Květen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek prohlubuje výrazněji, když na příjmové straně klesá měsíční inkaso DPH a zároveň nedochází k platbě záloh na DPPO (daň z příjmů právnických osob, pozn. red.). V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) byl deficit státního rozpočtu za prvních pět měsíců zhruba na úrovni let 2020 a 2022.
Výdaje byly ke konci května meziročně nižší o 0,6 miliardy korun (0,1 %). Oproti loňsku rostly zejména výdaje na sociální dávky (22 mld. Kč), kde se promítá loňská mimořádná a letošní standardní valorizace starobních důchodů.
Viditelně vyšší byly meziročně rovněž výdaje v kapitolách neinvestičních transferů státním fondům (11,2 mld. Kč) nebo fondům veřejného zdravotního pojištění vlivem navýšení plateb za tzv. státní pojištěnce. Z neinvestičních transferů podnikatelům (-33,2 mld. Kč) naopak vypadly loňské kompenzace vysokých cen energií.
Příjmy vzrostly za prvních pět měsíců meziročně o 60,4 miliardy korun (9,1 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (24,7 mld. Kč), daň z neočekávaných zisků (12,7 mld. Kč), daň z příjmů fyzických osob (10 mld. Kč) a DPH (8,7 mld. Kč).
V dubnu poměrně slabé inkaso DPH v květnu solidně narostlo. V kumulaci od začátku roku je tak meziročně vyšší o 6,2 procenta. Pozitivně se nadále vyvíjí váhově nejvýznamnější výběr pojistného na sociální zabezpečení, který byl do konce května oproti loňsku vyšší o 24,7 miliardy korun (8,8 %).
To patrně odráží jak solidní růst mezd, tak rovněž daňové změny platné od začátku letošního roku (znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců, zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ, pozn. aut.).
Ani to ale nestačilo v rámci důchodového systému na pokrytí výdajů na starobní důchody. Ty totiž byly v úhrnu od začátku roku o zhruba 30 miliard korun vyšší než příjmy z pojistného na důchodové pojištění.
Schválený rozpočet letos počítá se zmírněním deficitu státního rozpočtu z loňských 288,5 miliardy korun na 252 miliardy korun, riziko je však z našeho pohledu vychýleno směrem k hlubšímu schodku.
To souvisí zejména s dosavadním hotovostním plněním, které může odrážet mimo jiné pomalejší ekonomický růst, než s jakým pro letošní rok v srpnu loňského roku při sestavování rozpočtu počítalo ministerstvo financí (2,3 %).
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
