Kateřina Arajmu, ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkovýchzdroj: Archiv

ROZHOVOR: „Našli jsme dokonce majetek ministerstva pracovních sil,“ říká ředitelka státního majetkového úřadu Kateřina Arajmu

V Brně Pisárkách byl ještě vloni jeden pozemek o rozloze 46 metrů čtverečních zapsán v katastru na dávno neexistující československé ministerstvo pracovních sil. To bylo rozhodnutím vlády zrušeno už před šedesáti lety. Také dohledávání státního majetku se řadí mezi loňské úspěchy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který loni získal pro stát více než 1,15 miliardy korun. Více v rozhovoru s jeho ředitelkou Kateřinou Arajmu, který poskytla portálu Finančního a ekonomického institutu (FAEI.cz).

Váš úřad oznámil, že jste vloni získali státu více než 1,15 miliard korun. Jak se takové peníze vlastně vydělají?
Minulý rok se do historie Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových zapíše jako jeden z nejúspěšnějších. Příjmy byly vyšší než v letech 2013 i 2014 a pokud bychom odmysleli loňský mimořádný prodej areálu na náměstí Republiky v Praze, tak i než v roce 2015. A to přes to, že v březnu vstoupila v účinnost novela zákona o majetku státu, která kromě celé řady pozitivních věcí přinesla i zhruba tříměsíční zpoždění v prodejích majetku.
Náš úřad totiž musel podle pokynu ministerstva financí znovu opakovat nabídky nemovitostí ostatním složkám státu, rovněž byly u většiny prodeje nemovitého majetku zavedeny schvalovací doložky ministerstva financí, kultury nebo životního prostředí. Z celkové částky 1,15 miliard tvoří více než polovinu příjmy z prodeje nemovitostí. Další příjmy plynuly z pronájmu nemovitostí, z prodeje movitého majetku nebo z takzvaných odúmrtí, kdy zemře člověk bez dědiců.

Jaké byly loňské rekordní prodeje? Můžete uvést příklady?
V loňském roce jsme prodali téměř 3,5 tisíce pro stát nepotřebných nemovitostí. Nejvyšší částku, 19,5 milionu korun, kupující zaplatil za pozemky pod nákupním centrem v Českých Budějovicích, dalších 19 milionů korun vynesl prodej šesti pozemků v Praze-Podolí. Za penzion v Rozvadově z trestné činnosti úřad utržil 14 milionů korun a za prodej budovy bývalého vojenského štábu v areálu kasáren pod Radobýlem v Litoměřicích 15,4 milionu korun. Také jsme prodali areál bývalé okresní vojenské správy v Kroměříži za 23 milionů korun rozložených do tří ročních splátek.

A co letošní rok?
V letošním roce věřím v další zvýšení příjmů a máme k tomu velmi dobře nakročeno. Na začátku února se nám podařil druhý největší prodej nemovitosti v historii našeho úřadu. Po 100 příhozech v aukci se cena komerční budovy v ulici U půjčovny v centru Prahy vyšplhala na 355 milionů korun, což považuji za mimořádný úspěch. Výběrové řízení s aukcí je nový způsob prodeje státního majetku, který jsem po svém nástupu zavedla.

Kdy se k vám vlastně státní majetek k prodeji dostane? Je to například tak, že nějaké ministerstvo přestane využívat jednu ze svých budov, takže vám ji předá, abyste ji prodali?
Ano, to je jeden ze způsobů, jak náš úřad nabývá majetek. Loňská novela zákona o majetku státu zakotvila povinnost pro státní instituce v režimu majetkového zákona převést nepotřebné nemovitosti na náš úřad. Je to první krok k potřebné a v Evropě běžné koncentraci nevyužívaných státních nemovitostí na jedno místo. Podle zákona pak vždy oslovíme ostatní státní instituce, zda nemovitost odůvodněně potřebují ke své činnosti. Pokud žádná neprojeví zájem, přistupujeme k prodeji s tím, že zákon preferuje vypsání dražby nebo výběrového řízení.

A další metody?
Dalšími způsoby získávání majetku jsou odúmrtě, tedy když zemře člověk bez zákonných a závětních dědiců, propadlý majetek z trestné činnosti, majetek ze soudních úschov, majetek, s nímž se nepodařilo naložit likvidátorům státních podniků nebo dohledaný majetek, například dosud zapsaný v katastru nemovitostí na státní instituce, které již neexistují.

