„Nejsem fanda zbraní, ale přípravu jejich regulace Brusel nezvládl,“ říká europoslankyně Dita Charanzová

Rozhovor

O tom, jak Evropská komise doslova kašle na 28 tisíc podnětů občanů Evropské unie ke směrnici o regulaci držení zbraní, a o tom, jak se chystaná norma jen málo týká skutečného boje s terorismem a černého trhu se zbraněmi, vedl Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz) rozhovor s poslankyní Evropského parlamentu Ditou Charanzovou.

Dita Charanzová není držitelem zbrojního průkazu, ale přesto se snaží zabránit přijetí směrnice o regulaci zbraní v současné podobě, která jí jako celek nedává smysl pro boj s terorismem. Foto: Archiv Dity Charanzové

Teroristé v EU zatím s úspěchem kombinují útoky prostřednictvím nákladních aut a střelných zbraní, obvykle „kalašnikovů“. S tím, jak nelogicky přistupuje k údajnému boji proti terorismu Evropská komise, by se dalo očekávat, že předloží také návrhy regulace přístupu k nákladním automobilům a bude to prohlašovat za své velké vítězství?
Myslím, že v této otázce jste shrnul podstatu problému poměrně přesně.

Současné zprávy o tom, jak chce EK regulovat držení zbraní v EU, včetně vzduchovek, svědčí o naprosté neznalosti boje proti terorismu ze strany Komise. Jak vám v Bruselu vysvětlují potřebu registrovat policejně vzduchovky a mít na ně zbrojní průkaz?
V první řadě bych ráda uvedla na pravou míru, že vzduchovek se tato směrnice nedotkne. (Pozn. red. – Registrace bude povinná jen takzvaných větrovek, tedy „vzduchovek“ na stlačený plyn, které mají dostatečnou sílu k usmrcení drobné zvěře. Význam nařízení pro boj s terorismem je samozřejmě nulový). Nicméně obdobné otázky, které vůči Komisi vznáším, zůstávají zcela bez odpovědi.
Opakovaně jsem po EK požadovala vytvoření dopadové studie, která by dokládala, že navržené kroky mají smysl a skutečně pomohou v boji s terorismem. Odpověď jsem samozřejmě nedostala. Člověk nemusí být odborník na zbraňovou problematiku, aby pochopil, že je v textu řada velmi problematických ustanovení. Návrh Komise byl jednoznačně šit horkou jehlou a pod dojmem z předloňských teroristických útoků ve Franci byl připraven velmi drakonicky, v mnoha směrech nesmyslně. V tuto chvíli vyčítám předkladatelům zejména to, že nejsou pod palbou argumentů schopni vzít některé kroky zpět.

TERORISTÉ A ZÁSOBNÍKY

Podle nedávné zprávy ČTK je nyní shoda mezi zeměmi EU a europarlamentem v tom, že krátké střelné zbraně pro civilní použití nesmějí mít větší kapacitu zásobníku než 20 nábojů a dlouhé zbraně větší než 10 nábojů. Co konkrétně si od toho komise EU slibuje, když teroristé s oblibou používají útočné pušky se zásobníky na 30 nábojů, které si nepořizují legálně?
To je velmi dobrá otázka, kterou jsem sama v průběhu jednání opakovaně kladla. Předkladatelé návrhu, v tomto konkrétním případě Evropská komise, nedokázali z mého pohledu toto opatření dostatečně vysvětlit. Sama nevidím v takovém kroku žádné racionální opodstatnění v boji s terorismem nebo s černým trhem se zbraněmi, což byly a snad by stále měly být hlavní záměry přijetí této směrnice. Žádnou souvislost mezi povolenou kapacitou zásobníků a bezpečností v Unii jsem opravdu nenašla.

