Brabec Richard, ministr životního prostředí zdroj: MŽP/Dorian Hanuš

ROZHOVOR: „Většinu nepořádku si děláme sami,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec

Za odpadky v krajině si dnes můžeme sami, ty nám sem nevozí Němci. A co se Šumavy týče, tak to, že se v národním parku nebude zasahovat a rozšíří se jeho plocha, prospěje turistice a obcím na jeho území, říká v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz) ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Pořád slyším, že k nám někteří Němci vozí domovní odpad. Opravdu? Je to něčím doložené?
Je tak snadné ukázat prstem na souseda. Jenže většinu nepořádku si tu děláme my sami. Nějaké problémy se řešily před pár lety, kdy v Německu neměli dostatek spaloven a zkoušeli odpad vozit k nám, ale už od roku 2014 jich mají v provozu 99 s roční kapacitou 25 miliónů tun odpadů, které přeměňují všechny na teplo nebo elektrickou energii.
Byli by blázni, kdyby utráceli peníze a čas a jezdili teď odpadky sypat kolem našich silnic. Navíc lidé v Německu fungují jinak. Mají zkrátka disciplínu, která se projevuje i v tom, jak se starají o životní prostředí, o svoje okolí. Takže to je náš český nešvar, že si mnohdy neumíme vážit kvality životního prostředí. A jde to bohužel až do extrému, kdy se u nás pálí odpady v kamnech nebo tu černé skládky rostou jak houby po dešti. Pak se asi není co divit, že to zkrátka musí řešit razantněji přímo stát.

Vysvětlete mi, o co jde v bojích o Národní pak Šumava. Němci v zónách nezasahují a nechávají přírodu, ať si poradí. U nás jsou proti tomu obrovské tlaky, tvrdí se, že nezasahování způsobilo rozšíření kůrovce. Jak to tedy je?
Zájmy i argumenty různých odpůrců národního parku se v průběhu let různě mění. Mají ale společného jmenovatele. Za všechno podle nich může správa národního parku nebo ministerstvo životního prostředí. Za kůrovce, za sucho, za odliv lidí z regionu a určitě i za počasí.
Faktem je, že při vzniku Národního parku Šumava v roce 1991, bylo obcím asi něco naslibováno a sliby zřejmě nebyly úplně naplněny. Takže tam vznikly historické křivdy, které se stále kopírují a vytahují. I proto, že se právě na Šumavě měnili neustále ředitelé správy národního parku jak na běžícím pásu, každý přišel s jinou koncepcí…

Zavírá se Šumava před turistikou?
Slyšíme, že Šumavu zavíráme před turisty, že bráníme místním obcím v rozvoji, což má na ně ekonomické dopady. Když se jich ale zeptáme, ať jsou konkrétní, tak nedostáváme odpovědi. Mluví pořád o utlačování, ale já na Šumavě ani jinde v parcích žádné utlačování nevidím. Pět nejbohatších obcí v ČR leží v národních parcích.
Návštěvnost všech parků každoročně roste a z toho těží právě obce a místní lidé. Na Šumavu jezdí ročně přes dva miliony turistů a v turistické sezóně praská ve švech. Správa národního parku je velkým zaměstnavatelem i investorem na Šumavě, od ministerstva životního prostředí (MŽP) obce v národních parcích dostaly za posledních sedm let čtvrt miliardy korun na své projekty.
Opravdu nemám pocit, že by existence národního parku byla pro místní obce brzdou a nevýhodou, jsem dokonce přesvědčen o opaku. Ten, kdo hodně cestuje po naší vlasti, musí uznat, že mnohé jiné pohraniční oblasti zdaleka nejsou tak bohaté.

A co rozšiřování národních parků a ochranného režimu? Starosta Kvildy tvrdí, že to utne turistiku, avšak když se podíváme do Německa, tak tam takové lokality opravdu chrání a především spravují mnohem pečlivěji, a turismu to neškodí, spíše naopak.
Téhle argumentaci pana starosty Vostradovského opravdu nerozumím, protože čísla máme všichni stejná. Hodně se mluví o ploše tzv. bezzásahových ploch. Třeba v národním parku Bavorský les je už v současné době více než 60 procent jeho rozlohy v tzv. bezzásahovém režimu a směřují až k 75 procentům. Na Šumavě je to momentálně 24 procent a zhruba stejnou rozlohu navrhujeme stabilizovat vládní novelou zákona na příštích minimálně 15 let!
Takže žádné zásadní rozšiřování. Počet návštěvníků před zřízením NP Bavorský les, tedy před rokem 1970, byl odhadován asi na 100 tisíc, ale za prvních pět let existence stoupl na 450 tisíc a poslední monitoring v roce 2014 potvrdil návštěvnost 1,3 milionu lidí – a to i přes veškerá omezení, která tento národní park má.

Mluví se také o zavírání turistických stezek…
Pokud se chcete přesvědčit, co je pravdy na tom, že ochránci přírody zavírají turistické stezky na Šumavě, vyjeďte tam. Je tam nádherně v každém ročním období.
Správa národního parku za poslední roky zprovoznila třeba nové cyklostezky, část jedné vede I. zónou národního parku. Je pravda, že si myslím, že některé části Šumavy jsou dosud zavřené zbytečně a chceme je lidem ukázat.

Jaké jsou se Šumavou další plány?
Plánujeme například zpřístupnění jádrového území tetřeva hlušce. Řada nových projektů v národním parku Šumava se v současnosti připravuje na projednávání EIA.
Mimo jiné obsahují návrh na zprůchodnění Luzenského údolí na Modrý sloup, našlo se i řešení pro výstavbu cyklostezky propojující Hradlový most a Modravu i nová trasa vedoucí I. zónou pro to, aby se mohla otevřít křížová cesta na Stožci. Připravujeme vybudování nového návštěvnického centra v oblasti Stožecka.
O tom, že je Národní park Šumava pro turisty stále atraktivnější, svědčí i fakt, že za poslední tři roky vzrostla odhadovaná návštěvnost o 20 procent na více než dva miliony lidí. Myslím, že je zřejmé, že právě panenská příroda v národním parku táhne víc, než si někdo dokáže nebo chce připustit.

Jindřich Kolomazník

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *