Regionální nerovnost: Chudší regiony dohánějí ty bohatší

Názor
V letech 2011 až 2016 došlo v České republice ke zmírnění regionální nerovnosti ve výši disponibilního důchodu v přepočtu na obyvatele, plyne z nedávno zveřejněných údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Disponibilní důchod je finanční suma, kterou má člověk k dispozici k útratě „v čistém“, tedy poté, co ze svého hrubého příjmu odečte daně a dále případně naopak přičte sociální dávky a platby.
Nejbohatším regionem Česka je hlavní město Praha. V roce 2016 vytvářela 25 procent hrubého domácího produktu. Foto: Pixabay

Regionální nerovnost v ČR v daném období v průměru klesala tempem třetiny procentního bodu ročně. Měřítkem nerovnosti je přitom podíl disponibilního důchodu v přepočtu na obyvatele v tuzemských regionech, které tvoří deset procent nejbohatší části země, vůči regionům, které představují naopak deset procent nejchudších.

V OECD jako celku klesla srovnatelně měřená nerovnost v daném období také, ovšem méně než v ČR, a to průměrně o pětinu procentního bodu ročně. Převažujícím důvodem poklesu bylo – stejně jako v Česku – to, že nejchudší regiony bohatly relativně rychleji, než ty nejbohatší.

V zemích jako Portugalsko, Francie nebo Finsko nerovnost také klesala, ovšem z jiného důvodu – protože nejbohatším regionům se dařilo hůře, než těm nejchudším. V další části zemí OECD pak naopak regionální nerovnost stoupala, nejvýrazněji v Izraeli, Kanadě, Británii a Nizozemsku. Ve všech těchto zemích bylo příčinou to, že bohatší regiony dále bohatly, nikoli to, že chudší regiony dále chudly.

PSALI JSME:
Šumavské obce bohatnou, vydělává jim příroda

Nejbohatším regionem Česka je hlavní město Praha. V roce 2016 vytvářela 25 procent hrubého domácího produktu (HDP) ČR. Její ekonomický význam se tak oproti roku 2000 dále zvýšil, jelikož tehdy vytvářela zhruba 23 procent tuzemského HDP.

Podobný trend je patrný v podstatné části dalších zemí OECD. Hlavní města členských zemí totiž v roce 2016 zodpovídala průměrně za zhruba 26,5 procenta HDP příslušného členského státu. V roce 2000 to přitom bylo zhruba 25,5 procenta.

Celkově lze popsaný vývoj v ČR hodnotit jako příznivý, zejména pak přivírání nůžek regionální nerovnosti. To však neznamená, že by další přivření nůžek nebylo žádoucí. Musí ovšem jít o vývoj přirozený, aby byla zajištěna jeho trvalost. Stát tedy má primárně spíše vytvářet podmínky pro snížení regionální nerovnosti, nikoli se pokoušet ji přímo zmírňovat, například dotačními programy. Jednou z výzev je pro stát tedy zlepšení dopravní obslužnosti odlehlejších oblastí, například příhraničních.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Finanční trhy stále hledí přes růžové brýle

Důvěra v ekonomiku eurozóny se v listopadu podle očekávání snížila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu klesl z říjnových 91,1 bodu na 87,6 bodu a skončil tak mírně nad tržním odhadem, který počítal s …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Běžný Pražan si už nový byt nemůže dovolit. Kde se ceny zastaví?

Analýza
Ani koronavirová pandemie nezastavila zdražování nových bytů a rodinných domů. V hlavním městě, kde jsou průměrné ceny nemovitostí nejvyšší, si už podle tamního Institutu plánování a rozvoj jsou aktuální prodejní ceny už mimo příjmové možnosti běžně vydělávajících Pražanů. Ceny ale rostou také v dalších městech a pro mnohé lidi jsou nedostupné.
Rolovat nahoru