
V Česku je podle Státního zdravotního ústavu (NZÚ) více než 60 procent obyvatel, jejichž váha je výrazně nad zdravou hodnotou. Mají tedy nadváhu, v horším případě dokonce trpí obezitou.
„Alarmující je i stále rostoucí počet obézních dětí. Jen u těch ve věku třináct až sedmnáct let stoupl od roku 1996 do současnosti podíl jedinců s nadváhou z deseti nad pětadvacet procent,“ sdělila ředitelka NZÚ Barbora Macková u příležitosti loňského Světového dne obezity (4. března).
Připomněla, že náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou v České republice představují zhruba 30 miliard korun ročně. Už od dětství se tedy děti s nadváhou dostávají do skupiny lidí, kteří velmi pravděpodobně budou v dospělosti zápasit s některou ze závažných zdravotních komplikací právě kvůli své váze.
Loňský rozsáhlý průzkum České školní inspekce navíc ukázal, že skoro pětina žáků třetích tříd základních škol má problém zvládnout více než jednu z kategorií leh-sed, skok daleký z místa nebo člunkový běh 4 x 10 m a vytrvalostní běh, šest procent nezvládá ani jednu z těchto kategorií.
A s věkem se podle výsledků situace jen zhoršuje. Jestliže se děti na prvním stupni o sport aspoň částečně zajímají, na druhém stupni už o pohyb přestávají dramaticky jevit zájem. Nejhůře jsou na tom studenti na středních školách, kde žádnou z kategorií nezvládá 15 procent studentů a více než polovina má s pohybem potíž.
Trenéři ve školách
Program Trenéři do škol vznikl v roce 2018 na základních školách v Praze 6, odkud se postupně rozšířil do dalších regionů. Dnes je v něm zapojeno na 260 základních škol ve 42 lokalitách a 50 tisíc dětí.
Iniciativa je založena na propojení sportů, které v pravidelné rotaci ve standardních hodinách tělocviku na prvním stupni základních škol nabízejí dětem pestrou pohybovou činnost. Dohromady je do programu zapojeno 400 trenérů 39 různých sportů.
„Smyslem sportu není samo sportování, nemá to být výchova olympijských vítězů, ale cílem je zdravá a odolná populace,“ uvedl na nedávné konferenci Česko v pohybu profesor Jan Pirk, senátor a kardiochirurg z Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM.
„Dnes už nikdo nepochybuje o tom, že sport a zdraví spolu úzce souvisí. Navíc sport může v mladých lidech vychovávat i něco, co jim podle mého názoru zoufale chybí a čím dál tím více ubývá. To je odolnost, houževnatost, vytrvalost, schopnost unést porážku, schopnost vyrovnat se s vítězstvím,“ řekl Jiří Růžička, bývalý ředitel Gymnázia Jana Keplera a současný senátor.
„České děti mají nedostatek pohybu a my musíme udělat vše pro to, abychom jejich fyzickou kondici zlepšili. Tím přispějeme k jejich větší duševní pohodě, ale i k lepším vzdělávacím výsledkům,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek, který ocenil iniciativu Trenéři ve škole.
„Jsou výjimečným příkladem toho, jak s problémem odklonu dětí a mládeže od pohybu pracovat. Navíc díky programu získávají cennou inspiraci a podporu pro své hodiny také pedagogové,“ uvedl ministr, který letos spustil iniciativu Aktivní škola, která má spolu s „Trenéry“ podporovat pohybové aktivity dětí, žáků a studentů.
Aspoň hodina pohybu
„Je potřeba zvýšit počet kvalifikovaných pedagogů na tělesnou výchovu v předškolním a mladším školním věku, protože na prvním stupni učí pouze sedmadvacet procent specializovaných pedagogů na tělesnou výchovu a toto číslo se v nejbližších letech ještě může snižovat,“ upozornil Antonín Barák, pedagog a jeden ze zakladatelů programu Trenéři ve škole.
Jedním z dlouhodobých cílů iniciativy, ale i ministerstva školství je zavedení minimálně jedné hodiny pohybových aktivit denně pro děti na základních školách. Inspirací jsou zkušenosti ze zahraničí, například z Maďarska.
„Víme, že v podmínkách České republiky je to obtížné, ale chceme s ministerstvem jednat, jak bychom mohli přidat hodiny pohybových aktivit na první stupeň základních škol. A to tak, aby děti, kterým se organizovaného sportu nedostává, mohly nejlépe hodinu denně s trenéry a s pedagogy opět pracovat, hýbat se a mít z pohybu radost,“ dodal Antonín Barák.