Putin zatím více plynu do Evropy neposílá, navzdory příslibu

Analýza
Velkoobchodní cena zemního plynu v EU se dnes poprvé od 28. října vrátila nad úroveň 81 eur za megawatthodinu, poskočila až o takřka deset procent. Koncem předminulého týdne se přitom dostala už i pod úroveň 65 eur za megawatthodinu.
Putin zatím více plynu do Evropy neposílá, navzdory příslibu. Ilustrační foto: Pixabay.com

Stalo se tak po příslibu ruského prezidenta Vladimira Putina, že Gazprom, plynárenský monopol většinově ovládaný Kremlem, navýší své krátkodobé dodávky do EU. Mělo se tak stát právě k dnešnímu dni, tj. k 8. listopadu. Jenže zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko mělo své dodávky navýšit.

O víkendu i dnes ráno naopak ruské dodávky plynovodem Jamal, který posílá plyn do Německa, opět nabíraly opačný směr. To část trhu vnímá jako signál, že Putin ani dnes svému slibu nedostojí. EU by se tak ocitla v ještě hlubší plynové krizi, protože už nyní čelí závažné hrozbě výpadků v zásobování plynem.

Poměrně nízké zásoby plynu před nástupem vrcholné topné sezóny probouzejí mezi obchodníky napříč EU paniku. Pokud dnes Putin nezačne plyn posílat, paniku to zřejmě umocní a cena plynu může opět jako v říjnu převýšit úroveň 100 eur za megawatthodinu. To by znamenalo, že plyn může ještě výrazněji zdražit alespoň některým z odběratelů z řad českých domácností a že zřejmě nastanou další krachy dodavatelů typu Bohemia Energy.

PSALI JSME:
Kolik bude dalších „Bohemia Energy“?

Velkoobchodní cena plynu v EU je dnes zhruba o 375 procent výše, než před rokem touto dobou. Takto mimořádný cenový nárůst je podstatou problémů, do nichž se dostali dodavatelé typu zmíněné Bohemia Energy. Pro ně představoval příslovečnou „černou labuť“, tedy nečekanou událost, která má přitom závažný, až transformativní dopad.

„Černá labuť“ extrémně vysokých cen by do EU „nepřilétla“, pokud by kontinent měl více svých stabilních zdrojů energie, zejména pak zdrojů jaderných. Podstatnou problému je tedy také již léta trvající prosazování zelené agendy EU, které vede k překotnému vypínání uhelných elektráren a jaderných bloků na propojeném energetickém trhu EU.

Nízké zásoby plynu, jež jsou bezprostředně výsledkem post-pandemického prudkého ekonomického vzmachu a také rozmarů počasí v Evropě – poměrně málo v ní letos foukalo a pršelo –, zvyšují rovněž cenu ropy, a tedy i pohonných hmot v ČR.

PSALI JSME:
Benzín v ČR už stojí přes 37 korun za litr, je nejdražší za posledních devět let

Ropa a pohonné hmoty zdražují vlivem nedostatečných zásob plynu v EU proto, že nedostatek plynu zesiluje poptávku po ropě, resp. po ropných produktech, které slouží coby náhražka plynu, jako je topná nafta.

Generální ředitel saúdského státního ropného monopolu Saudi Aramco, Amin Nasser, se nechal v říjnu slyšet, že právě i nedostatek plynu v EU navyšuje poptávku. Globální plynová krize podle něj navyšuje poptávku po ropě o zhruba 500 tisíc barelů denně.

Rijád přitom zároveň užívá plynové krize jako zdůvodnění, proč se nepoddá tlaku, například Spojených států, aby společně s dalšími klíčovými tradičními těžaři v čele s Ruskem navýšil ropnou těžbu.

PSALI JSME:
Washington se pouští do „ropné války“ s Moskvou či Rijádem. Pohonné hmoty nadále zdražují

Saúdská Arábie, ale také třeba Spojené arabské emiráty se vyjadřují v tom smyslu, že nebýt politiky kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem, i trh s ropou by zachvátil takový cenový růst, jaký zažívá trh s plynem.

OPEC zkrátka argumentuje, že problém v oblasti světové energetiky nyní netkví v příliš drahé ropě, ale v příliš drahém plynu, případně uhlí, jež představuje další náhražku plynu. Tato argumentace umožňuje Rijádu, ale samozřejmě také Moskvě odolávat mezinárodnímu tlaku na navýšení těžby, který vyvíjejí primárně Spojené státy.

Ty se nakonec zřejmě uchýlí k čerpání ze svých strategických rezerv, neboť vysoké ceny paliv začínají být vážným vnitropolitickým problémem Bidenovy administrativy. Kreml tak v důsledku přispívá k vyvolání citelných inflačních tlaků na Západě hned dvojím způsobem. Zaprvé, dodává do EU méně plynu, než by mohl, a, zadruhé, udržuje poměrně nízkou úroveň těžby ropy.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Domácnosti v EU si v zimě připlatí za energie 2550 miliard korun

Zavřít reklamu ×
  1. Plynu by od Rusů proudilo dost, ale Rusům se nechce se plyn posílat do Evropy přes plynovody, které vedou přes vyloženě nepřátelské státy jako je Ukrajina a Polsko. Rusové chtějí posílat plyn přes nový plynovod Nord stream, jenže jeho schválení blokují ekošílenci, kteří se po nedávných volbách dostali do vlády Německa.

  2. Krom toho Putin uz min.tyden oznamil,ze zvysi dodavky plynu az naplni zasobniky v Rusku. To nude nejdriv po 8.listopadu.Tsk co porad brojite.

  3. Odpověď na kardinální otázku, zda Gazprom plní nasmlouvané objemy plynu, nám už pan renomovaný protiruský ekonom Kovanda taktně zamlčel. Podle vyjádření zúčastněných, jsou smlouvy plněny. Tak o co tedy panu Kovandovi jde ? Jen o štvaní proti Rusku.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Stavebnictví zůstává i nadále v útlumu

Stavební produkce vzrostla v září meziměsíčně o 0,4 procenta po předchozím růstu o 0,2 procenta. Přestože se její dynamika nepatrně zvýšila, zůstává i nadále výrazně utlumená, a to i s ohledem na stále nízkou …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

„Češi jsou velmi solidární národ a chtějí pomáhat,“ říká Tereza Maxová

Rozhovor
Pokud o něco jde, Češi se dokážou semknout a navzájem si pomoci. „Důkazem je třeba naše akce Hýbejte se s Teribearem, kam se každoročně zapojí víc než třiadvacet tisíc lidí, kteří mají chuť pomáhat. Bylo to vidět i letos po tornádu na jižní Moravě, kdy se sesbíralo přes miliardu korun na pomoc obětem,“ říká v rozhovoru pro Finanční a ekonomické informace Tereza Maxová, patronka Nadace Terezy Maxové dětem.