V pořadí druhé zvýšení repo sazby o 25 bazických bodů (bb) podpořil guvernér J. Rusnok, oba viceguvernéři M. Mora a T. Nidetzký, a také člen bankovní rady T. Holub. Výraznější nárůst úrokových sazeb o 50 bb podporoval i nadále V. Benda, zatímco zbylí dva členové O. Dědek a A. Michl hlasovali pro jejich stabilitu.
Většina bankovní rady se shodovala na tom, že je třeba se zpřísňováním měnové politiky pokračovat. Jako hlavní důvod uváděli členové rady vyšší inflaci, která se pohybuje již delší dobu nad cílem centrální banky. To by spolu s proinflačními riziky spojenými s aktuálním vývojem globální ekonomiky mohlo vést k vyšším inflačním očekáváním.
Centrální bankéři již také neočekávají, že by případné obnovené šíření nemoci covid-19 na podzim mělo významné dopady na fungování ekonomiky. Jako důvod uvádějí vyšší imunitu obyvatel, ať už vlivem očkování nebo prodělání nemoci, tak také skutečnost, že podniky se již naučily s covidem žít.
Bankovní rada na druhou stranu nechce úrokové sazby zvyšovat po rychlých krocích, tak jak k tomu například nabádala nová prognóza ČNB, která podle guvernéra Rusnoka doporučovala zvýšit sazby na srpnovém zasedání o 50 bb. Je to především z toho důvodu, že rizika spojená s pandemií zcela nezmizela.
My si myslíme, že růst úrokových sazeb bude pokračovat také v dalších měsících. Další zvýšení repo sazby o 25 bb tak očekáváme na zasedáních v září a listopadu. Koncem roku by se tak repo sazba podle naší prognózy měla dostat na 1,25 procenta. Zejména na zářijovém zasedání je však podle nás významným rizikem i nárůst repo sazby o 50 bb.
Důvodem je především červencová inflace, která zrychlila na meziročních 3,4 procenta a byla 40 bb nad prognózou ČNB. Zajímavé tak teď bude sledovat vyjádření centrálních bankéřů, kteří sice ve své prognóze počítají se rychlením meziroční inflace až ke čtyřem procentům na konci roku, červencový údaj však představuje riziko, že by to mohlo být i více. Důležité bude také to, jaké úrovně dosáhne inflace v srpnu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
