Překvapení šlo však z velké části na vrub volatilních, a tedy i hůře předvídatelných cen potravin, jejich meziroční růst zrychlil o 1,3 procentního bodu na 3,3 procenta. Růst cen služeb naopak mírně zaostal za očekáváními, i tak ale byl stále zvýšený (v lednu +5,0 % y/y) a vykazoval vyšší míru perzistence.
Podle Isabel Schnabelové z Evropské centrální banky (ECB) může být banka již blízko konce cyklu snižování úrokových sazeb. V rozhovoru pro Financial Times řekla, že s ohledem na míru dosavadního uvolnění měnové politiky a přetrvávající rizika ve směru vyšší inflace by téma pozastavení či úplného zastavení procesu snižování úrokových sazeb mělo být předmětem následujících měnověpolitických zasedání.
Od loňského června ECB snížila úrokové sazby v souhru o 125 bazických bodů a základní depozitní sazba se tak nyní nachází na 2,75 procenta, což je nejnižší úroveň za poslední dva roky. Inflace přitom prozatím zůstává nad dvouprocentním cílem ECB, když ta celková v lednu činila 2,5 procenta a jádrová 2,7 procenta meziročně.
Podle Schnabelové výše zmíněný výrok neznamená, že by centrální banka měla k zastavení snižování sazeb přistoupit hned na následujícím zasedání, ale měla by minimálně diskutovat, kam až sazby nakonec klesnou. Slova Schnabelové nicméně očekávání finančního trhu ovlivnila jen velmi málo, když eurové tržní sazby zaznamenaly jen nepatrný nárůst.
Finanční trh dává nadále více než 90% šanci tomu, že ECB na následujícím zasedání 6. března sníží sazby o dalších 25 bazických bodů. Je nutné zmínit, že Schnabelová v rámci ECB patří k jestřábímu křídlu. Výroky ostatních centrální bankéřů s ohledem na slabou evropskou ekonomiku a rizika působící ve směru jejího slabšího výkonu v budoucnu jsou spíše zdrženlivější.
Podle Schnabelové jsou rizika pro měnovou politiku ECB rozprostřena na obě strany. Prezidentka ECB Christine Lagardeová se na tiskové konferenci po posledním zasedání uvedla, že banka bude v nastoleném směru vývoje měnové politiky pravděpodobně pokračovat i na dalších zasedáních. Finanční trh do konce letošního roku zaceňuje v souhrnu tři snížení o 25 bazických bodů a depozitní sazba ECB by se tak měla do konce roku dostat na dvě procenta.
Americký dolar ve středu mírně sílil. Během evropské seance vůči euru zpevnil o 0,1 až 0,2 procenta. Silnější dolar se negativně projevil na vývoji středoevropských měn, jež všechny oproti euru oslabily. Česká koruna ztratila 0,1 procenta své hodnoty s kurzem poblíž 25,10 CZK/EUR. Maďarský forint pak odepsal 0,2 až 0,3 procenta, zatímco polský zlotý dopadl nejhůře se ztrátou ve výši 0,6 procenta.
Dolaru mohla pomoci obecně vyšší nejistota na trzích před blížícími se volbami v Německu. Zásadní otázkou je, kolik stran se nakonec do německého Bundestagu dostane a jak těžké tedy případně bude složit vládnoucí koalici. K nejistotě na trzích nadále přispívá i Donald Trump, který uvedl, že by USA mohly zavést cla na dovoz automobilů, čipů a farmaceutických produktů ve výši zhruba 25 procent.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
