
Přesně 167 částečně využívaných nebo opuštěných areálů, komplexů budov a pozemků se silným potenciálem je prezentováno prostřednictvím webu www.brownfieldy-jmk.cz, který spravuje Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM). „Naším cílem je najít pro tyto lokality vhodná, funkční a uspokojivá řešení včetně samotného financování revitalizace,“ uvádí za agenturu Jan Hladík s tím, že je důležité i sdílení zkušeností s ostatními regiony v ČR i v přeshraničních projektech. Na jednotlivých typech projektů se pak podílejí též další subjekty, jako je například CzechInvest, města, obce i ministerstva.
Regeneraci brownfieldů se od roku 2005 koncepčně věnuje rovněž Jihomoravský kraj. „Ve spolupráci s RRAJM jde zejména o mapování lokalit, analytické vyhodnocení i propagaci konkrétních lokalit,“ komentuje problematiku Jiří Klement z tiskového oddělení Krajského úřadu Jihomoravského kraje.
Doplňuje, že kraj nepodporuje regenerace lokalit pro konkrétní využití, ale obecně klade důraz na revitalizace, které jsou účelné. Cílem je také minimalizace veřejných prostředků. Zástupci stavebních firem a developerů ale upozorňují na složitější postupy i na větší náklady. Finální cena se pak prý většinou u lokalit s ekologickou zátěží mnohonásobně zvyšuje, než když se staví na „zelené louce“.
Silná ekologická zátěž
Jednou z lokalit, která by mohla být připravena už v roce 2023, je areál ICEC ve Šlapanicích. Ten je v současnosti pronajímán především k drobné výrobě, službám a skladování. Potýká se však s rozsáhlou ekologickou zátěží. „Jde o strategickou lokalitu z hlediska řešení ekologické zátěže, pravděpodobně dokonce nejvýznamnější,“ upřesňuje Klement.
Potřebné kroky už město Šlapanice činí. „Aktuálně se dokončují předsanační průzkumy a čeká se na jejich vyhodnocení,“ uvádí starostka Šlapanic Michaela Trněná. Podle jejích slov bude na základě výsledků stanoven termín a rozsah samotných sanačních prací.
Přesné využití ale prozatím jasné není. „Uvažuje se například o zařízení pro seniory, sportovním zařízení anebo vytvoření parkovacích míst, kterých je ve městě nedostatek,“ dodává starostka. Náklady pak dosahují necelých 158,3 milionu korun (vysoutěžená cena), přičemž dotace z Operačního programu životního prostředí činí 147,5 milionu korun.