Rusko letos bude přicházet o 200 miliard korun měsíčně jen kvůli zastropování cen ropy a ropných produktů

Názor
Rusko bude letos kvůli embargu EU a zastropování cen ropy a ropných produktů přicházet v přepočtu o zhruba 200 miliard korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší.
Rusko letos bude přicházet o 200 miliard korun měsíčně jen kvůli zastropování cen ropy a ropných produktů. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Podle helsinského ústavu nyní zastropování připravuje Rusko o 160 milionů eur denně, neboli 3,8 miliardy korun. Od 5. prosince loňského roku se embargo a zastropování vztahuje na námořně vyváženou ruskou ropu.

Od letošního 5. února bude navíc platit i pro vyvážené ruské ropné produkty. Pak se celková denní ztráta Ruska vyšplhá na 260 milionů eur denně, což odpovídá 6,3 miliardy korun. Od března dále tak Rusko bude přicházet o bezmála 200 miliard korun měsíčně.

PSALI JSME:
EU se konečně dohodla na stropu na ruskou ropu

Kreml sám je k výpočtu helsinského střediska skeptický. Je prý nyní předčasné se snažit vyčíslovat efekty zastropování, neboť světový trh s energiemi je příliš rozkolísaný.

Rusko také dosud nepodniklo protiúder. Pokud by ten spočíval například ve výrazném omezení produkce ropy, může Rusko docílit zvýšení jejích světových cen. Kreml nyní prověřuje různé možnosti, jak na zastropování, jež prezident Vladimir Putin označuje za „nelegální“, odpovědět.

PSALI JSME:
Každý dolar ropného stropu znamená pro Rusko ztrátu dvou miliard dolarů

Zastropování loni iniciovaly země skupiny G7. Přidaly se nakonec také členské země EU, s výjimkou Maďarska, které si vyjednalo výjimku. EU od loňského 5. prosinci dovoz ruské ropy embarguje.

Zastropování spočívá v tom, že společnosti zajišťující vývoz ruské ropy a ropných produktů je musí vyvážet za cenu nižší než strop – v případě ropy jde o 60 dolarů za barel. V opačném případě nebudou mít přístup k západním službám, například k pojištění tankerů.

PSALI JSME:
Jak cenový strop promění trh s ropou?

Zastropování ruské veřejné finance vážně poškozuje. Už v prosinci zásadně přispělo k tomu, že Rusko vykázalo svůj historicky rekordní rozpočtový schodek, v přepočtu 1,25 bilionu korun.

Muselo již proto přistoupit ke škrtům v oblasti neválečných výdajů. Válka na Ukrajině je pro Kreml rozpočtovou prioritou. Otázkou je, jak dlouho to bude schopné akceptovat obyvatelstvo.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Rusko stojí válka 25 miliard denně, spočítal profesor válečných studií

Zavřít reklamu ×
  1. Rusko neprodává jen ropu a zemní plyn. To je třeba si uvědomit……Takový stát jako ČR nemá nic a taky funguje.

  2. Kvůli zastropování cen akorát my přijdeme o peníze, protože musíme koupit jinde a za draho…To co Rusko prodělalo od EU, tak si bohatě vynahradí na Indii a Číně, jenže o tom se nesmí moc mluvit, jací jsme obchodníci…

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Jak prezident Pavel ovlivní českou ekonomiku?

Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít na českou ekonomiku žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by zvítězil. Nový prezident může mít …

Recese už tu byla? A kdy?

Uteklo to jako voda a po čtvrt roce v Komerční bance opět přicházíme s aktualizovanou makroekonomickou prognózou. A jak už to bývá, máme pro Vás dvě zprávy. Ta horší je, že jsme pro letošní rok revidovali celkový …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Covid jako šance. Malí farmáři prodali více vína i bioproduktů

Analýza
Ve všeobecné vlně stížností mnoha firem, jak koronavirová pandemie negativně dopadla na jejich podnikání, existují i výjimky. Mezi ty překvapivé patří drobní zemědělci, kteří si i v tak těžké situaci dokázali poradit a v druhé vlně pandemie dokonce zaznamenali zvýšený zájem například o víno nebo bio lokální produkty.