„Ano, zaznamenali jsme takových dotazů velké množství, dotazy přicházející od občanů se týkají převážně problematiky ukrytí, popřípadě zajištění prostředků individuální ochrany, tedy ochranných masek,“ sdělila faei.cz Klára Ochmanová, mluvčí Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru.
Dodala, že obyvatelé se mohou řídit například příručkou pro obyvatele Pro případ ohrožení, která je k dispozici na webových stránkách Hasičského záchranného sboru České republiky.
„Popisuje například způsob zajištění varování obyvatel v případě hrozící nebo již nastalé mimořádné události, možnosti ukrytí, způsob evakuace včetně doporučení obsahu evakuačního zavazadla, a také hlavní zásady improvizované ochrany v případě mimořádné události s únikem nebezpečných látek,“ uvedla Ochmanová.
Rady a postupy uvedené v této příručce jsou podle ní obecně platné pro všechny typy mimořádných událostí a krizových situací. A obsahuje i odkazy na další informační zdroje. V souvislosti na ruskou agresi a četné dotazy veřejnosti uveřejnil rovněž Státní úřad pro jadernou bezpečnost zpřesněná doporučení pro případ, že by byly nutné připravovat ochranu před možným jaderným útokem.
Tento úřad je mimo jiné také zodpovědný za řízení celostátní Radiační monitorovací sítě, která nepřetržitě sleduje radiační situaci na území celé České republiky. Jakékoli změny oproti normálu by byly proto okamžitě detekovány, vyhodnoceny a v případě potřeby by vedly k přijetí nezbytných opatření k zajištění ochrany obyvatelstva.
Ruské jaderné zastrašování
Ačkoli podle odborníků slouží ruské hrozby jaderným útokem na Ukrajinu a západní Evropu spíše jako zastrašování, na druhou stranu konstatují, že je lepší být připraven i na horší varianty – i kdyby by nikdy nenastala. O možnosti jaderného úderu opakovaně hovoří vysoce postavení ruští politici a další činitelé.
V ruské státní televizi vyhrožoval například politolog Dmitrij Jevstafjev. „Chceme změnit budoucnost Evropy. Současnost jste podělali, páni Evropané. Zvolili jste si do svého čela pitomce. Ale my se snažíme změnit vaši budoucnost, což znamená 200 až 250 milionů mrtvých a zmrzačených Evropanů,“ prohlásil Jevstafjev.
Podle červencových výsledků šetření nezávislého střediska Levada sice těsná většina Rusů je proti jadernému úderu proti Ukrajině, postupně přibývá ale těch, kteří by použití atomové bomby považovali za oprávněnou. Aktuálně zhruba každý třetí Rus se domnívá, že jaderný úder proti Ukrajině by byl oprávněný. Celkový počet podporovatelů jaderného útoku se tak za poslední rok zvýšil o pět procentních bodů.
Russian propagandists:
„We are trying to change the future of Europe, which means 200-250 million dead and maimed Europeans. That’s the price of nuclear war“. pic.twitter.com/nfHkxJvCoE
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) April 11, 2024
Proti použití jaderných zbraní proti Ukrajině je nyní 52 procent dotázaných, přičemž ještě v dubnu minulého roku jich bylo 56 procent. Názor, že použití jaderných zbraní nelze ospravedlnit, je častější mezi mladými Rusy, konkrétně u 63 procent lidí ve věku 18 až 24 let.
Kryty pro zlomek obyvatel
Kde se čeští obyvatelé dozvědí, kam by se při případné jaderné eskalaci měli ukrýt? Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru pro faei.cz uvedlo, že podrobnější informace o ukrytí při mimořádných událostech najdou občané opět na jejím webu, kde je k dispozici také mapa stálých úkrytů.
„Podrobné informace o zajištění způsobu ukrytí navíc vždy získáte i od konkrétní obce, která podle zákona o integrovaném záchranném systému (IZS) zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci,“ uvedla mluvčí Klára Ochmanová.
Dodala, že informace mají k dispozici i příslušné hasičské záchranné sbory kraje, které podle zákona o IZS vedou evidenci a provádějí kontrolu staveb civilní ochrany a dalších staveb, které s civilní ochranou souvisejí.
Jaká je kapacita těchto krytů? „Nejprve je třeba uvést, že v České republice, a také v naprosté většině ostatních států, není a ani dříve nebylo zajištěno ukrytí ve stálých úkrytech pro většinu populace,“ upozornila Ochmanová.
Připomněla, že takzvané stálé tlakově odolné úkryty byly navrženy zejména k ochraně obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení za války (a to ještě v případě včasného varování a použití zbraní vyvíjených na konci druhé světové války a v padesátých letech, pozn. aut.), a byly v České republice budovány zhruba od 50. let minulého století.
„Nebudovaly se ani rovnoměrně na celém území republiky, ale v stanovených nejpravděpodobnějších místech, kde hrozí použití zbraní hromadného ničení,“ konstatovala mluvčí Ochmanová. Dodala, že maximální počet těchto úkrytů byl k dispozici v roce 1995.
„Tehdy bylo zabezpečeno ukrytí pro přibližně 13 procent obyvatel, od té doby jejich počet klesal,“ uvedla Ochmanová. Důvodů je podle ní několik: Například privatizace objektů, kde se úkryty nacházely.
„A roli hraje samozřejmě také obrovská finanční náročnost na údržbu funkčnosti úkrytu a nutných revizí. Tyto náklady nese vlastník stálého úkrytu,“ vysvětlila mluvčí. Současná kapacita úkrytů je asi 11 procent obyvatel.
Jiné možností ukrytí
Podle Kláry Ochmanové z Hasičského záchranného sboru je třeba zdůraznit, že stálé úkryty tvoří pouze jednu z možností, kam a jak se ukrýt v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. „Mimo tyto stavy se s využitím stálých úkrytů k zajištění ukrytí obyvatel navíc vůbec nepočítá,“ řekla Ochmanová.
Jednak je to proto, že trvá poměrně dlouho, než se zprovozní – v některých případech jde o týdny, ale i déle. „Navíc jsou zcela nevhodné k použití při jiných mimořádných událostech častých v České republice, jako jsou třeba povodně,“ poznamenala mluvčí hasičů.
Praxe také podle ní jasně ukazuje, že těchto staveb lidé ve větším rozsahu k ukrytí nevyužívají. „Můžeme to vidět také právě na Ukrajině, kde i v samém začátku války v roce 2022 byly úkrytové prostory v kyjevském metru využívány jen z 15 procent,“ konstatovala Ochmanová.
Navýšení kapacit tlakově odolných úkrytů (STOÚ) na počet obyvatel se proto podle ní ani v současné době neplánuje, protože by to bylo možné jen s vynaložením neúměrných finančních nákladů ze strany státu – zhruba pěti bilionů korun. „A to v časovém řádu desítek let na výstavbu, přičemž efektivita takto vynaložených prostředků by byla značně diskutabilní,“ uvedla mluvčí.
V současnosti se proto podle ní pro potřeby ukrytí obyvatel při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací primárně využívá ochranných vlastností budov. „Tzv. improvizované úkryty lze zřídit řádově rychleji a efektivněji a využít již existujících staveb – například podzemní prostory a garáže nákupních center, obytných budov nebo tunelové stavby,“ poznamenala.
Dodala, že díky tomu lze zajistit dostatečné kapacity ukrytí obyvatelstva v místech hrozby, a to nejen v případě ozbrojeného válečného konfliktu, ale i v případě dalších mimořádných situací, což se již ověřilo v praxi.
„Ukrytí v těchto předem vytipovaných prostorech, které by byly za tím účelem dále upraveny a zodolněny v návaznosti na typ hrozby, by bylo základním způsobem zajištění ukrytí i v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,“ řekla Ochmanová.
(Pokračování zítra)
Vážení, pokud nějaký protiatomový kryt existuje, tak je to pouze pro papaláše.
1: kryty, které byly za komančů, jsou dávno zrušené a zdevastované, o vybavenosti nezřeba mluvit.
2:při dnešních zbraních jsou kryty naprosto zbytečné, mpokud nedej bože k něčemu takovému dojde, živí budou závidět mrtvým.
Vzato kolem a kolem, bude to zkáza planety, takže to chce klid a zlikvidovat válečné štváče.