Původně se komise snažila prosadit omezení na 10 nábojů i u krátkých střelných zbraní. Dá se věřit tomu, že u omezení 20/10 nábojů EU skončí, nebo bude pokračovat v tlaku na další snižování kapacity zásobníků? Komise ve své tiskové zprávě lituje, že se jí nepodařilo prosadit větší omezení kapacity.
Jednání, která o celé směrnici vedeme, se opravdu nevyrovnají ničemu, co jsem zatím v EP zažila. Od ideologických či koncepčních otázek se dostáváme ke zcela konkrétním technickým detailům. Zde k velké škodě celé debaty bohužel jednáme od stolu, aniž bychom od Komise dostali nějaké relevantní podklady dokazující efektivitu navržených opatření, argumenty, které by nás přesvědčily, že jednotlivé kroky mají smysl.
Právě absenci jakékoli dopadové studie Komisi velmi vyčítám. V tomto směru doufám, že k žádnému dalšímu omezování docházet nebude, nic to ovšem nemění na faktu, že i tak mám k návrhu v tomto znění řadu výhrad. Mimochodem o směrnici budeme v EP na plénu hlasovat v březnu, na výsledky jsem osobně velmi zvědavá.

I předseda Komise Jean-Claude Juncker se nechal slyšet, že je škoda, že neprošlo omezení kapacity zásobníků krátkých střelných zbraní na 10 nábojů. V důsledku by to pro lidi znamenalo jen další omezení možností sebeobrany. Předkládá Komisevám vůbec nějaké argumenty?
Nikoliv. Můj osobní dojem z jednání je takový, že Komise se rozhodla udělat rázné politické gesto a velmi přísnými omezeními deklarovat, že přispívá ke zvýšení bezpečnosti v Evropě. Faktem ale je, že svá tvrzení nedoložila žádnými pádnými argumenty či fakty. Považuji za velkou chybu, že jeden z prvních legislativních kroků, které Unie v boji s terorismem udělá, je špatně připravená legislativa.  Považuji to za naprosto nezvládnutý proces ze strany Evropské komise.

NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ ZBRANĚ

Bohužel se mi na stránkách Evropského parlamentu nepodařilo najít tiskovou zprávu o současné podoběnávrhu. Co je v něm bráno jako „nejnebezpečnější střelné zbraně“?
Podle Evropské komise je nutné zakázat všechny „kalašnikovy“, aniž by upřesnila, co tím přesně myslí. Text konkrétně zmiňuje vojenské zbraně AK-47 a M-16. Nicméněpak jsou to některé typy poloautomatických zbraní, například konvertované typy z původně automatických zbraní, které by měly být pro budoucí držitelé zakázány, případně budou vyžadovat speciální povolení i u současných držitelů.
V tomto směru bych jen ráda dodala, že původní návrh Komise byl vůči držitelům, nejen z řad běžných občanů, ale například i sportovců, sběratelů, filmařů, muzeí a podobně, násobně restriktivnější. Sama jsem v průběhu uplynulého roku a čtvrt předložila několik desítek pozměňovacích návrhů, které řadu takových nesmyslů z návrhu odstranily, bohužel politický tlak byl velmi silný a ne vše se podařilo. Proto pro mne v této podobě směrnice zůstává nepřijatelná.

Podle ČTK se na počátku prosince se přitom zástupci europarlamentu s diplomaty neshodli, především ale kvůli návrhům na další změny, s nimiž na poslední chvíli přišla Evropská komise. To se nakonec prosadit nepodařilo, což připustil předseda komise Jean-Claude Juncker. „Samozřejmě, že jsme chtěli jít dál, ale jsem přesvědčen, že i stávající dohoda je milníkem v kontrole zbraní v EU,“ řekl. Co měly být ty další změny?
To je pravda, Evropská komise ve snaze vytvořit politický tlak na členské státy a zejména pak na nás, poslance EP, přicházela na poslední chvíli s naprosto scestnými a neprodiskutovanými návrhy. Jedním z nich se týkal oblíbených kalašnikovů“, kdy EK požadovala zavedení nové kategorie zbraní A (vojenské zbraně nepovolené k civilnímu držení), do které by taxativně spadaly zbraně všech typů odvozených od výrobce AK, nebo u nás stále oblíbenější zbraně typu AR-15 a jejich modifikace. Na takový návrh naštěstí nikdo v Parlamentu, ani v členských zemích, nekývl.

