Podle nové studie, s jejímiž závěry se Finanční a ekonomické informace (faei.cz) seznámily, je většina vrcholových sportovců na cvičení závislá mírně, ale 16,5 procenta už patří ro rizikové skupiny. A jen dvě procenta na cvičení závislá nejsou.
Průlomový výzkum uskutečnili Tereza Vítková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Kristýna Rusnáková z Fakulty tělesné východy a sportu UK a Jiří Mudrák z Národního institutu SYRI.
Podle jejich zjištění není podstatné, jestli se sportovci zabývají vytrvalostními, silovými nebo jinými aktivitami. Závislost podporuje například neuroticismus, tedy geneticky podmíněná náchylnost k emociální a celkové duševní labilitě, ale třeba také k úzkostem.
Co rozvíjí závislost
„Závislost na cvičení je stále více uznávána jako možná hrozba pro zdraví, zejména ve vrcholovém sportu, kterým vědecké studie věnovaly dosud jen minimální pozornost. Přitom známe spoustu příkladů, kdy cílení na výkon vedlo k značným psychickým problémům,“ uvedla Vítková.
Psali jsme
„Lidé jsou jako přežraná lvice. Blahobyt jim vzal cíle i štěstí,“ říká Jágrův osobní kouč
Vědci analyzovali celkem 168 českých vrcholových sportovců ve věku od 18 do 30 let. Z toho bylo 87 žen a 75 mužů. Vzorek zahrnoval 74 elitních sportovců (47 %) a 86 výkonnostních (53 %). Vědci pracovali s několika klíčovými osobnostními atributy, které se ve zvýšené míře objevují u vrcholových sportovců. Jde kromě jiného o atletickou identitu, sportovní motivaci nebo perfekcionismus.
To vše jsou faktory, které mohou ve výsledku podporovat rozvoj závislosti na cvičení. Jedním z významných osobnostních prediktorů byl také neuroticismus. „Studie ukázala, že velkou roli hraje mimo jiné právě neuroticismus a identita sportovce. Tato zjištění podtrhují důležitost psychologických faktorů pro pochopení závislosti na cvičení,“ konstatoval Mudrák.
Vztah mezi neuroticismem a závislostí na cvičení je spojen se specifickými oblastmi mozku produkujícími pocit odměny za výkon. To může ve výsledku posílit návykové chování, jako je nadměrné cvičení.
Nic jiného než sport
Dalším významným prediktorem rozvoje závislosti je vysoká identifikace s atletickou rolí, tedy takzvaná sportovní identita. „Lidé, kteří sportu propadnou, zanedbávají jiné životní aktivity a žijí jen sportem,“ sdělila Vítková.
Dodal, že sportovci mnohdy považují „ponoření se do sportovních rolí za prostředek úniku od každodenních stresorů“. Posledním prediktorem rozvoje závislosti je motivace poháněná spíše zvnitřněnými očekáváními než skutečným prožitkem.
„Zjednodušeně řečeno, pocity viny a závazku mohou vést k nutkavému cvičebnímu chování. Sportovci, kteří se cítí nuceni cvičit kvůli povinnosti a pocitu viny, mají vlastnosti podporující rozvoj závislosti na cvičení,“ upozornila Vítková.
Naopak významný vliv na rozvoj závislosti se neprokázal u takzvaných sociodemografických proměnných, jako je věk, pohlaví a tréninkové hodiny. „To podtrhuje primární roli psychologických faktorů,“ zdůraznil Mudrák.
Aktuální studie přispívá k posílení výzkumu závislosti tím, že se zaměřuje konkrétně na vrcholové sportovce, tedy populaci, která je v literatuře ve srovnání s rekreačními cvičenci často opomíjena. Předchozí studie zkoumaly závislost na cvičení v širokém měřítku.
I zdraví musí stranou
Právě na cvičební závislost v širokém měřítku upozorňuje i Národní zdravotnický informační portál. Uvádí, že „závisláci“ někdy trénují brzy ráno, uprostřed noci nebo dokonce tajně. Ačkoli sport je pro ně „jen“ koníčkem, někdy cvičí i několik hodin denně.
„Nutkání sportovat prakticky přebírá kontrolu nad jejich životem. Jejich přátelé a známí často obdivují jejich zdánlivě železnou disciplínu, někdy však nemusí postřehnout, že sportovec je na pohybu až nezdravě závislý,“ píše web.
V případě závislosti na sportu totiž přestává platit, že cvičení a sport jsou pro zdraví prospěšné. „Motivací ‚závisláka‘ již není radost z pohybu, ale vnitřní nutkání, které vyžaduje neustálou dávku ‚drogy‘, aby se opět cítil dobře,“ konstatuje portál.
Lidé závislí na sportu se podle něj prostě nemohou nabažit pohybu. „Vše ostatní je až na druhém místě, dokonce i jejich vlastní zdraví jde stranou,“ uvádí zdravotnický portál.
