„Čtvrtá průmyslová revoluce donutí lidi se učit,“ říká Jan Skoták ze společnosti Infosys

Rozhovor

V celkem blízké budoucnosti připraví informační technologie a masivní nasazení robotů a automatů o práci spoustu lidí. V průmyslu především těch méně kvalifikovaných. Ale odcházet budou muset i lidé z kanceláří. Naopak by měl vzrůst zájem o lidskou kreativitu. Co všechno vývoj lidem přinese, vysvětluje v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI) ředitel centra společnosti Infosys v České republice Jan Skoták.

Jan Skoták se domnívá, že Průmysl 4.0 ohrozí až polovinu pozic v administrativě. Foto: Infosys

Průmysl 4.0 je v některých kruzích frekventovaným pojmem. Dá se nějak stručně vysvětlit i laikům?
Pojmem Průmysl 4.0 je vlastně míněna „čtvrtá průmyslová revoluce“, která změní způsob výroby stejným nebo ještě signifikantnějším způsobem než první průmyslová revoluce, která zavedla do výroby stroje. Podle myšlenky Průmysl 4.0 vzniknou „chytré továrny“, které budou využívat digitalizace, automatizace, robotizace, internetu věcí a dalších technologických možností, s jejichž pomocí dojde ke zvýšení efektivity a produktivity výroby. Kromě toho nové technologie do velké míry nahradí jednoduchou lidskou práci ve výrobním procesu. Lidé se pak budou moci přesunout ke kreativnějším činnostem.

Nástup Průmyslu 4.0 už začal, nebo se teprve chystá?
Určitě je již zdárně nastartován. Některé výrobní firmy již automatizaci a robotizaci úspěšně využívají anebo ji alespoň zavádějí a dochází i ke kompletním změnám obchodních modelů. Již dnes můžeme vidět, že mnohé podniky, kterým výrazně pomáhají technologie, dosahují obřího obratu jen s minimem zaměstnanců. Firmy s pár desítkami lidí tak mají tržní kapitalizaci, která se počítá i v desítkách miliard dolarů a převyšuje velikost firem, jež se stále spoléhají na tradiční způsob práce.

Jaké oblasti se tenhle vývoj dotkne nejvíc?
Jistěže vývoje technologií a v důsledku toho i celé řady dalších oblastí. Asi nejvíce nové technologie ovlivní výrobu, ale změny zaznamená prakticky každá firma, jejíž procesy zahrnují i opakované rutinní činnosti.

Co to bude znamenat pro zaměstnance?
Lidé v budoucnu již nebudou pracovat „u strojů“, ale „se stroji“. Aby celý systém mohl fungovat, musí někdo ty stroje, ať už jsou to roboti s umělou inteligencí, programy, makra, nebo scripty vytvořit, nastavit, ovládat je, a říkat jim, co a jak mají dělat…. Proto budou velmi potřební lidé se znalostí IT. A to ne jenom programátoři, nýbrž i lidé, kteří budou znát algoritmizaci, která bude nezbytná k efektivnímu řízení sofistikovaných zařízení. To se ale musí většina lidí teprve naučit. Paralelu můžeme najít v předchozích průmyslových revolucích, kdy lidé, zacházející původně s jednoduchými nástroji, se najednou museli naučit ovládat stroje.

Jaké budou nové způsoby práce?
Především dojde k většímu zapojení lidské kreativity. Kreativita je pojem nejčastěji spojovaný s profesemi jako architekt, malíř či třeba herec, ale nemylme se. I ve výrobě a v byznysu je mnoho prostoru pro kreativitu – jak jinak nazvat vymýšlení nových postupů, nových produktů, nových způsobů jednání se zákazníky. Kreativita je také blízce provázaná se „soft skills“, tedy schopnostmi jednat a vyjednávat, komunikovat a kooperovat s lidmi.

Jestli se tyhle vize naplní, nerozšíří se tím skupina nezaměstnatelných, nebo obtížně zaměstnatelných lidí? Zdaleka ne každý má zalíbení v ovládání počítačů, nebo v celoživotním vzdělávání…
Změna nebude okamžitá a nezasáhne všechny oblasti lidské činnosti hned. Lidé dostanou čas se přizpůsobit. Nicméně všichni si musíme uvědomit, že svět se mění a mění se velice rychle. Zejména nyní, kdy je „zasíťovaný“ a komplexnější. To, co mám a umím nyní, nemusí za pět či deset let být vůbec relevantní. Již dnes vidíme, že některé tradiční profese úplně z trhu práce mizí, na druhou stranu však vznikají nové. Celoživotní vzdělávání a chopnost reagovat na nové požadavky trhu práce bude stále důležitější. Schopnost stále se vzdělávat a měnit je jednou z nejdůležitějších vlastností člověka, tak ji využívejme…

Přinese vývoj zánik některých pracovních pozic, které jsou v současnosti běžné? Dá se říct, které budou ohrožené nejvíc?
Největší změny se bezesporu budou týkat administrativních pozic, tak zvaných „bílých límečků“ Dle předpovědí některých analytiků může zmizet až polovina míst. To se týká jak vyspělých trhů, tak i off-shore lokalit, kde hlavní konkurenční výhodu představovaly nízké mzdy.  Na druhé straně díky tomu, že firma s pomocí automatizace eliminuje manuální a rutinní práci, může využít své pracovníky pro činnosti s vyšší přidanou hodnotou anebo nabízet nové služby, zvyšovat jejich kvalitu a následně růst.

A naopak, které pracovní pozice průmyslový vývoj neohrozí?
Například pozice ve společnostech z oboru sdílených podnikových služeb, kde automatizace naopak umožňuje růst. Právě podnikové služby a outsourcing představují významnou oblast činnosti, jejichž boom je do velké míry podmíněn právě obrovskými možnostmi, které vyplývají z Průmyslu 4.0. A profitují z toho i jejich zákazníci, například z oblasti výroby, kterým, podle nedávného průzkumu ABSL, šetří až 30 procent nákladů. Z dalších profesí pak můžeme jmenovat například lékaře, umělce a veškeré profese, u nichž je úspěch založen na komunikaci mezi lidmi, na citu, schopnosti empatie a podobně. Prostě na „měkkých“ dovednostech. To je něco, co stroje nedokáží nahradit ani nyní a myslím, že ani v dohledné budoucnosti.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Technologie

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Posvítí nám semafor na cestu ke zdraví?

Analýza
Snaha usnadnit spotřebitelům orientaci v obalech, aby se nenechali zmást líbivými obrázky a lákavými tvrzeními. Systém, který nám pomůže v boji s nezdravými stravovacími návyky. To zní jako krok, proti němuž není možné nic namítat. Ale opravdu je evropské Nutri-Score tou cestou, jíž by se mělo značení potravin ubírat?