Atlas rizik zemí poskytuje komplexní analýzu a přehled o ekonomických a politických faktorech, podnikatelském prostředí a udržitelnosti, které ovlivňují trendy v oblasti rizika nesplacení závazků společností v jednotlivých zemích. Každé čtvrtletí jej s aktualizovaným ekonomickým vývojem vydává společnost Allianz Trade.
Cílem vydání je pomoci podnikům a investorům při přijímání kvalifikovaných rozhodnutí tím, že Atlas rizik zemí komplexně identifikuje potenciální rizika a příležitosti ve vybraných 83 zemích světa. Součástí Atlasu je také tradiční mapa rizik, kterou vytváříme každé čtvrtletí pro všech 241 zemí a státních útvarů, které dlouhodobě monitorujeme.
V roce 2024 se globální riziko zemí výrazně zlepšilo – 48 ekonomikám byl zvýšen rating a pouze pěti ekonomikám byl snížen. Pozitivní trend zaznamenaný v roce 2023 je nyní ještě výraznější. Oproti roku 2023 se zvýšení ratingu více než zdvojnásobilo (27) a snížení zůstalo stabilní (1).
Ekonomiky, kterým byl zvýšen rating, představují přibližně 17 procent světového hrubého domácího produktu (HDP). Zvýšení ratingu bylo rozděleno převážně mezi rozvíjející se trhy: Nejvíce jich zaznamenala Latinská Amerika (13), následovaná Evropou (10) a Asií a Tichomořím (9).
Naproti tomu nejvíce snížení ratingů bylo zaznamenáno v regionu Blízkého východu, včetně Bahrajnu, Izraele a Kuvajtu, a to v důsledku dlouhodobých problémů v dodavatelském řetězci a cen ropy pod fiskální hranicí.
Řada zemí však bude stále vystavena geopolitickým a finančním rizikům, které se očekávají v nadcházejících měsících. Dle Atlasu rizik právě geopolitické konflikty a růst trendu obchodních válek budou hlavní faktory, které mohou vést ke zhoršení ratingů pro rok 2025.
Ačkoli se globální ekonomické vyhlídky zlepšily díky zpomalení inflace, oživení úvěrových toků a zlepšení podmínek likvidity, v mnoha zemích s nízkými příjmy jsou stále méně příznivé podmínky pro podnikání, zatímco ekonomiky s vysokými příjmy čelí dlouhodobé politické nejistotě.
Navíc musíme mít na paměti, že dvě třetiny zvýšení rizikovosti zemí, které jsme provedli v loňském roce, jsou založeny na krátkodobých ukazatelích, což naznačuje, že tato zlepšení jsou cyklická a potenciálně vratná. Podniky by tak měly být ostražité ve svých strategiích v návaznosti na přetrvávající geopolitické napětí a sílící trend protekcionismu v hospodářské politice. Dodavatelské řetězce budou pravděpodobně ještě složitější.
Plnohodnotná obchodní válka je velkou obavou pro celosvětový byznys. Výsledná ztráta ekonomické aktivity a návrat inflace by pravděpodobně podkopaly důvěru investorů a udržely by je v dlouhodobém režimu „vyčkávání“ při investování.
Zároveň rostoucí politická polarizace, která je již v mnoha zemích patrná, přináší značné ekonomické náklady a zároveň prohlubuje sociální rozpory. Zvyšuje se také četnost a závažnost občanských nepokojů, k čemuž právě přispívají ekonomické faktory, jako inflace, fiskální úpravy a zaostávající růst produktivity.
V Atlasu rizik nechybí ani Česká republika. Česku předpovídá postupné ekonomické zotavení se z krizí a pomalý nárůst HDP. Pozitiva Česka vidí zejména v tom, že jde o ekonomiku s vysokými příjmy a silnými základními ekonomickými ukazateli, zdravým bankovním sektorem či příznivým podnikatelským prostředím.
Naopak rizika spatřuje ve vysoké závislosti na globálních dodavatelských řetězcích a dovozu energií, což se projevilo v navýšení cen.
Autorka je country manažerka společnosti Allianz Trade v ČR
(Redakčně upraveno)
