabuje ekonomika, tak lidé budou sedět na zadku doma, všechno bude stát, včetně dovozu z Číny a tím poklesne spotřeba průmyslu v Číně a tím i EE. Takže ano, EU bude čistší, zelenejsi, skoro jak Severní Korea, ale stane se tak nikoliv technickým pokrokem, ale sociálním a ekonomickým rozvratem. Ti co něco budou mít to raději ukazovat nebudou, aby neskoncili s vidlema v hlavě že něco mají.

    • Docela dost velkou část té čínské produkce elektřiny spotřebovává výroba FV panelů pro Evropský a USA trh.

  9. Je hodně k pousmání nebo spíše k naštvání, když vidíte ten tlak na využívání elektřiny v automobilech a přitom se k dopravě po elektrifikované železniční trati používají motorové vlaky na naftu. A není to pouze výjimečně, ale na pravidelných spojích – plánovaně.

  10. Lidé si opravdu EV nekupuji kvůli ekologii a aby machrovali. Kupuji to kvůli parkování v Praze zdarma a kvůli spotřebě 50hal/km a nulovým servisnim nákladům. To že to i líp jede je fakt. Ojeté auto se dá pořídit pod 200tis.kc. Kodiaqu jezdí mraky, Enyaq stojí jen o 150tis. vic. Není důvod se vymlouvat na cenu.

    • Kolik to jsou „mraky“ skuste to v ČR zaokrouhlit na celé stotisíce. Rázem Vám vyjde, že těch Kodiaqů jezdí nula. Mimochodem, aby ten Enyaq měl vlastnosti toho Kodiaqu, (tedy alespoň vzdáleně), tak nestojí víc o 150 000 ale spíše tak 550 tisíc. Kolik že to Enyaq utáhne nebržděný přívěs?

  11. EKO ŠILENCŮM BY MĚLI ZABAVIT VEŠKERÝ MAJETEK CO MA ZA SEBOU UHLIKOVOU STOPU A POSLAT JE NA NĚJAKÉ OSTROVY AŽ JSI TAM ŽIJI SVŮJ ŽIV OT NEAN?RTÁLCŮ ???

    • Nerozumím pojmu ekošílenec. To je prosímpěkně někdo, kdo má více, než pět tříd základní školy, a ví, že ropy, plyn a uhlí jsou nedobnovitelné zdroje, a zásoby těchto jsou konečné?

  12. ELEKTRO AUTA BY SI MĚLI POVINNĚ KUPOVAT VŠICHNI EUROZAMĚSTNANCI A STATNI UŘEDNICI VŠECH VLÁD V EU TI NA TO MAJI NEBO TI CO MAJI VYŠŠÍ PLAT JAK 5000 EUR !!!!‘ SKRADKA BYCH JIM JINÉ NEPRODAL !!!

    • Já zase myslím, že auta se splalovacími motory by měli mít nárok kupovat pouze ti, kdož nějaké ropné produkty ze země dostali. Asi budete bobečku muset chodit pěšky, a to nebude jediný problém.

      • Očekával bych pane Nejchytřejší, že úspora ropy začne tam, kde je její spotřeba nejvyšší a tedy, že se bude řešit osobní doprava až na posledním místě.

        • A kde si myslíte, že je spotřeba ropy nejvyšší? Že by v zemědělství? Takže přestanete od zítřka se svými spratky žrát?

  13. A ještě je nutné uvažovat nad tím, že jako palivo pro dopravu skončí menší část ropy. Je zajímavé si najít kolik petrochemickych produktu jde do stavebnictví, do průmyslu. Do osobních aut na benzín jde kupříkladu v ČR cca 15% z produkce rafinerek. To není moc, z toho plyne že i když tu bude za deset let až 0.5 mil. BEV, se spotřebou ropy to moc nic neudělá. Dokud se nezastaví průmysl včetně stavebního. To pak se spotřebou zahybe. Z hlediska celkové stopy automobilismu, tj se zapocitanim všech externalit (stavba silnic, parkovišť, a ostatní infrastruktury a souvisejícího průmyslu) je vlastní provoz auta pověstnou špičkou ledovce a zatím jen řešíme zda ta špička bude o trošku menší či větší ale samotnou podstatu problémů to nemění. Kdyby šlo o ekologii, elektromobil by vůbec nevzniknul a osobní individuální dopravu by v podstatě zakázali. Ale jde o peníze, tak se na to jde velkou a velmi drahou oklikou která zaručí že peněžní toky zůstanou zachovány.

    • Víte, ropa je směs uhlovodíků, které mají různě dlouhé řetězce. A o tom, kolik je v ropě benzínu rozhoduje geologickofyzikální reality, nikoli Filípek 🙂 Ale jak chcete…..benzín je asi 15 procent, ale nafta je výrazně více – a možná polovinu kilometrů nejedou osobáky na naftu. Ano, elektromobil nevznikl proto, aby tím nahradil auta se spalovacími motory, ale aby měly automobilky co předhodit akcionářům.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Ceny v českém průmyslu rostou nejrychleji od roku 1993

Ceny průmyslových výrobců v ČR v srpnu oproti červenci vzrostly o 1,2 procenta, což opět překonalo všechny odhady. V průměru se čekalo zdražení kolem 0,6 procenta. Oproti červencovému nárůstu o 1,6 procenta sice jde …

Nealkoholické pivo na vzestupu

Nealkoholické pivo zaznamenává výrazný nárůst obliby. Ještě v roce 2014 činila hodnota v tuzemsku vyrobeného nealkoholického piva necelých 870 milionů korun. Předloni už to byl více než dvojnásobek, a sice zhruba …

Domýšlivý Západ nyní prožívá svůj pád

Newyorské útoky z 11. září 2001, jejichž dvacáté výročí jsme si o víkendu připomněli, stěžejně přispěly k rozpoutání „války proti terorismu“. Do ní se zejména na území Afghánistánu a Iráku zapojili také české …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Čas výhodných hypoték se krátí. Kam až můžou vystoupat úroky?

Analýza
Průměrná úroková sazba hypotečních úvěrů podle ukazatele Fincentrum Hypoindex vzrostla během srpna o dalších devět bazických bodů na 2,32 procenta ročně. Podle výsledků konkurenčního indexu společnosti Broker Consulting jsou hypotéky ještě dražší – jejich průměrná úroková sazba v srpnu vzrostla na úroveň 2,42 procenta.