Bohužel se ale Síkelovi „start“ ve funkci moc nepovedl, když tento týden na tiskovém briefingu po setkání s Radou Energetického regulačního úřadu (ERÚ), během něhož se před kamerami vrtěl jak na obrtlíku, prohlásil, že je prvním ministrem, který kdy úřad navštívil.
Jenže to není pravda. Zatím posledním ministrem, jenž do dislokované pražské pobočky nezávislého úřadu se sídlem v Jihlavě zamířil, byl loni začátkem listopadu ex a multi ministr Karel Havlíček (za ANO, pozn. aut.).
A ten to také dal Síkelovi na Twitteru náležitě „sežrat“ a poskytl link na vysílání České televize, která o jeho návštěvě referovala. „Vycházel jsem z informací, které jsem dostal od svých spolupracovníků na ministerstvu. A vzhledem tomu, jak daleko nechalo ERÚ spolu s ním energetickou krizi zajít, jsem jim i věřil. Příště si tyto informace lépe prověřím,“ reagoval Síkela v reakci na twít svého předchůdce a omluvil se.
O kvalitě a odbornosti poradního týmu ministra Síkely, jemuž šéfuje bývalá ekonomická novinářka Eva Hanáková, hodně vypovídá i to, že se tento tým domnívá, že sídlem ERÚ je Praha. „Do pražského sídla Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v úterý vyrazil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela,“ zní úvodní věta tiskové zprávy MPO z úterý tohoto týdne.
Autoři této zprávy pak udělali z ministra „Fero vtipkára“, když mu vložili do úst, že „ERÚ má předcházet energetickým krizím“. Tak to je fakt gól. A jak to asi má udělat? Přesvědčit Rusko, že má dodávat EU více plynu a za lepší ceny, než Číně? Nebo ukecat „Říši středu“, aby neskupovala po celém světě energie a nepřeplácela je? Nebo zvrátit názor Německa, že nemá vypínat jaderné a uzavírat uhelné elektrárny?
„Může za to zlý trh,“ komentoval na tiskovém briefingu zvyšující se ceny energií absolvent VŠE v Praze, čímž se jako představitel pravicové vlády argumentačně nebezpečně přiblížil výrokům levicových komunistů a sociálních demokratů.
Z toho, jak se ministr Síkela tento týden vesměs prezentoval, se zdá, že se zřejmě díky radám svého poradního týmu snížil na úroveň čtenářů bulvárních médií. Zatím sice bohudík neříká „já to zařídím“, ale zároveň nijak nekomentoval podněty, které mu podle ČTK poslal ERÚ už koncem loňského prosince. Zda se tyto nápady probíraly na jednání s Radou ERÚ, on sám, ani tisková zpráva ministerstva či ERÚ neuvedly.
Tak či onak se zdá být zřejmé, že Síkela sice mohl být během své profesní kariéry odborníkem na finance a bankovnictví, tedy člověkem silně ovlivněným přeregulovaným finančním trhem na úrovni EU, ale evropskému energetickému sektoru, jenž se více než dvě dekády snaží o deregulaci a demonopolizaci, zřejmě nerozumí ani on, ani jeho poradní tým.
Bohužel nejen energetice. Jinak by, pokud by věděl, jaké jsou u státních subjektů pravidla k zadávání zakázek, nemohl vypustit z úst větu, že „počínání ERÚ ve vztahu k trhu s energiemi nejlépe shrnuje právě to, že sám skončil u dodavatele poslední instance. Je to stejně absurdní jako kdyby si centrální banka uložila část svých devízových rezerv v bance, která by následně skončila v nucené správě.“
To je fakt hloupé přirovnání. Včetně toho, že ministrův poradní tým neví, že před slovem „jako“, když jde o přirovnání, se má psát čárka. A toho, že centrální banka nemá „devízové rezervy“. To, proboha, po změně vlády nemají na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) opravdu nikoho znalého češtiny?
Jozef Síkela se opět může vymluvit, tak jako to už udělal v případě „prvního ministra na ERÚ“, že za to můžou jeho poradci. Kteří mu zřejmě také nakukali, že nezávislý energetický úřad může „zaúkolovat“. Všimněte si v jeho briefingu, jak se opravil, aby působil drsněji: „Požádal jsem je (Radu ERÚ, pozn. aut.), nebo vyzval jsem je, abych do čtrnácti dnů dostal na stůl návrhy řešení stávající situace.“
Podle informací ČTK je ale dostal už koncem loňského prosince. Otázkou zůstává, zda si je vůbec od nástupu do funkce stihl přečíst a třeba také prostudovat i energetický zákon včetně jeho novely. Síkelova dosavadní neadekvátní bankovní argumentace nasvědčuje, že nikoliv. Ani ministr, světě div se, nemůže nezávislý státní úřad úkolovat a chtít po něm legislativní návrhy. Ty jsou v režii MPO, neboť ERÚ takové kompetence nemá.
Zatímco novoroční projev premiéra Fialy na mnohé zapůsobil jako svěží vítr, konkrétní kroky jednotlivých představitelů nové vlády či členů stran koalice během posledních čtrnácti dnů vyvolávají spíše rozporuplné emoce.
Ministr Síkela se svými levicovými a populistickými názory, viz „může za to zlý trh“, exemplárním předvedením neznalosti legislativy v oblastech zadávání veřejných zakázek státními institucemi, energetiky a příčin současné světové energetické krize, je pouhým střípkem v této mozaice zklamání voličů, kteří koalici umožnili vznik nebabišovské vlády.
Svou neznalost, pokud jde o problematiku energetiky, navíc nedávno v televizi demonstroval za vládní „piráty“ také Jakub Michálek, ale korunu tomu všemu, tedy politické ignoraci nové vládnoucí garnitury, nasadil první místopředseda Starostů a nezávislých (STAN) Jan Farský. Sice už dávno před loňskými volbami věděl, že jej letos čeká osmiměsíční stáž v USA, ale funkce poslance se vzdát nechce.
Jen to zesiluje pochybnosti o správné volbě této změny.