Podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) rostla česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 2,2 procenta a oproti posledním třem měsícům loňského roku o 0,8 procenta. Předběžný odhad činil růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta.
„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Dodal, že negativně naopak působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí. „Vliv salda zahraničního obchodu byl neutrální,“ dodal Kermiet. Podle analytika Martina Gürtlera z Komerční banky je vývoj soukromé a vládní spotřeby zklamáním.
Očekávaná mírná recese
V komentáři pro faei.cz dokonce uvedl, že dobré první čtvrtletí vystřídají horší výsledky ekonomiky ve zbytku roku. „Struktura růstu ekonomiky v prvním kvartále naznačuje, že v dalších čtvrtletích může dojít k rychlému zhoršení její výkonnosti,“ uvedl Gürtler.
Podle něj by to mělo souviset především s odezněním efektu předzásobení, kvůli čemuž by průmyslová produkce a čistý vývoz měly zaznamenat opětovný pokles.
„Pokračující vysoká nejistota pak bude pravděpodobně nadále negativně dopadat na investiční aktivitu firem a působit na opatrnost domácností. Očekáváme tak, že česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku projde mírnou recesí,“ odhadnul Gürtler.
Zásluhou silného přelomu roku by ale i tak měl podle něj za celý rok 2025 vzrůst HDP o 1,5 procenta. „Mírná recese z druhého letošního pololetí se pak podepíše na výsledku za rok 2026, kdy očekáváme zpomalení růstu ekonomiky na 1,2 procenta,“ dodal analytik.
Hrozba amerických cel
Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma společnosti Patria Finance, ale silná čísla za první kvartál i přes očekávaný negativní dopad amerických cel s vysokou pravděpodobností nezvládnou zkazit číslo za celý rok 2025 – díky vysoké základně z konce roku 2024 a začátku roku 2025.
„A to i přesto, že předpokládáme v dalším průběhu roku zvolnění investiční aktivity a lehce negativní dopad do vývozů. Proto revidujeme po dnešních silnějších číslech odhad růstu pro rok 2025 z 1,7 procenta na 1,9 procenta a pro rok 2026 z 1,5 procenta na 1,6 procenta,“ uvedl Bureš pro faei.cz.
Pro další vývoj českého hospodářství budou podle něj důležité zejména dva důležité faktory. Bude to síla dopadů vyšších cel a obchodního napětí do evropské ekonomiky. Druhým důležitým faktorem bude další vývoj na pracovním trhu – útlum průmyslu totiž vedl k mírnému nárůstu nezaměstnanosti.
„Z pohledu ČNB jsou aktuální čísla o HDP pozitivním překvapením a povedou k ještě větší obezřetnosti při snižování úrokových sazeb. Další lehký pokles sazeb o 25 bazických bodů vidíme v tuto chvíli nejdříve v listopadu 2025,“ dodal Bureš.
HDP nad dvěma procenty?
Hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč je dokonce ještě optimističtější. „Pro letošní rok očekáváme růst české ekonomiky mírně nad dvě procenta, naše aktuální prognóza činí 2,1 procenta,“ uvedl Jáč pro faei.cz.
Tahounem růstu české ekonomiky by letos podle něj měla být spotřeba domácností, pokračující obnova stavu zásob a oživení investičních výdajů. Investiční výdaje by měly být taženy spolufinancováním z fondů EU.
„Brzdou budou cla vyhlašovaná (a často upravovaná) ze strany Spojených států. Představují brzdu pro exporty z české ekonomiky, zprostředkovaně jde ale také o riziko pro vývoj investičních výdajů firem a pro spotřebu domácností,“ konstatoval Jáč. V případě postupného odeznění hrozby celních bariér by se letošní růst HDP České republiky mohl podle něj dokonce přiblížit k úrovni 2,5 procenta.
„Směrem k silnějšímu růstu by českou ekonomiku mohl vést přechod Evropy a v prvé řadě Německa k vyšším výdajům na obranu a infrastrukturu, i když u tohoto faktoru čekáme viditelnější vliv spíše až v roce 2026,“ dodal Radomír Jáč.
Analytik Martin Kron z Raiffeisenbank připomněl, že už po zveřejnění úvodního odhadu hodnotil vstup české ekonomiky do nového roku jako solidní a zpřesněný odhad ČSÚ toto konstatování podtrhuje. „Česká ekonomika může v letošním roce atakovat dvouprocentní hranici růstu, na čemž panovala shoda v rámci analytické obce před zavedením amerických cel,“ konstatoval pro faei.cz.
Čekání na nižší sazby ČNB
Hlavním rizikem nejen pro českou ekonomiku, ale pro celý globální svět je podle něj chaos ohledně recipročních cel ze strany USA. „Ten může negativně dopadnout zejména na exportéry a na ochotu firem investovat při takové míře nejistoty, kdy se neví, jaká budou platit pravidla obchodu,“ řekl Kron.
Vylepšený zpřesněný odhad ČSÚ o meziročním růstu české ekonomiky potvrzuje podle analytika PwC Dominika Kohuta očekávání, že se prozatím v prvním čtvrtletí nepotvrzují skeptické předpovědi z přelomu roku.
„I ve zbytku roku bude hospodářský růst tažený zejména spotřebou domácností v důsledku rostoucích reálných mezd. Negativně zatím působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, což se ale patrně změní ve zbytku roku s přibližujícími se parlamentními volbami,“ uvedl Kohut pro faei.cz.
Pozitivní vliv budou mít podle něj v dalším období snížené úrokové sazby ze strany bankovní rady ČNB. Negativní dopad naopak mají trvající nejistoty kolem ze dne na den měnící se celní strategie Donalda Trumpa.
„Ta v prvním čtvrtletí zapůsobila pozitivně díky předzásobení řady firem, v delším období ale vždy bude jakékoliv zavádění protekcionistických dovozních cel či jen spekulování o nich ekonomickou hrou s negativním součtem,“ konstatoval Dominik Kohut.
