Méně lidí bez práce, nárůst počtu obyvatel, několikanásobně vyšší příjem na jednoho obyvatele než jinde. To všechno znamená, že mezi desítkou nejbohatších obcí v České republice patří tři do Národního parku Šumava. Vyplývá to z podrobného historického porovnání, které právě kvůli novele zákona o ochraně přírody provedl tým lidí v čele s Petrou Horkou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vycházely z údajů Českého statistického úřadu, přičemž nejstarší data pocházely z roku 1971.
Samozřejmě, že žádná socioekonomická studie nemůže zahrnout a zohlednit život každého obyvatele Šumavy, například to, kolik kilometrů musí dojíždět za prací. Ani podrobný každodenní život každé šumavské obce. Z celkových údajů ovšem vyplývá, že je přinejmenším zavádějící tvrdit, že jsou lidé v národním parku kvůli ochraně přírody omezováni. Spíše na tom vydělávají.
OBCÍM V PARCÍCH SE DAŘÍ
„Ze socioekonomických statistik jednoznačně vyplývá, že se obcím v národních parcích ekonomicky daří a že obyvatelé v nich žijící jsou celkově zvýhodněni. Podle příjmu na obyvatele pět z deseti nejbohatších obcí leží v nebo na okraji národního parku. Obce v Národním parku Šumava jsou dvakrát až třikrát bohatší než ostatní obce u nás. Navíc lze důvodně očekávat, že hodnota vzácné a zachovalé přírody národních parků jakožto turistického magnetu se bude i do budoucna stále zvyšovat. Místní obce tak o své ekonomické zisky nepřijdou ani v budoucnu,“ řekla Petra Horká.
Díky své poloze uvnitř národních parků jsou obce oproti „mimoparkovým“ například zvýhodněny při získávání státních dotací. Mezi desítkou nejbohatších obcí v republice v přepočtu na obyvatele byly ze Šumavy tři – Modrava, Stožec a Srní. Další dvě byly z jiných národních parků – Pec pod Sněžkou v Krkonoších a Hřensko v Českém Švýcarsku.
NA ŠUMAVĚ JE NIŽŠÍ NEZAMĚSTNANOST
Nezaměstnanost je na Šumavě nižší než v ostatních regionech, a to dokonce i kousek za hranicemi parku. Horká porovnala šumavské obce s Vyšebrodskem, přičemž uvnitř parku je nezaměstnanost nižší o více než tři procenta.
A zatímco v České republice platí, že se lidé z malých obcí a příhraničních regionů spíše stěhují do větších měst, na Šumavě to z dlouhodobého pohledu neplatí – obyvatel přibylo bezmála o tři procenta.
Pokud lidí na Šumavě ubývalo, bylo to ještě před rokem 1991, kdy byl národní park vyhlášen. „Není tedy možné tvrdit, že národní park může za pokles obyvatel,“ konstatovala Petra Horká. Lidí od počátku 90. let přibylo podle porovnání pražské Přírodovědecké fakulty například ve Stožci, Horské Kvildě, Modravě nebo v Prášilech.
