Index finanční gramotnosti České bankovní asociace (ČBA) vzrostl na 56 bodů. Podle výsledků, které mé redakce FAEI.cz k dispozici, je to oproti loňskému roku zlepšení o jeden bod. Asociace vývoj finanční gramotnosti sleduje dlouhodobě.
Průzkum také ukázal, že tři čtvrtiny dotazovaných se obávají rychlého růstu cen. A kvůli současné inflaci chtějí šetřit. Velká část ale neplánuje naspořené peníze chránit proti inflačnímu znehodnocení. Přispívá k tomu i to, že se nevyznají v investicích a v radách finančních poradců.
Výhoda vyššího vzdělání
Částečné potíže v orientaci ve světě financí přiznává naprostá většina Čechů. Do značné míry to odráží dosažené vzdělání. Zatímco lidé s vysokoškolským diplomem dosáhli v Indexu finanční gramotnosti 62 bodů, ti se základní školou nebo výučním listem získali pouze 48 bodů.
Potíže přitom způsobil hlavně dotaz na výhodnost úvěru, který dokázala správně zodpovědět méně než třetina dotazovaných (31 %). Podle výkonné ředitelky ČBA Moniky Zahálkové ale získávají lidé potřebné znalosti nejen vzděláním, ale také díky svým letitým zkušenostem. Dokládá to skutečnost, že v průzkumu dosahovali lepších výsledků lidé nad 50 let – v průměru 58 bodů.
„Celkově je ale pořád finanční gramotnost v Česku z mého pohledu nedostatečná a lidé selhávají v základních věcech. To má pak za následek větší zranitelnost. Česká bankovní asociace se proto snaží povědomí o financích a finančních produktech zlepšovat řadou vzdělávacích projektů,“ sdělila Zahálková.
Nejoblíbenější akce, mezi něž patří Bankéři do škol a celoevropský European Money Quiz, cílí už na děti. „Kvůli přibývajícím kybernetickým útokům startujeme v září velkou vzdělávací kampaň Kybertest.cz,“ dodala Monika Zahálková.
Může za to škola i rodina
Většina lidí (58 %) si podle průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos myslí, že se školy financemi ve svých vzdělávacích plánech zabývají málo nebo vůbec. Téměř třetina (32 %) je přesvědčena, že samotní učitelé nejsou dost dobře proškolení ve finančních otázkách, a více než polovina (54 %) se pak domnívá, že děti jsou k povědomí o financích nedostatečně vedeny v rodině.
Z průzkumu přitom vyplývá, že na finančním vzdělávání by se měl podílet hlavně stát. Myslí si to víc než dvě třetiny dotázaných (70 procent). S velkým odstupem je pak druhá v pořadí rodina, od které to čeká 30 procent dotázaných. Čtvrtina z nich pak tuto roli očekává od komerčních bank a pětina od České národní banky a ministerstva financí.
Pomoc a rady v oblasti peněz a finančních produktů pitom častěji vyhledávají právě lidé s nižším vzděláním. Víc než desetina dotázaných (13 %) tvrdí, že si v této oblasti vždy vystačí se svými znalostmi. Na 60 procent pak uvedlo, že si většinou vystačí, ale v některých případech se raději poradí s odborníkem. Často si s financemi neví rady víc než pětina osob, vůbec se pak v této oblasti nevyzná šest procent lidí.
Peníze šetří většina Čechů
Finanční rezervu nebo nějakou její formu si tvoří většina dotázaných (55 %). Nejčastěji si dávají peníze stranou na nečekané události. Polovina z nich si měsíčně odkládá do 2,5 tisíce korun. Tyto úspory by jim nejčastěji vydržely tři měsíce.
„Já vždycky radím, aby finanční rezerva byla ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti, a shoduji se tak s dalšími odborníky. To, že se tím podle průzkumu řídí necelá polovina obyvatel, není špatná zpráva, ale pevně věřím ve zlepšení v příštích letech,“ uvedla Monika Zahálková z ČBA.
Na důchod si lidé také odkládají stranou do 2,5 tisíce korun, vedle finanční rezervy mají ale často i jiné zajištění v podobě domu či bytu. K dosažení svého finančního cíle polovina Čechů spoří nebo investuje své peníze, dvě pětiny se snaží snížit výdaje a jedna pětina hledá nový zdroj příjmů.
Obava z inflace
Více než 70 procent dotázaných uvádí, že inflace ohrožuje jejich rodinný rozpočet. Víc než čtvrtina přitom odpověděla, že je zdražování ohrožuje velmi. Šest z deseti obyvatel si pak myslí, že jejich ekonomická situace se na konci letošního roku zhorší. I přesto se 41 procent oslovených lidí nechystá své peníze před inflací chránit.
Zhruba třetina (31 %) pak plánuje přesun financí na výhodné spořicí účty, 14 procent chce investovat do nemovitostí, 13 procent do akcií nebo dluhopisů a devět procent do zlata. Muži a lidé do 26 let častěji volí investice do akcií a dluhopisů, popřípadě do kryptoměn a NFT. Naopak lidé ve věku 54 až 65 let častěji nechystají žádná opatření.
„Ukazuje se, že podstatná část společnosti nevolí žádný účinný nástroj, jak ochránit své peníze před inflací. Často je to způsobeno právě i tím, že se Češi příliš nevyznají v doporučení ekonomických odborníků, případně že nerozumí investicím, které jsou jedním z nástrojů této ochrany volných finančních prostředků,“ konstatoval Michal Straka, specialista na finanční trh agentury Ipsos.
Špatná hospodářská situace
To, že se mnozí Češi nechystají chránit své peníze před vysokou inflací, je o to překvapující, že se hodnocení současné ekonomické situace z pohledu tuzemských domácností prudce zhoršilo. Jde přitom o největší propad od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Češi a Češky nyní situaci vnímají podobně, jako za minulé krize před desetiletím.
Ukázal to jiný průzkum veřejného mínění mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG. Jeho výsledky má redakce FAEI.cz také k dispozici.
Jako špatnou hodnotí ekonomickou situaci v zemi 83 procent dotázaných, před rokem to bylo 68 procent. Celkem 85 procent lidí pohlíží na další vývoj s obavami a nejistotou. Polovina mluví o zhoršení své finanční situace. Stejný podíl uvádí, že má potíže vyjít s příjmem. Ještě prudší růst cen pak očekává 43 procent dospělých.
Podle sociologa STEM Martina Buchtíka společnost v minulých letech konjunktury bohatla a její nynější šok je daný také tím, na jaké ceny a nastavení rodinných rozpočtů byli lidé zvyklí. Svou životní úroveň považuje teď za špatnou téměř třetina dotázaných, před rokem to byla necelá čtvrtina. Pocit chudoby má 34 procent lidí, loni v květnu to bylo 26 procent.