TÁPÁNÍ KOLEM DEAKTIVACE

Pro boj s terorismem, kterým se EK zaštiťuje, má z nynějších návrhů smysl regulovat způsob znehodnocení útočných pušek a samopalů, které je možné pořídit z armádních přebytků. V prodeji totiž jsou i zbraně znehodnocené velmi nedbale, čehož měli využít i útočníci v Paříži v roce 2015. Zabývají se tím nějak podrobně návrhy EK?
To jste velmi přesně pojmenoval problém, který osobně považuji za velmi podstatný a z hlediska bezpečnosti v Evropě do značné míry klíčový. Tato oblast měla dosud v evropské legislativě jisté nedostatky, zejména pak v různých způsobech deaktivace v různých zemích. Evropská komise sice po teroristických útocích přijala nové nařízení, ale to je z technického pohledu nevyhovující. Od té doby však Komise dále nepokročila a je to jedna z věcí, za kterou ji veřejně kritizuji.

Co všechno vůbec EK navrhla a navrhuje v oblasti zbraní regulovat? Dostupných informací má veřejnost žalostně málo.
Těch původních návrhů Evropské komise byla celá řada, a je nutné říci, že tam byly na počátku opravdové nesmysly, jako právě omezení vzduchovek či replik zbraní, zabavení zbraní muzeím a podobně. Ale i to, co zůstalo v textu po jednání s Evropským parlamentem a členskými státy, vnímám jako problematické. Zejména jde o změnu kategorizace u poloautomatických zbraní, dnes běžně v držení civilních majitelů. Tyto zbraně budou považovány za vysoce nebezpečné a budou moci být nabývány pouze s povolením státního orgánu. S tím souvisí i opatření týkající se omezení držení zásobníků s kapacitou nad deset, respektive dvacet ran.
A dále se jedná o velmi technické oblasti z hlediska udělování zbrojních průkazů, znehodnocování zbraní či jejich konverze na jiné verze. Nesmysl je podle mého názoru i návrh na sankci v podobě odebrání zbrojního průkazu v případech, kdy se u lidí najde zbraň, včetně příslušného zásobníku.

Změna kategorizace poloautomatických zbraní se týká jen původně vojenských pušek, nebo i pistolí?
Toto opatření se týká nejen bývalých vojenských zbraní konvertovaných na poloautomatické, které směrnice klasifikuje nově jako A6. Změna se například dotkne i poloautomatických zbraní, které mají v zásobníku více než 10 ran v případě dlouhých zbraní a více než 20 ran u těch krátkých. V neposlední řadě směrnice omezuje také dlouhé zbraně, které mají sklopné pažby, nebo je možné je jiným způsobem zkrátit pod délku 60 centimetrů.

Podle všeho se zdá, že nynější návrhy regulace mají reálnou šanci projít, přestože o jejich úrovni a praktickém smyslu existují závažné pochyby. Máte pro to nějaké vysvětlení?
Je otázkou, jak jednotlivé země naloží s transpozicí této směrnice. Na Radě nicméně většina států byla pro. Svou roli zde jednoznačně sehrál silný politicky tlak Evropské komise, včetně jejího předsedy, kteří v této směrnici vidí jednu z klíčových odpovědí na bezpečnostní situaci v Evropě.
Osobně si myslím, že ta „pěkná“ nálepka – boj proti terorismu, boj s černým trhem se zbraněmi – bohužel zabírá. Tomu přece musí všichni zatleskat, zvednout pro to ruku. Ovšem když se pak podíváte pod pokličku a začnete zkoumat jednotlivá opatření, přijdete na to, že vedle těch několika smysluplných je tam právě i řada zcela zbytečných nesmyslů, či dokonce opatření, která omezují práva legálních držitelů zbraní.

EUROPOL KOMISI NEZAJÍMÁ

Kdo jsou v EK hlavními tahouny snahy o regulaci v současné podobě? Máte případně přehled o tom, jak se k věci staví čeští poslanci?
V Komisi jsou to zejména generální ředitelství pro vnitřní záležitosti společně s komisařem pro bezpečnostní unii panem Julianem Kingem. Nicméně návrh měl podporu většiny komisařů a to včetně jejího předsedy Junckera. Ten osobně vyvíjel velký tlak na to, aby byla směrnice přijata co nejdříve.  Ze států například Francie, která je ze zemí EU terorem postižena nejvíce.
Čeští poslanci se vyjádří k textu při hlasování na plénu EP v březnu, sama je oslovím s prosbou, aby podpořili pozměňovací návrhy, které se pokusím předložit a které by snad mohly mít šanci ještě některé věci změnit.

