To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027. S ohledem na lhůty projednávání zákonů se tak jeví jako nejpravděpodobnější, že po celý rok 2026 budou OSVČ platit vyšší odvody než dosud.
I kdybychom vycházeli z předpokladu, že text novely mají už nové vládní strany připravené k projednání, a nebude tedy potřeba žádný čas na jejich přípravu, tak do konce roku, kdy by bylo nutné předpis schválit tak, aby mohl být účinný od 1. ledna 2026, nezbývá dost času na to, aby proběhl celý legislativní proces.
Navýšení to bude rekordní, vlivem mechanismu konsolidačního balíčku vzroste skokově. Má jít o poslední takové skokové navýšení. Živnostníci a podnikatelé bude si připlatí přibližně o dvanáct set korun měsíčně. OSVČ platící minimální zálohy budou od ledna hradit na odvodech sociálního a zdravotního v souhrnu o 1 126 korun měsíčně více, ti s paušální daní o 1 268 Kč.
Celkově budou OSVČ s hlavní činností hradící minimální zálohy v roce 2026 platit měsíčně 5 720 korun za sociální pojištění a 3 306 Kč za zdravotní pojištění, celkově tedy 9 026 korun. U režimu paušální daně půjde o částku 9 984 Kč měsíčně (v prvním pásmu, které je nejvyužívanější, pozn. aut.).
OSVČ se mohou přihlásit do režimu paušální daně do 12. ledna 2026, výhodou je jednodušší režim, kdy poplatníci posílají jen jednu částku místo dvou, a ve většině případů nemusejí podávat daňové přiznání. Nevýhodou pak je, že nemohou využívat daňové slevy a zvýhodnění.
Změna, kterou současná vláda plánuje, tedy zpětné snížení vyměřovacího základu OSVČ ze 40 procent zpět na 35 procent, samozřejmě půjde proti konsolidaci veřejných financí, kvůli které tento mechanismus minulá vláda zavedla.
Dopad snížení vyměřovacího základu OSVČ ze 40 procent zpět na 35 procent lze odhadovat na ztrátu příjmů penzijního systému v rozsahu jednotek miliard korun, někde na úrovni 3 – 3,5 mld. Kč. Z pohledu celkových příjmů penzijního systému to není úplně zásadní částka, ale i tak budou tyto prostředky v systému chybět.
Sekundárním cílem navyšování až na 40 procent bylo také snížení rozdílů v důchodech mezi zaměstnanci a OSVČ, jelikož právě živnostníci mají v důsledku menších příspěvků do penzijního systému ve srovnání se zaměstnanci nižší důchody a mohou tak strádat ve stáří. Plán nové vlády tak jde proti tomuto záměru.
Autorka je vedoucí daňového poradenství společnosti BDO a prezidentka Komory daňových poradců ČR
(Redakčně upraveno)
