„Čtyřicet procent domácností ovšem nemá finanční rezervu, která by pokryla jejich měsíční výdaje,“ upozornil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Podle něho sedm procent přitom nemá dokonce žádnou rezervu a třetině domácností by rezerva vystačila na méně než jeden měsíc.
Domácnost je považována za finančně zdravou, když má rezervu alespoň na tři měsíce. „To v ČR nesplňuje 55 procent domácností,“ dodal Navrátil. Naopak, rezervu vyšší, než šestinásobek měsíčních výdajů, má třetina domácností. U takové hotovostní sumy už by podle něho měla domácnost uvažovat o investování a nemít takové peníze doma pod polštářem.
Asi patnáct procent těchto bohatších domácností dala peníze do investičních a podílových fondů, nicméně řada z těchto domácností část peněz v podstatě „přetavila“ jen do jiné hotovostní rezervy, a to do zlata.
O tom sice zmíněný průzkum nehovoří, ale vysoký zájem o slitky či mince potvrzují narůstající počty dotazů na zlato ve vyhledávačích a stejně tak tržby obchodníků se zlatem, a to bez ohledu na výkyvy ceny, za poslední dva roky.
Průměrnou výši úspor vzorek lidí z průzkumu Medianu uvedl mezi 100-300 tisíci korunami. Shodný počet respondentů (po třinácti %) vykázal podle průzkumu našetřenou částku do deseti tisíc korun nebo naopak vyšší obnos mezi 300-500 tisíci.
Převážně jde o úspory respondentů, kteří mají vyšší vzdělání, nebo jsou OSVČ. Co se týče způsobů uložení, nejčastější je spořicí (65 %) a běžný účet (64 %), shrnul Median. Podle údajů České národní banky Češi měli na začátku srpna v bankách uloženo rekordních 3,34 bilionu korun.
