„Chceme mít sazby nad inflací, aby se vyplatilo šetřit.“ Vůbec proto nehodlá tlačit úrokové sazby ČNB ke dvěma procentům, ale je připraven je při ideální dvouprocentní inflaci ponechat na úrovni 3,5 procenta.
Čerstvě zveřejněná data tak guvernérovi jistě udělala radost. Úspory českých domácností se v květnu i přes zvýšenou chuť zvyšovat maloobchodní tržby zvýšily o 17 miliard na rekordních 3,786 bilionu korun.
Změnil se ovšem trend úbytku vkladů na běžných účtech. V květnu se tam dle statistiky ČNB vklady po několika měsících zvýšily o šest miliard na celkových 1,408 bilionu korun. „Všiml jsem si, že Češi nechali spoustu peněz na běžných účtech,“ posteskl si i Aleš Michl.
Možná je to jenom měsíční výkyv, ne obrat trendu, protože dnes leží na běžných účtech o 450 miliard korun méně než v covidovém roce 2021 plném nejistoty. Od té doby až na čtyři měsíční výjimky včetně té letošní květnové objem peněz na běžných účtech pozvolna klesá.
Podle předběžného propočtu přesto leží na neúročených běžných účtech více peněz, než na spořicích účtech s úroky nad inflací. O sedm miliard méně korun měli Češi i na příjemně úročených termínovaných vkladech.
Do nich se ovšem počítá i stavební spoření, kde se výše vkladů kvůli omezování státní podpory po mnoha letech snížila pod 300 miliard korun. Tak málo měli Češi uloženo ve stavebním spoření naposledy v březnu 2005.
