Navzdory očekávanému oživení v roce 2021 – s 5,1% růstem za předpokladu, že nedojde k druhé vlně pandemie – bude HDP v eurozóně, ve Spojených státech, Japonsku a také ve Velké Británii meziročně o dva až pět procentních bodů nižší ve srovnání s úrovní roku 2019.
„Podle naší poslední prognózy se česká ekonomika v roce 2020 dostane do recese 6,2 %. Poté dojde v roce 2021 k oživení, kdy růst HDP bude poměrně vysoký a dosáhne 4,8 %,“ uvedl Čarný.
Konstatoval, že díky balíkům opatření přijatých českou vládou na podporu ekonomiky a včetně ochranných lhůt u požadavků na insolvence v příštích měsících neočekává v České republice výrazný nárůst platební neschopnosti.
„Tato opatření firmám pomohou a zbrzdí nárůst insolvencí. Jakmile však pominou, ne všechny podniky se vrátí ziskovému podnikání. Očekáváme proto, že v roce 2021 v ČR vzroste platební neschopnost,“ řekl Ján Čarný.
ČR si v hodnocení pohoršila
Česká republika si v hodnocení Coface Barometru za druhé čtvrtletí 2020 pohoršila o jeden stupeň: Získala hodnocení A4 místo původního A3. „Do poklesu o jeden stupeň rizikovosti se promítá zhoršení hodnocení rizikovosti jednotlivých odvětví české ekonomiky,“ vysvětlil Čarný.
Nejvíce si v hodnocení obchodního rizika pohoršil automobilový průmysl a doprava. Obchodní riziko v těchto odvětvích je nyní hodnoceno jako velmi vysoké. Na vysoké riziko se propadl maloobchod, textilní průmysl a dřevařský průmysl.
Odvětví české ekonomiky však nejsou jediná, která si pohoršila – při hodnocení sektorového rizika došlo v analýze Coface Barometr ke zhoršení u 40 % z 13 sledovaných sektorů v 28 zemích (což představuje 88 % světového HDP).
Není asi překvapující, že nejvíce zasaženým je celosvětově i sektor dopravy, po kterém následuje automobilový průmysl a maloobchod. Na druhém konci spektra mezi odvětvími „nejodolnějšími“ před současnou krizi jsou tři sektory – farmaceutický, zemědělsko-potravinářský a odvětví informačních a telekomunikačních technologií.
Růst platební neschopnosti postihne všechny země
Navzdory opatřením na podporu překonání dopadů pandemie dojde k růstu počtu firem, které se ocitnou v platební neschopnosti, a to pravděpodobně ovlivní všechny hlavní vyspělé ekonomiky. Coface očekává, že v USA dojde k růstu počtu firem v platební neschopnosti o 43 %, ve Velké Británii to bude 37 %, v Japonsku 24 %, ve Francii 21 % a v Německu 12 %.
I mnohé rozvíjející se ekonomiky budou ovlivněny ekonomickými důsledky karanténních opatření: zejména poklesem příjmů z cestovního ruchu, návratem pracovní síly ze zahraničí a v neposlední řadě i poklesem příjmů z těžby surovin, jejichž ceny klesly. V Brazílii tak Coface očekává růst firem v problémech o 44 % a v Turecku o 50 %.
Ve srovnání s rokem 2019 se tak podle analýzy COFACE do roku 2021 zvýší celosvětově počet firem v platební neschopnosti o jednu třetinu. Tento prudký nárůst platební neschopnosti se odráží i v růstu krátkodobého úvěrového rizika firem (na 6 až 12 měsíců). Současně je i důvodem zhoršení hodnocení rizika jednotlivých zemí. Ke zhoršení rizikovosti došlo u 71 zemí, což je více než 40 % ekonomik světa.
