Shoda přitom panovala na tom, že oproti minulým zasedáním se nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie významně snížila, a to především s ohledem na probíhající očkování populace a plánované dodávky nových vakcín. Výskyt další vlny pandemie však podle bankovní rady nebude možné nikdy úplně vyloučit, především v důsledku vzniku nových mutací viru, vůči kterým mohou být současné vakcíny méně účinné.
Podle centrálních bankéřů by však tato skutečnost neměla být překážkou zvyšování sazeb, a to především s ohledem na rychlý růst spotřebitelských cen. Ten současná prognóza ČNB po celý letošní rok očekává poblíž horní hranice tolerančního pásma cíle. Bankovní rada se tak obává, že mírné překvapení ve směru vyšší inflace přesahující tři procenta by mohlo vést k nižší ukotvenosti inflačních očekávání.
Rizika prognózy, která bankovní rada diskutovala, jsou přitom hlavně proinflačního charakteru. Mírně vyšší než centrální banka čekala, byla již dubnová inflace (3,1 % versus 2,9 %) a podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu se v prvním čtvrtletí lépe dařilo také reálné ekonomice. Sami centrální bankéři tak považují současnou prognózu ČNB hovořící o růstu tuzemské ekonomiky v letošním roce pouze o 1,2 procenta za pesimistickou.
V souhrnu tak zasedání ČNB v minulém týdnu i dnešní „minutes“ ukazují na dřívější zvýšení úrokových sazeb, než s jakým počítá naše prognóza. Ta zahrnuje první zvýšení repo sazby v letošním listopadu, podle posledních informací o rychlosti rozvolňování protiepidemických opatření, odolnosti ekonomiky a rozpoložení bankovní rady ČNB to však vypadá, že prvnímu zvýšení sazeb by mohlo dojít již ve třetím čtvrtletí. Zvýšení repo sazby již na červnovém zasedání však i nadále považujeme za nepravděpodobné.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