Pokud EK své aktivity konzultuje, vědí poslanci s kým? Ptám se proto, že zatím vždy dostávali prostor, pokud jde o konzultace, jen zásadní odpůrci zbraní, kteří bohužel neberou v úvahu to, že se člověk může potřebovat bránit ozbrojenému útočníkovi nebo skupině neozbrojených útočníků. Což jsou situace, ve kterých je obrana střelnou zbraní na místě…
Neumím k tomu říci víc, než co už bylo řečeno. Vinou Komise nám chybí dopadová studie. EK navíc po tom, co zveřejnila svůj původní návrh, spustila takzvanou internetovou konzultaci. V ní dostala na 28 tisíc podnětů od občanů EU. Nijak je ale nevypořádala, ani nereflektovala.
Já sama jsem naopak v Evropském parlamentu pořádala veřejné slyšení, kde vystupovali nejen zástupci držitelů zbraní, ale třeba i zástupci Europolu a jiných bezpečnostních složek. Ani těm mimochodem nedávala některá opatření smysl.

Jaká je vůbec v parlamentu a EK nálada vůči vlastnictví zbraní civilním obyvatelstvem? Návrhy Komise působí prostě tak, jako by Evropanům tuhle možnost ráda úplně zakázala…
Pozice Evropské komise je zřejmá. Z hlediska Evropského parlamentu je třeba vidět, že jsou zde zástupci ze všech zemí EU, které mají odlišné právní úpravy a také historické zvyklosti. I přesto jsme však s kolegy poslanci k návrhu EK předložili několik stovek pozměňovacích návrhů a kritizovali jsme to, s čím Komise přišla.
Jestli je těchto poslanců většina či nikoliv, se přesvědčíme až při hlasování na plénu. Jsem nicméně velmi ráda, že se mi osobně podařilo pár kolegů přesvědčit a otevřít jim oči. Také díky tomu se povedlo některé problematické pasáže z původního návrhu odstranit. Jediné, co tak mohu nyní s jistotou říci, je fakt, že se svými postoji zde zdaleka nejsem osamocena.

JAKO CELEK TO NEMÁ SMYSL

A chce Komise nějak zasahovat do práva na držení zbraně na ochranu života, zdraví a majetku?
Směrnice v tomto změny nevyžaduje, nicméně platí to, že v rukou běžných občanů se nově nebudou moci objevovat některé typy zbraní, pakliže k nim nebudou mít patřičné povolení, například za účelem sportovní střelby nebo sběratelství.

Jaký máte z dosavadního jednání na toto téma celkový osobní dojem? Kam až chce podle vás Komise s kontrolou zbraní mezi civilisty dojít?
Dojmy mám velmi rozporuplné. Jednak byl v průběhu projednávání velmi patrný politický tlak a snaha o to přijmout text co nejdříve a v co nejrestriktivnější podobě. Dále mi věcně vadí již zmíněná absence studie dopadu, stejně jako mi vadí, že se Komise nevypořádala s reakcemi občanů EU, kterých, jak už jsem zmínila, v rámci takzvané veřejné konzultace, dorazilo na 28 tisíc.
Nejsem fanatický fanda zbraní, sama zbraň nevlastním, ale v principu nemohu přijmout, že zde zasahujeme do osobních svobod lidí, kteří už dnes splňují velmi přísná kritéria pro držení zbraní. Rozhodujeme od stolu, bez potřebných podkladů a navíc ve jménu boje s terorismem, s nímž velká část směrnice nemá věcně co do činění.

Poslední otázka. Například regulace útočných pušek a samopalů je jistě v pořádku. Ale má podle vás navrhovaná směrnice smysl jako celek?
V tomto znění nikoli, považuji to za velkou chybu, za promarněnou šanci, jak posílit bezpečnost v Evropě, jak přispět k boji s terorismem.

