Pokud se vezmou v potaz všechna měsíční plnění státního rozpočtu za období od vzniku republiky v roce 1993, tedy nejen plnění květnová, je výsledek za letošní květen třetím nejhorším v historii. Vyšší schodek totiž státní rozpočet vykázal v listopadu a pak v prosinci roku 2009, kdy se v českých veřejných financích nejtíživěji projevily důsledky světové finanční krize.
Letošní květnový hluboký schodek je v době, kdy se koronakrize ještě zdaleka neprojevila v kompletní podobě a míra nezaměstnanosti je stále nízko, obzvláště varovný. Míra nezaměstnanosti v ČR se ještě v druhé polovině května pohybovala kolem úrovně 3,6 procenta, což je stále suverénně nejnižší údaj v rámci EU.
S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti.
I s přihlédnutím ke květnovému plnění rozpočtu je třeba konstatovat, že podruhé revidovaný předpoklad vlády, že letos dosáhne schodku 300 miliard korun, je nemístně optimistický. Realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun.
Opatření zaváděná za účelem boje s koronavirem se v květnovém plnění rozpočtu navíc odráží pouze do určité míry. I bez úderu koronaviru by schodek za celý letošní rok činil zhruba padesát miliard korun. Několik desítek miliard květnového deficitu tudíž nemá s koronavirem vlastně nic společného.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