Je dražba nejrozšířenější formou prodeje státního majetku?
Vzhledem k tomu, že zákon až do loňska neumožnoval dražit majetek našimi zaměstnanci, zavedla jsem po svém nástupu do funkce nový transparentní způsob prodeje majetku – výběrové řízení s aukcí. To se dražbě velmi podobá, princip příhozů nad nejvyšší částku je stejný.
Výběrové řízení s aukcí přineslo výrazně zvýšené příjmy státního rozpočtu, zaznamenali jsme i 141 příhozů nebo navýšení ceny o 250 procent. A na rozdíl od obálkové metody, kterou úřad striktně používal předtím, je transparentní a výrazně omezuje korupci. Je to jedno z mnoha opatření, které jsem přijala. V současnosti, kdy nám již zákon umožňuje dražit vlastními zaměstnanci, budeme dražby využívat mnohem častěji. Nedávno se nám podařila dražba Žilkovy vily v Mělníku, která státu vynesla 7 milionů korun.

Kromě budov či pozemků se ale váš úřad musí postarat například také o majetek z trestné činnosti, který propadne státu. Vaši pracovníci tak například museli zničit láhev sektu zabavenou podvodníkovi nebo dva kuchyňské nože, kterými invalidní důchodce vyhrožoval dvěma ženám a nezletilé dívce. Nezdržuje vás to od „velké“ práce?
Tak trochu ano, nicméně jde o zákonnou povinnost, kterou dělat musíme a ulevujeme tak jiným úřadům. Možná by do budoucna stálo za úvahu zohlednit i otázku hospodárnosti, aby například rozpité lahve mohly zlikvidovat i úřady, které o propadnutí rozhodly. Náš úřad vykonává i správu zajištěného majetku v trestním řízení, tedy majetku zajištěného ještě před vydáním rozsudku. Byť z této činnosti neplynou příjmy, výrazně ulevujeme orgánům činným v trestním řízení, které se tak místo správy majetku mohou věnovat své hlavní agendě – vyšetřování trestné činnosti.

Ačkoli loni jste pro stát získali více než 1,15 miliard korun, zároveň v položce vydání figuruje částka 1,41 miliard. Za co jste v uplynulém roce museli utratit nejvíc peněz?
Výdaje úřadu se podařilo snížit na nejnižší úroveň v historii, oproti době před mým nástupem jsem výdaje snížila o 200 milionů korun. To považuji za mimořádný úspěch, byť jsem si tím nadělala mnoho nepřátel, kterým tyto částky samozřejmě chybí. A čelím tak řadě nepravdivých útoků. Podařilo se mi vyjednat výrazné slevy ve výdajích zejména v IT systémech a na provozu úřadu. Odstranila jsem platby za nevyužívané nebo duplicitní systémy. Ale trvám na co nejúspornějším chování ve všech oblastech výdajů. Největší položkou jsou stejně jako u většiny ostatních úřadů výdaje na mzdy zaměstnanců.

A to vše dá dohromady téměř 1,5 miliard?
Je potřeba si také uvědomit, že náš úřad vykonává celou řadu agend, které negenerují žádné příjmy, nicméně jsou pro stát i pro občany velmi přínosné. Například hájíme stát v soudních sporech, jen v loňském roce jsme státu zachránili přes 350 miliard korun. Nebo pomáháme občanům dohledávat jejich rodinný majetek, v katastru nemovitostí je 220 tisíc nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem.
Od loňského roku také v některých případech financujeme rekonstrukci našich prostor pro umístění jiných státních úřadů. Například v Havlíčkově Brodě jsme za necelých 8 milionů korun zrekonstruovali prostory pro umístění finančního úřadu, který by jinak musel platit opravu stávající budovu za zhruba 40 milionů korun. Navíc budeme moci původní budovu finančního úřadu prodat a tím získat pro stát další příjmy. Je vidět, že i tato agenda, která primárně nepřináší příjmy, ale výdaje, je pro stát jako celek velmi efektivní.

Jak pokračuje vaše dohledávání státního majetku?
Poprvé v historii jsme vlastními zaměstnanci zmapovali všechny státní nemovitosti, celkem 1 626 414 položek zapsaných na 1 906 státních subjektů, z nichž 1 380 bylo neexistujících, nedohledaných nebo šlo o zrušené státní podniky nebo státní podniky v likvidaci.
Našli jsme i takové kuriozity jako ministerstvo pracovních sil, státní podnik Šohaj nebo Gramofonové závody. Na tyto subjekty bylo zapsáno přes 25 tisíc bezprizorních nemovitostí. Bezprizorní majetek jsme již snížili o více než 25 procent. Dříve nebylo vůbec známo kdo, kolik, jakého majetku spravuje a zda vůbec instituce existuje.

Petr Starý

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *