„Obří dluhy ekonomik jsou na úkor útrat lidí,“ říká Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace

Hlavní ekonomka České bankovní asociace (ČBA) Eva Zamrazilová souhlasí s názorem, že globální ekonomika si žije už příliš na dluh. Na rovinu říká, že dluhy velkých zemí brzdí jejich růst a nakonec je zaplatí jejich obyvatelé.

Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace. Foto: ČBA

Ve světě už někteří analytici hovoří o blížícím se kolapsu globální ekonomiky z důvodu jejího astronomického předlužení. Všichni žijí na dluh, státy i domácnosti. Jsou to poplašné zprávy, nebo už Titanik narazil do kry, ale nahoře se stále tančí?
Velký problém je v tom, že devět zemí ekonomicky vyspělého světa má zadluženost přes padesát procent hrubého domácího produktu (HDP). Znamená to, že velkou část veřejných výdajů spolyká platba dluhu. Fiskální politika nemá prostor k jakémukoliv manévrování. V podstatě jsou to peníze, které se vyberou od lidí, aby se zaplatily veřejné dluhy, zatímco mohly sloužit k tomu, aby si je lidé mohli utratit sami.
Nevidím to jako horní palubu Titaniku, ale vnímám veřejný dluh jako bariéru růstu. Itálie a Francie se asi nedočkají většího růstu než 1,5 procenta, protože dluhy již dosáhly takové výše, že velká část veřejných výdajů je spolykána jejich splátkami. Musí se pak kvůli tomu zvyšovat daně.

Česko dříve dluhy nemělo, ale teď už je má pořádné a pěkně rostou. Říká se ale, že život na dluh roztáčí kola ekonomiky. Nebo je to už příliš?
Jsme na úrovni 40 procent zadluženosti vůči HDP, což ještě jde, ale jinak souhlasím, že dynamika zadluženosti Česka za posledních patnáct let byla děsivá.

Ekonomické teorie už prý najednou neplatí. Není to přehnané?
Souhlasím, že tradiční ekonomické teorie neplatí. Bylo to vidět už na počátku krize, kdy centrální banky snižovaly úrokové sazby až k nule. To ale samo o sobě nemohlo vyvolat poptávku.

Kam jsme se to dostali, že když bance půjčím sto tisíc, na konci roku mi vrátí devadesát, a já jí mám ještě poděkovat?
Přesně tak. Souhlasím, že je na místě otázka, jak dlouho tohle ještě může trvat.

Není to začátek konce tradičního měnového systému?
Dobrá otázka, ale nemá smysl se teď pouštět do hlubokých úvah. Tak daleko snad ještě nejsme.

Myslíte, abychom nevyvolávali paniku a tzv. běh na banku?
Přesně tak. Kromě toho naše ekonomika má zdravé základy.

Naše ekonomika možná, ale je to kapička v rozbouřeném oceánu…
Jsme hodně navázáni na německou ekonomiku a u ní jsem hodně optimistická.

Patříme ale – stejně jako Německo – do geopolitické a ekonomické sféry vlivu USA. A ty nejsou předlužené?
Amerika žila na dluh, žije na dluh a žít bude. Využívá pouze toho, že je emitentem světové měny.

V prognóze ČBA uvádíte, že u nás očekáváte příští rok zdražení. Jak se ale inflace vlastně počítá, jak je údaj o ní vypovídající, když v indexu nejsou zahrnuty ceny nemovitostí?
Když si lidé kupují pozemky a vidí, jak ceny jdou nahoru, říkají, že je to inflace. Jenže tyto ceny se do indexu spotřebitelských cen nepočítají. Těch ukazatelů by ale mělo být více. Ceny nemovitostí se totiž těžko sledují.

Zavřít reklamu
Sdílet článek