AKTUÁLNĚ Z BRUSELU

Předminulý čtvrtek směrnici o zbraních schválil Výbor pro spotřebitele a vnitřní trh (IMCO). Dita Charanzová to komentovala takto:

 „Považuji za velkou chybu, že jeden z prvních legislativních kroků, které Unie v současné bezpečnostní situaci dělá, je špatně připravená legislativa. Samozřejmě jsem hlasovala proti přijetí navrženého textu. Podařilo se mi z něj díky pozměňovacím návrhům odstranit řadu nesmyslů, jako byly zákazy zbraní pro muzea, sportovní střelce či filmaře, a naopak prosadit výjimku pro současné držitele zbraní. Řada sporných bodů zde ale i nadále zůstává. Jde zejména o omezení práv budoucích nabyvatelů poloautomatických zbraní. Držitelé zbraní už dnes splňují velmi přísná kritéria a já nevidím důvod upírat jim jejich zákonné právo. Komise navíc nebyla schopna doložit žádný relevantní důkaz toho, že by takové opatření zvýšilo bezpečnost v Evropě,“ vysvětluje europoslankyně.

Směrnice je podle ní velmi problematická i z mnoha dalších důvodů. Na jedné straně například povoluje nákup zbraní přes internet, na straně druhé bezdůvodně snižuje povolenou kapacitu zásobníků. „Vadí mi i některé navržené sankce, jako odebrání zbrojního pasu za držení zbraně a zásobníku zároveň. To jsou kroky, které s bojem proti terorismu nemají nic společného,“ říká.

„Toto ustanovení bylo do směrnice vloženo na samém konci projednávání a je velmi nešťastné. V podstatě říká, že pokud má občan doma zbraň kategorie B – čili poloautomatickou – a s ní současně zásobník na více než deset, respektive dvacet nábojů, tak mu hrozí odebrání zbrojního oprávnění. A to i v situaci, kdy zbraň a zásobník nejsou navzájem kompatibilní. Považuji toto opatření za zbytečné, komplikovaně vymahatelné a z pohledu občanů takřka za šikanózní,“ vysvětluje Charanzová.

 „Hlasování na plénu EP nás čeká v březnu. Pokusím se na něm předložit pozměňovací návrhy. V této věci se hodlám obrátit i na své české kolegy v Evropském parlamentu s žádostí, aby mne podpořili a hlasovali v zájmu (nejen) českých držitelů zbraní, ale také zdravého rozumu. Uvidíme, zda se podaří přijetí směrnice v této podobě zabránit. Pokud ne, jsem připravena podpořit její napadení u Evropského soudního dvora,“ uzavírá poslankyně.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: ANALÝZA: Zbrojní průkaz i na vzduchovku? Aneb jak chtějí v Bruselu kvůli teroristům regulovat držení zbraní v Evropě

Zavřít reklamu ×
  1. Mě velice zaujala kauza toho „poradce“ v EU, kterého tam berou velice vážně, který byl zatčen pro nekalé obchody se zbraněmi. Jeho firma, tuším v Paříži, za těžké peníze, likvidovala zbraně, vydávala certifikáty o zničení zbraní, ale ve skutečnosti pan „poradce“ značnou část těchto zbraní vynášel z firmy a prodával je na černém trhu. Pokud by ho policie nelapila, tak po zanesení „Směrnice EU“ do platných zákonů, by z něho byl miliardář. A takových bude v Bruselu dvanáct do tuctu.

    • Jedná se jak jsem pochopil o palebné průměry a její deregulace.Celoů zodpovědnost bych předal poslancům Německé republiky hekler koch odpovídá této normě.Zaujal bych stanovisko neutrality ,svět zbraní je stále nebezpečný ale stále druh komodity a vydělává jse hodně?Zbrojovka Brno je nejvíší urovní na světě,palebné průměry zvládném Německo je připravené zde by jsme našli odpovědi.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Divoké parkování se nevyplácí

Pod sjezdovkou jste zaplatili několik stovek parkovného, ale když se po lyžování vrátíte k vozidlu, čeká vás nemilé překvapení. Auto je poškozené či vykradené. Je poškozená karoserie, nebo je pryč nejen vybavení …

Posílají vás rozměnit bankovku? Porušují zákon

Jéé, já nemám zpátky. To si musíte rozměnit! Tak tuhle větu jsme u pokladen slyšeli u mnohokrát a patrně nám pokaždé zrychlila puls. Ani zdaleka to není jen ozvěna dávných časů, kdy pracovníci služeb měli na paměti …

Obral vás kamarád? Bojujte!

Už se vám stalo, že se na váš úkor někdo jiný obohatil? Nemuselo jít o krádež, podvod či jiný úmyslný trestný čin, dokonce ani nešťastnou shodu okolností, a přesto jste přišli o peníze? Prostě jste se snažili někomu …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.