Na počátku byla investice ve výši 75 milionů korun, která za deset let měla přinést garantovanou úsporu 84,6 milionů korun. Když se na konci všechno sečetlo a odečetlo, výsledek byl ještě lepší: úspora energií v hodnotě 93,4 milionů korun.

„Projekt považujeme za úspěšný. Investice se nám díky tomu, že skutečná úspora předčila garantovanou o téměř deset procent, vrátila dříve než za deset let,“ řekl ředitel Národního divadla Jan Burian. „Investice je již splacena a my šetříme na energiích přes devět milionů korun ročně.“

Razantní úspory

Akce divadlu přinesla skutečně razantní úspory. U plynu to je v posledních letech více než polovina původních nákladů. Roční úspora voda zase představuje 10 naplněných olympijských bazénů. Množství elektřiny ušetřené za deset let odpovídá roční spotřebě 3 250 domácností. Celkové úspory převyšují vložené investice o bezmála 18 milionů korun.

„Národní divadlo ukazuje, že je možné dělat úspěšné projekty komplexních energetických úspor i v památkově chráněných objektech, kde je potřeba postupovat velice citlivě,“ řekl generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. „Po Národním divadle tak přišly další historické budovy: Rudolfinum, Stavovské divadlo, Státní opera a jiné. Celkem sledujeme a navrhujeme úspory zhruba ve třech stovkách objektů, historických a moderních.“

Další možnosti se hledají

Fotovoltaické elektrárny na střechách provozní budovy Národního divadla a Nové scény jsou součástí hydroizolace, takže jsou vidět jen shora a nenarušují architekturu okolí. Mezi další novinky patří to, že teplo ze zahřátého oleje hydrauliky jevištní technologie se využívá k ohřevu teplé vody. Dříve se olej průtočně chladil pitnou vodou. Ze vzduchu odváděného z jeviště se odebírá teplo či chlad, který se pak vrací zpět do přiváděného vzduchu.

V podzemí se nachází podzemní čerpadlo, které umí při napojení na vltavskou vodu podle potřebu topit, nebo chladit. Speciální systém reguluje teplotu v každé místnosti individuálně. Místo dříve obvyklých žárovek či zářivek se používají úsporná svítidla. Veškerá data se vyhodnocují v dispečinku a neustále se hledají možnosti dalších úspor.

„Úsporná opatření v památkově chráněných budovách patří k těm nejsložitějším, ale o to efektivnějším. V Národním divadle navíc vše muselo probíhat za plného provozu,“ dodal ředitel společnosti ENESA Ivo Slavotínek.