Snížení výdajů bylo spojeno mimo jiné s rozpočtovým provizoriem. To sice 21. března skončilo, do té doby však tento režim výrazně omezoval možnosti předfinancování některých výdajů, které se za běžných okolností koncentrují do prvních měsíců roku.
Výrazné úspory pramenily ale i z nižších výdajů na kompenzace podnikatelům spojené s pandemií. Naopak nárůst výdajů byl patrný v kapitole sociálních dávek, a to zejména v souvislosti s valorizací starobních důchodů.
Solidní situace na domácím trhu práce a zvýšená inflace vedla k vyšším daňovým příjmům rozpočtu. Stále silná poptávka po pracovní síle se odrazila v dalším poklesu nezaměstnanosti. To spolu s vyššími cenami, které rovněž zvyšují daňové inkaso, podpořilo meziročně vyšší příjem z DPH, spotřebních daní a příspěvků na sociální zabezpečení.
Za plánem pravděpodobně zatím zaostává čerpání prostředků z EU, kde bylo do konce dubna vyčerpáno necelých 21 procent celoročního plánu (loni to touto dobou bylo 35 %, pozn. aut.).
Splnění schváleného rozpočtu může být ohroženo i u daně z příjmu právnických osob, kde se za první čtyři měsíce letošního roku podařilo přes mírný meziroční nárůst inkasa splnit zhruba čtvrtinu celoročního plánu (v roce 2021 bylo v dubnu vybráno již 33,7 % plánovaného rozpočtu).
Pro letošní rok prozatím předpokládáme deficit státního rozpočtu ve výši 310 miliard korun. Vláda již avizovala, že bude současný rozpočet, který počítá se schodkem ve výši 280 miliard korun, novelizovat kolem poloviny letošního roku.
Současný odhad objemu dodatečných prostředků, které budou vydány na pomoc válečným uprchlíkům, plánované zvýšené výdaje na obranu, dodatečná diskreční vládní opatření (snížení spotřební daně z paliv a zrušení silniční daně) a navýšení existenčního a životního minima činí celkem téměř 80 miliard korun, se kterými letošní rozpočet dosud nepočítal.
Minimálně ta část z dodatečných výdajů, která přímo souvisí s uprchlickou krizí (asi 54 mld. Kč), by však měla být ze značné části financována ze zdrojů EU (fond REACT-EU, případně z nevyužitých peněz z operačních programů).
Celkový deficit veřejných financí by podle nás mohl letos dosáhnout 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je o 1,4 procentního bobu méně než loni. Ke zmírnění deficitu přispěje jak ve srovnání s loňskem vyšší růst nominálního HDP, tak i výrazně větší fiskální úsilí.
Vývoj ve zbytku roku je nicméně silně podmíněn dalším vývojem války na Ukrajině, případnými nově přijatými vládními diskrečními opatřeními a zdrojem jejich financování.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
