Díky společné historii, jazykové podobnosti a národní blízkosti se cítíme na Slovensku stále skoro jako doma. Meziročně se naše záliba cestovat k našim východním bratrům zvýšila zhruba o dvacet procent. A jen loni jsme na Slovensko uskutečnili 724 tisíc delších cest trvajících alespoň čtyři dny, těch kratších pak 780 tisíc.
Největší sintrový útvar na světě – unikátní Krápník rožňavských jeskyňářů. Nachází se v Krásnohorské jeskyni v národním parku Slovenský kras na východním Slovensku. Díky své výšce 34 metrů a průměru asi 12 metrů je zapsán v Guinessově knize rekordů.
Nejvyšší dřevěný gotický oltář na světě – nachází se v Chrámu sv. Jakuba v Levoči (od roku 2015 Bazilika Minor). Měří 18,6 metrů. Vznikl v dílně Mistra Pavla z Levoče jako kolem let 1508-1510.
Největší říční ostrov v Evropě – Žitný ostrov, který je zároveň i největší zásobárnou pitné vody na starém kontinentu.
Nárůst celoročního zájmu potvrzují odborníci na cestování s tím, že Slovensko je „cenově únosné a dobře dostupné“. Našince, kteří preferují zájezdy se stravou, vstupy i pojištěním, lákají komplexní služby. Letošní rok se sice nesl v duchu hokeje a největší slovenské sportovní události za posledních pár let, ale znáte i další turistická lákadla u našich východních sousedů?
Vyhrávají Tatry
Mezi oblíbená turistická místa patří pochopitelně slovenské hory a příroda, termální koupaliště, wellness a aquaparky, hrady a zámky, skanzeny, dřevěné kostelíky nebo památky na seznamu UNESCO. Zájem v posledních letech stoupá i o eko-agroturistiku a tradiční gastronomii.
„Češi k nám jezdí hlavně do Vysokých Tater, Nízkých Tater – Liptov, Slovenského ráje, na Malou i Velkou Fatru, na Oravu, do Bratislavy a do Podunajska za termálními koupališti. Mezi kraji vyhrává Žilinský, za ním je Bratislavský a pak Prešovský,“ říká pro portál FAEI.cz Klára Badinková, zástupkyně cestovního ruchu Slovenské republiky v Praze.
Pro klienty nejstarší české cestovní kanceláře je Slovensko nejoblíbenější středoevropskou destinací. Její klienti rádi jezdí do termálních lázní. „Na Velký Meder, do Podhájské Patince a do Vysokých Tater,“ vypočítává manažerka Čedoku Hana Součková.
Cílem ale může být také jediný studený gejzír v Evropě – Herlianský gejzír nedaleko Košic, který v nepravidelných intervalech chrlí vodu do výšky 15 až 20 metrů. Anebo jedna z nejstarších a dodnes existujících mincoven v Kremnici, která získala královské privilegium v roce 1328.
Kam příště?
Slovenské hory každoročně obléhají houfy našinců. Není ale čas nahlédnout trochu dál za „slovenská turistická humna“? Co třeba střední Slovensko a Banská Bystrica? Město, ani region nejsou mezi Čechy příliš známy. „Krajské město, obklopené horami, oplývá malebným náměstím s významnou dominantou – hodinovou věží. A je spojeno se slavnou hornickou minulostí a Slovenským národním povstáním,“ říká Badinková.
V okolí najdete řadu podzemních krás – Harmaneckou jeskyni, Bystrianskou jeskyni, nejrozsáhlejší a nejvýznamnější vysokohorské jeskyně na Slovensku – Jeskyni mrtvých netopýrů. Badinková rovněž doporučuje návštěvu směrem na sever, k polským hranicím. Ľubovňanský hrad, jeden z nejzachovalejších na Slovensku, pochází podle některých pramenů z druhé poloviny 13. století. Skanzen pod hradem je otevřen každý den od května do září.
Směrem na jih narazíte na dřevěný evangelický kostel v Hronseku, který je zapsaný na seznamu Světového dědictví UNESCO jako ukázka slovenské dřevěné sakrální architektury.
Severně od Banské Bystrice pak leží dnes již pozapomenutá někdejší hornická obec Špania Dolina, kde se v minulosti těžila měď. Tu podle Badinkové použil na stavbu svých lodí italský mořeplavec Kryštof Kolumbus. Podle dobových písemností ale byly v obci vyrobeny měděné pruty a desky, které měl mořeplavec a objevitel na palubě svých lodí.
Slovensko prostě má co nabídnout. Stačí se jen rozhlédnout a místo do Tater vyrazit jinam.
