Pšenici, základní potravinu lidstva, ohrožuje změna podnebí

Analýza
Evropská pšenice není dostatečně odolná vůči globálním změnám podnebí a výkyvy počasí sníží v budoucnu její úrodu. To pak může vyvolat další uprchlické vlny z chudších a politicky nestabilních zemí. Dospěla k tomu skupina vědců, mezi nimiž jsou rovněž Miroslav Trnka a Jan Balek z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Současné šlechtitelské programy neposkytují pšenici potřebnou odolnost vůči změnám klimatu. Foto: Pixabay

Pšenice je základní potravinou pro více než třetinu světové populace. V roce 2050 přitom podle expertních odhadů stoupne počet obyvatel Země na 9,6 miliard a pro zajištění jejich obživy je nutné každoročně zvyšovat výnos této plodiny o 1,6 procenta.

Skupina evropských vědců ovšem na konci roku v prestižním americkém časopise PNAS zveřejnila varovné výsledky své studie, podle níž se na polích ve většině zemí starého kontinentu v posledních pěti až patnácti letech zhoršila reakční rozmanitost pšenice, která je klíčovým znakem její odolnosti. Ztráta odolnosti se týká prakticky celého regionu – středoevropských zemí, ale i států na jihu či severu Evropy.

Badatelé konstatovali, že současné šlechtitelské programy včetně výběru takzvaných kultivantů neposkytují pšenici potřebnou odolnost vůči změnám klimatu. Své tvrzení založili vědci, mezi nimiž byli rovněž pracovníci Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, na hodnocení tisíců pozorování a posuzování výnosů této zemědělské plodiny v desíti v evropských zemích včetně Česka.

PSALI JSME:
Jak nasytit lidstvo. Pomůže genetický kód pšenice

Výkyvy cen a migrace

Vážným problémem celého kontinentu, který negativně ovlivňuje výnos, je nízká odolnost pšenice při vydatných deštích. Obecně ovšem platí, že sklizeň může vedle deště ovlivnit rovněž sucho, teplo nebo chlad. Výnos je citlivý dokonce i na několikadenní vystavení povětrnostním vlivům a vlhkému počasí, které podporuje vznik chorob. Vědci rovněž dospěli k závěru, že limitujícím faktorem lepší adaptace pšenice na změny klimatu je spíše sucho než tepelný stres.

Badatelé předpovídají, že větší proměnlivost a častější extrémní výkyvy počasí povedou ke snížení výnosů pšenice a rovněž k jejímu značnému kolísání. Nižší výnosy sice nemusejí bezprostředně způsobit nedostatek potravin, mohou však vést ke spekulacím a výkyvům cen na trhu s touto strategickou komoditou. To může ohrozit stálou dostupnost potravin pro chudší vrstvy obyvatel, s čímž pak souvisejí politická nestabilita a případně i migrace do bohatších zemí.

Autoři mezinárodní studie zdůrazňují, že dominantní přístup adaptace plodin ke změně klimatu, který spočívá v přizpůsobení genotypů nejpravděpodobnější dlouhodobé změně, je pravděpodobně nedostatečný. Schopnost jediné odrůdy udržet při klimatických extrémech dobrý výnos je podle vědců omezená. Klimatickou odolnost by mohlo zvýšit více odrůd, které budou mít rozmanitější schopnosti reagovat na kritické meteorologické události.

PSALI JSME:
Češi nadávají na drahé máslo a ročně vyhodí 830 tisíc tun jídla

Rozluštěný gen

Jiná skupina vědců z různých zemí si hodně slibuje od nedávného rozluštění genového kódu pšenice seté. Přečtení dědičné informace bylo dlouho považováno za nemožné kvůli její enormní velikosti, která je pětkrát větší než u člověka. Nakonec se to podařilo mezinárodnímu týmu, jehož členy byli rovněž čeští výzkumníci. Badatelé si od tohoto objevu slibují, že se díky němu podaří vyšlechtit „novou pšenici“, která bude například odolnější proti zmiňovanému suchu, ale rovněž proti různým chorobám a škůdcům.

Experti z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zase před časem oznámili, že spolu s Univerzitou Palackého v Olomouci a Výzkumným ústavem rostlinné výroby pracují na odrůdě pšenice, která by lépe odolávala právě klimatickým změnám.

„Šlechtitelé se dosud soustředili na nadzemní část rostliny. My jsme se zaměřili na kořenový systém. Když bude rozsáhlejší a kořeny dosáhnou hlouběji, může rostlina lépe využít vodu v půdě, získat více živin,“ citovaly Lidové noviny Tomáše Středu z Mendelovy univerzity.

PSALI JSME:
Německá vláda lidem doporučuje investovat do zásob potravin

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.