Seznam Google neohrožuje. Evropská komise sice americký vyhledávač rekordně pokutovala, ale její další kroky jsou bezzubé

Tuzemský vyhledávač Seznam v uplynulých měsících nenarušil dominantní postavení konkurenčního Googlu. A to navzdory tomu, že Google, resp. jeho mateřská společnost Alphabet, musí v zemích Evropského hospodářského prostoru (tedy zemích EU a dále na Islandu, v Norsku a v Lichtenštejnsku) od 1. března letošního roku umožňovat v rámci svého operačního systému Android výběr mezi několika konkurenčními vyhledávači, včetně českého Seznamu.
Ilustrační foto: FAEI.cz

Díky svému vítězství v příslušné aukci získal vyhledávač Seznam v Česku a na Slovensku možnost od 1. března figurovat v nově prodaných mobilních telefonech a dalších zařízeních se systémem Android společně se dvěma dalšími jako alternativní vyhledávač k dominantnímu Googlu.

O alternativní vyhledávače však uživatelé nejeví přílišný zájem. V březnu a v dubnu Seznam podle agentury Bloomberg nezaznamenal ani jedno stažení svého vyhledávače, v květnu jich bylo méně než tisíc. Nůžky mezi oběma vyhledávači, které se rozevírají postupně od roku 2014 (kdy Google v ČR jako v poslední zemi Evropského hospodářského prostoru pokořil místní jedničku – Seznam; viz graf níže), se tedy nepřivírají. Podobně dopadají další alternativní vyhledávače, například DuckDuckGo, Givero, nebo Info.com.

V jednotlivých zemích Evropského hospodářského prostoru se nabídka alternativních vyhledávačů různí. Takže například zatímco vyhledávač Seznam získal k uvedenému datu 1. března možnost být dostupný v zařízeních s Androidem v Česku a na Slovensku, americký vyhledávač DuckDuckGo, kladoucí zvláštní zřetel na soukromí uživatele, získal ke stejnému datu možnost figurovat jako alternativa hned ve všech zemích Evropského hospodářského prostoru.

Navzdory své širší přítomnosti v rámci Evropského hospodářského prostoru však DuckDuckGo nedopadl o nic lépe než Seznam. Podle Bloombergu mu možnost figurovat jako alternativa ke Googlu nepřinesla v prvních třech měsících po zmíněném 1. březnu žádné nové uživatele.

Zástupci alternativních prohlížečů ze situace viní zejména nefunkční regulaci Evropské unie. Evropská komise před dvěma lety uložila Googlu, resp. Alphabetu, rekordní pokutu ve výši 4,3 miliardy eur a nařídila americké společnosti, aby ukončila praxi „přibalování“ vyhledávacích a prohlížecích aplikací k systému Android.

PSALI JSME:
Google nenaplnil očekávání investorů

Google, resp. Alphabet, reagoval tak, že výrobcům mobilních telefonů začal zpoplatňovat získání licence k využití Androidu. Navíc se od letošního 1. března rozhodl zavést možnost výběru alternativní vyhledávací aplikace. Uživatelé tak mají po zakoupení nového zařízení při jeho prvním zapnutí – a pouze při něm – možnost volby z celkem čtyř vyhledávačů.

Další tři vyhledávače figurují v daném období – se čtvrtletní periodicitou – jako alternativy na základě vítězství v aukci; kdykoli si uživatel vybere alternativní vyhledávač tento vyhledávač, platí Alphabetu, resp. Googlu, částku odpovídající čtvrté nejvyšší aukční nabídce.

Evropská komise totiž při pokutování Alphabetu, resp. Googlu, před dvěma lety ponechala do značné míry na této společnosti, jak své jednání v praxi napraví. Ta ale postavení svého vyhledávače ještě upevnila: V květnu před dvěma lety, před udělením pokuty, měl podíl na trhu mobilního vyhledávání v Evropě čítající 97 procent, v květnu letošního roku to bylo ještě nepatrně více (viz graf níže).

Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Technologie

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.