Nedávná česká studie, s níž se redakce FAEI.cz seznámila, přitom odhalila, že mezi elitními sportovci je výskyt této „anomálie“ v porovnání s běžnou populací více než dvojnásobný. Gilbertův syndrom je porucha, pro kterou jsou typické právě vysoké hodnoty bilirubinu – žlučového barviva – v krvi. Nemoc se projevuje občasným zežloutnutím očního bělma nebo kůže.
Není však nijak nebezpečná a nevyžaduje léčbu. První projevy většinou přicházejí ve věku 15 až 30 let. Častěji se objevují u chlapců. Podle posledních statistik žije v České republice s touto poruchou metabolismu bilirubinu 12,6 procenta mužů a 6,7 procenta žen. Jak ukázala studie českých expertů publikovaná v časopise Sport Medicine, vysoký podíl lidí s Gilbertovým syndromem je mezi elitními sportovci.
„Do výzkumu se zapojilo celkem 536 vrcholových sportovců s různým zaměřením – od atletiky, juda, plavání, biatlonu a lyžování až po basketbal nebo volejbal. Mezi nimi bylo 13,3 procenta žen s Gilbertovým syndromem a celkem 27,7 procenta mužů se stejnou diagnózou,“ uvedl profesor Libor Vítek, jeden z autorů studie.
„Zjistili jsme, že ve srovnání s běžnou českou populací mají sportovci obecně vyšší hodnoty sérového bilirubinu,“ potvrdil Vítek, jenž je současně vedoucím Hepatologické laboratoře Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Silný antioxidant
Jedním z důvodů, proč je s Gilbertovým syndromem spojeno tolik zdravotních výhod, je funkce bilirubinu coby velmi silného antioxidantu – je přibližně třicetkrát účinnější, než vitamin E. Lidé s touto poruchou mají hodnoty bilirubinu až pětkrát vyšší než ostatní, a mají tak podstatně větší antioxidační kapacitu.
„Antioxidanty jsou pro lidský organismus velmi žádoucí, chrání nás před oxidačním stresem, který je příčinou řady civilizačních a chronických onemocnění, jako je například ateroskleróza nebo některá srdeční onemocnění,“ upozornil profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.
Nejde však o jediný faktor, který ovlivňuje rozvoj těchto chorob. „Ani lidem s Gilbertovým syndromem se proto tyto nemoci úplně nevyhýbají,“ dodal Linhart. Vedle antioxidační funkce má bilirubin také výrazné imunosupresivní a protizánětlivé účinky. Lidi s Gilbertovým syndromem proto méně často postihují některá autoimunitní onemocnění, jako je roztroušená skleróza, lupénka nebo Crohnova nemoc.
„Podle studií existuje také negativní vztah mezi hodnotou bilirubinu a některými nádory. Asi nejvíc patrné je to u kolorektálního karcinomu. Jedinci s Gilbertovým syndromem mají čtyřikrát nižší riziko, že tímto typem rakoviny onemocní. Podobná data máme také pro karcinom plic,“ poznamenal profesor Vítek.
Lékaři zároveň upozornili, že zvýšené hodnoty bilirubinu je třeba vždy sledovat v souvislostech. Mohou totiž signalizovat autoimunitní onemocnění jater, žloutenku, hemolytickou anemii nebo například cirhózu jater. Pokud má tedy pacient zvýšený bilirubin, je vždy namístě provést také jaterní testy.
Vrozené vady
Ani Gilbertův syndrom není spojen jen se samými pozitivy. Lidé s touto poruchou trpí častěji na žlučové kameny a nefungují u nich správně některé léčivé přípravky, jež se používají při léčbě kolorektálního karcinomu nebo AIDS.
V populaci jsou rozšířené také další zdravotní anomálie včetně vrozených vad. „Jsou to defekty, které vznikly v období od početí do porodu dítěte. Některé z nich umí současná medicína léčit, ale s některými se musí naučit rodina i dítě žít,“ uvedla na svém webu Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
„Vrozené vady mohou být způsobeny asi z 20 procent genetickými faktory, z 20 procent výlučně takzvanými vnějšími rizikovými faktory zvanými teratogeny (alkohol, cigarety, drogy…) a asi z 60 procent kombinací dědičnosti a teratogenů,“ dodala pojišťovna.
Mezi nejčastější patří srdeční vady, kterými trpí pět až osm novorozenců z tisíce. Relativně lehčí vady se týkají neuzavření předsíňové nebo komorové srdeční přepážky. K těžším patří třeba vady velkých srdečních cév.
„Srdeční vady jsou buď dědičné, nebo způsobené vnějšími rizikovými faktory, například onemocní-li těhotná žena zarděnkami nebo trpí-li cukrovkou,“ sdělila Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. „Často se také vyskytují u dětí, které mají i jiné vrozené vady, například Downův syndrom nebo obličejové rozštěpy.“
Jsem žena, mám diagnostikovaného Gilberta cca od dvaceti let. Nemocná jsem od podzimu do jara prakticky pořád, cukr mám zvýšený, snad jen k té obezitě nemám sklony. Vyloženě mi nebyl doporučován závodní sport, jelikož při nadměrné fyzické zátěži se hodnoty bilirubinu zvyšují (což kromě zežloutnutí kůže a bělma způsobuje např. únavu, mozkovou mlhu a jiné). Řekla bych, že se zde zaměňuje příčina za důsledek – sportovci nemusí mít vysoké hodnoty bilirubinu kvůli vrozené GS, spíše je mají právě zvýšené nadměrnou zátěží.
(Jinak v Česku se GS bagatelizuje, doporučuji prostudovat např. britské weby, v GB se k této nemoci přistupuje uplně jinak než u nás.)