Schodek státního rozpočtu již téměř vyčerpal schválené saldo

Po pěti měsících roku 2024 hospodaří stát se schodkem minus 210,4 miliardy korun, což sice vzhledem k silnějšímu výběru daní představuje meziroční zlepšení, z pohledu letošního roku je však vyčerpán již téměř celý schodek schválený pro tento rok. Stát tak musí v následujících měsících posílit zejména příjmovou stranu.
Po pěti měsících letošního roku hospodaří český stát se schodkem minus 210,4 miliardy korun. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Z hlediska příjmů státní rozpočet v květnu zaznamenal meziroční zlepšení o 60,4 miliardy korun (+9,1 %), což je dáno zejména vyšším výběrem daní, kdy oproti loňskému květnu stát obdržel o 34,8 miliardy korun více, na pojistném je to 24,7 miliardy korun.

To ovšem z pohledu alikvótního plnění rozpočtu představuje zatím pouze 37 procent plánovaných příjmů, což je méně, než by bylo potřeba pro zpomalení růstu schodku. Celkové dosavadní příjmy v tomto roce dosahují výše 721,1 miliardy korun, z toho pouze 50,1 miliardy korun tvoří příjmy z Evropské unie.

V daňové oblasti si stát oproti loňsku polepšil o 6,2 procenta u DPH, u spotřebních daní jde o zlepšení ve výši 9,4 procenta, markantní je nárůst zejména u spotřební daně z minerálních olejů (+15,1 %).

Za zmínku stojí i speciální daně z hazardních her, na kterých se letos dosud vybralo o 40,5 procenta více než loni, přičemž za tímto rozdílem může stát i květnové mistrovství světa v ledním hokeji, když sázkové kanceláře zaznamenaly nárůst tržeb i klientů.

Z pohledu výdajů stát v květnu dopadl o 0,9 miliardy korun lépe než loni, jde tedy o téměř totožný výsledek. Z pohledu alikvótního plnění je tato část rozpočtu téměř odpovídající stádiu roku, když dosavadní plnění za prvních pět měsíců činí 42,3 procenta plánovaného rozpočtu.

Celkové dosavadní výdaje v souhrnu čítají na 931,5 miliardy korun, z čehož pouze 61,9 miliardy korun tvoří podíl plateb do EU. Z běžných výdajů tvoří oproti předchozímu roku největší procentuální nárůst neinvestiční transfery Státního zemědělského fondu, kde došlo ke zvýšení o 33,4 procenta (o 5,2 mld. Kč).

V absolutním vyjádřením však nejvíce narostly výdaje na sociální dávky, které si letos vyžádaly již o 22 miliardy korun více než ve stejném období předchozího roku. Z hlediska kapitálových výdajů naopak loňský rozpočet vydával nepatrně více, avšak rozdíl je pouze 0,1 miliardy korun.

Zejména se snížily investiční transfery státním fondům (o 51,8 %), které byly vykompenzovány výše zmíněným nárůstem neinvestičních transferů v této oblasti.

Stejně jako v předchozím měsíci i v květnu rostly státní výdaje rychlejším tempem než příjmy, a to i přes výrazné zlepšení ve výběru daní, které do rozpočtu jen za prvních pět měsíců přineslo o 60,4 miliardy korun více než loňský rok.

V následujících měsících je opět možné očekávat zrychlení růstu příjmů, prozatímní výši schodku (-210,4 mld. Kč) lze však vzhledem ke schválenému celoročnímu saldu (-252 mld. Kč) i tak považovat za rizikovou.

Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek