Britský list The Guardian nedávno přinesl poměrně šokující informace o tom, jak se pod vládou populistického premiéra Roberta Fica zrychluje odliv vysoce vzdělaných a kvalifikovaných lidí. V textu na svých webových stránkách napsal, že desetitisíce mladých Slováků míří zejména do Prahy, protože ve stále méně tolerantnější společnosti nevidí perspektivní budoucnost.
Možná, že po výsledku slovenských prezidentských voleb, v němž o zhruba šest procent zvítězil Ficův člověk Peter Pellegrini, se odliv „mozků“ ještě urychlí. Ficovi a jeho straně Směr se podařilo Slovensko zcela ovládnout. Má své klíčové lidi na všech důležitých ústavních pozicích a jeho rozpínavost bude nepochybně pokračovat – směrem na nevládní organizace nebo na televizní stanice a nezávislá média.
Zatímco v Moskvě mají z posledního vývoje na Slovensku nestíratelnou radost, Kyjev má oprávněnou obavu. Ostatně i západní média o nově zvoleném slovenském prezidentovi napsala, že je to proruský populista – viz například britská BBC, ale i další redakce.
Právě ruská agrese na Ukrajině byla jedním z ústředních témat slovenských prezidentských voleb a Pellegrini použil tuto kartu podobně jako před druhým kolem českých prezidentských voleb Andrej Babiš: zcela lživě tvrdil, že pokud vyhraje jeho soupeř, zatáhne zemi do války. Zatímco Babišovi to nevyšlo, Pellegrinimu ano. Strach je vskutku mocným čarodějem.
Slovensko se nyní vydává maďarskou cestou, tedy odmítání údajného Bruselského diktátu, větší orientaci na Východ a co nejrychlejšímu uzavření míru na Ukrajině (rozuměj kapitulace Kyjeva, pozn. aut.).
Ostatně Viktor Orbán byl jedním z prvních, kdo nové slovenské hlavě státu gratuloval: „Srdečně blahopřeji Petru Pellegrinimu k jeho suverénnímu vítězství ve slovenských prezidentských volbách. Je to velká výhra pro lidi a velká výhra pro zastánce míru v celé Evropě!“ napsal Orbán na sociální síti X. Svůj příspěvek zakončil ve slovenském jazyce: „Blahoželáme, pán prezident!“
Bohužel, na podobnou maďarsko-slovenskou cestu se poměrně brzy může vydat i Česká republika. Rozhodující sněmovní volby se sice konají až na podzim 2025, už teď je ale výrazným favoritem hnutí ANO okolo Andreje Babiše, kterého s Ficem mnohé spojuje.
Ostatně Babiš se netajil tím, že podporuje právě Ficovu prodlouženou ruku Pellegriniho. Oba politici rovněž postavili svou kariéru na kritice Evropské unie, na zdůrazňování vlastenectví nebo na požadavcích o „urychleném jednání o míru na Ukrajině“ (znovu je zapotřebí si připomenout, že nejde o mír, kdy by se ruské jednotky stáhly z okupovaných území, ale o ukrajinskou kapitulaci).
Vzhledem k tomu, že je Babiš založením více autokrat než demokrat, musí ho Ficův úspěch fascinovat a nepochybně ho svým způsobem obdivuje. Oběma také chutná moc, oba touží po politické odplatě a pomstě. Babiš se nepochybně už nebude inspirovat pouze svým přítelem Orbánem, ale také Ficem.
A u nás to není? Vždyť pwtisrmolice má obě komory parlamentu i prezidenta.
Když to napsali západní bratři pak je to pravda, protože jen oni vědí, co jsou to západní hodnoty. Třeba ty usekané ruce černochů nebo jejich věšení.
Po ztrátě kolonií jako by nebyli schopni pochopit novou situaci. A co potom, až přestaneme dodávat i dividendy v hodnotě 500 miliard ročně. A to ostatní…
Ta věta „údajný bruselský diktát“ mě nadzvedla ze židle a prozradila orientaci autora tohoto článku.
Tohle není moc objektivní novinařina.
Dobrý den. Buďte konkrétní. V čem?
Redakce faei.cz