Část této ztráty bude kompenzována tím, že lidem ve výsledku zůstane v kapse v souhrnu více peněz. Část z nich použijí na navýšení své spotřeby, takže stát vybere více na DPH. Inkaso DPH se zvýší o šest miliard, říká Babišova zpráva, tudíž celkový výpadek veřejných rozpočtů ze zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky má činit 79,2 miliardy korun.
Státní rozpočet přijde z této částky o 52,1 miliardy, obecní rozpočty o rovných dvacet miliard (podle Národní rozpočtové rady o 22,1 miliardy – pozn. aut.) a krajské rozpočty pak o 7,1 miliardy (podle Národní rozpočtové rady o7,8 miliardy).
Podle Národní rozpočtové rady státní rozpočet přijde ještě o více, a to o 58,1 miliardy. Tedy o dalších šest miliard, a to navzdory vyššímu předpokládanému vyššímu kompenzujícímu efektu z inkasa DPH a spotřebních daní – Národní rozpočtová rada jej odhaduje maximálně na 14 miliard.
Babišova zpráva, předložená Sněmovně, tedy počítá se slabší odezvou spotřeby, než s jakou se počítalo letos v létě, kdy vládní představitelé otázku zrušení superhrubé mzdy opět vážně předestřeli. Tehdy měli za to, že díky vyššímu inkasu DPH by se do veřejné kasy mohlo vrátit až dvacet miliard korun.
Vláda v říjnu schválila pro rok 2021 státní rozpočet se schodkem 320 miliard korun. Pokud by se nyní do této cifry započítal výpadek způsobený zrušením superhrubé mzdy, tedy oněch 52,1, resp. 58,1 miliardy korun, znamená to, že vláda by navýšila schodek pro příští rok až na 380 miliard korun.
Stále tak nelze vyloučit, že schodek v příštím roce může být vyšší než schodek v roce letošním. Ten by se totiž podle optimistického scénáře, který ovšem mimo jiné počítá s poměrně mírným ekonomickým dopadem druhé vlny pandemie koronaviru, mohl pohybovat kolem úrovně 370 miliard korun.
Ke zrušení superhrubé mzdy by mělo dojít pouze na období dvou let, takže je otázka, zda fakticky lze hovořit o zrušení. Spíše je na místě výraz „přerušení“. O tom, jak bude daňový režim vypadat po uplynutí těchto dvou let, se má rozhodnout v jejich průběhu, a to na základě celkového ekonomického a fiskálního vývoje v zemi. To do daňové problematiky vnáší určitou dodatečnou dávku nejistoty, jež není v této už tak nejisté době rozhodně žádoucí.
Tato nejistota se odráží i na úrovni rozpočtů nižších samosprávních celků, které se obecně ocitají pod větším tlakem než rozpočet centrální vlády, která si například snáze než nižší samosprávní celky může na mezinárodních trzích půjčovat. Například obce tak mohou na rostoucí tíseň ve svém hospodaření reagovat navyšováním daně z nemovitosti.
Potvrzuje se tedy to, nač již delší dobu upozorňují ekonomové: Za současné rekordní zadlužování české vlády a veřejných rozpočtů obecně zaplatí nakonec řadový občan, právě vyššími daněmi. Jen ty vyšší daně zatím nebude vybírat centrální vláda, ale obce a města.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
Z 16000 kč hrubého si teda moc nepolepším.Raději tradá do Bratislavy dělat Superba za 2000 euro měsíčně.