
V Kalifornii má tým laboratoř imitující byt, kde bude možné měnit uspořádání podlah a přesouvat objekty. Cílem je rozvoj dovedností robotů ještě před tím, než budou otestovány ve skutečných domech. V laboratoři se nachází kuchyň, jídelna a obývací pokoj zařízené jako v opravdovém domě.
„V Japonsku jsme navštívili domovy seniorů a pozorovali jejich každodenní život. Všimli jsme si, že vaření patří k oblíbeným činnostem řady starších lidí. Kdyby dostali jako pomocníka automatizovaného robota zaměřeného na vaření, mělo by to důsledky pro kvalitu jejich života po emocionální a sociální stránce,“ míní vedoucí týmu User Experience v Toyota Research Institute Steffi Paepcke.
Skutečnou výzvou je tedy porozumět situaci, vyvíjet roboty orientované na člověka a nezapomínat na to, že každý člověk je individualita. Cílem není dát lidem hračku, ale najít způsoby, které by jim umožnily vést šťastný, naplněný život, pro dobro celé společnosti.
Musí se vypořádat se změnami prostředí
Aby si domácí robot uměl poradit ve variabilním prostředí soukromého bytu plném překvapení, nelze ho prostě jen tak naprogramovat na určité úkoly. Práce robotů na výrobní lince je přesně definovaná a jednoznačně naprogramovaná, jejich prostředí je pak zcela kontrolované.
Naopak v bytech panuje chaos: Každý je jiný a stále se mění. Domácí robot se musí naučit pružně propojit to, co právě vidí, s činnostmi, které chápeme jako úklid. Situace může být pokaždé jiná, a tedy i scénář bude odlišný, ovšem efekt by měl zůstat stejný, a to uklizený dům.
Umět utírat linku v každé kuchyni
Roboti se od lidí učí jak v reálném prostoru, tak na simulátorech. Trenér pracuje s virtuální realitou, aby viděl totéž, co vidí robot, a vydává mu pokyny k provedení řady různých činností.

Robotický tým vyvíjí zevšeobecnění učení tak, aby robot, který se naučí utírat linku v jedné kuchyni, byl schopen tentýž úkol splnit v jakékoli kuchyni. Získané dovednosti by měla sdílet celá flotila robotů daného druhu. Když se tedy naučí novou dovednost jeden robot, naučí se ji současně všichni ostatní.
Stropní robot a ten, který umí uchopit křehké předměty
Idea stropního robota představuje další efekt návštěvy inženýrů Toyoty v japonských domácnostech. Vědci si uvědomili, že malé byty a úzké průchody mohou roboty značně omezovat v činnosti a snižovat jejich prospěšnost pro domácnost. Přišli tedy s řešením v podobě robota, který se pohybuje po kolejnici namontované u stropu. V současné vývojové fázi je prototyp schopen čistit linky a vkládat nádobí do myčky.
Tým vypracoval i robota s měkkým drapákem využívajícího polštářky vyplněné vzduchem, jimiž umí uchopit různé předměty, jako třeba skleničky, a dále úklidového robota pohybujícího se po podlaze.

Město budoucnosti nebo robot basketbalista
Japonský koncern investuje do robotiky a technologií ve službách ekologie a urbanistiky. Mezi vývojovými projekty Toyoty najdeme i tak rozsáhlé plány, jako je výstavba města budoucnosti Woven City v Japonsku, ale i menší, praktické či zábavní projekty, mezi něž se řadí třeba robot mimozemšťan Kirobo, robot basketbalista nebo série robotů pomáhajících při vedení domácnosti.
Toyota tak naplňuje svojí vizi, že nebude jen automobilkou, ale koncernem všeobecné mobility, kterou vyhlásila zhruba před pěti lety. Znamená to, že se zabývá multifunkčními dopravními prostředky, například pro pohyb ve městě, třeba pro zdravotně postižené.