Na začátku letošního května tomuto osudu Rusko uniklo, když na poslední chvíli zaplatilo investorům z nezablokovaných účtů mimo Spojené státy. I nyní nebude tzv. default okamžitý, neboť Rusko v očekávání amerického rozhodnutí s předstihem zaplatilo 100 milionů dolarů splatných tento pátek.
Svému osudu však uniklo patrně jen o měsíc. Na konci června jsou splatné kupóny tří dluhopisů, z nichž jeden neumožňuje jiné platby než v dolarech. Ty však nyní nebude možné provést. Jde o paradoxní situaci, kdy je dlužníkovi bráněno ve splátkách dluhu.
Americká vláda se tímto rozhodla ocejchovat Rusko jako neplatiče navzdory řadě silných protiargumentů. Náklady zablokování plateb neponese Rusko, ale zahraniční investoři. Rusko naopak ušetří prostředky, které bude moci využít jinak, například na financování své válečné mašinérie.
Nicméně zahraniční investoři nemusí úplně zoufat. Americké rozhodnutí má dopad primárně na americké investory. Platbám investorům v jiných zemích, které nevyžadují součinnost amerických bank, zatím nic nebrání.
To se ale může změnit na konci června, kdy končí Rusku výjimka pro splácení dluhu ve Velké Británii. Přísnost Velké Británie vůči ruským dlužníkům zatím nasvědčuje tomu, že by mělo dojít k jejímu prodloužení. To by Rusku uzavřelo možnost splátek skrze londýnské banky požadovanou v dokumentaci dluhopisů.
Pak by zbývalo jen jediné. Investorům zaplatit v rublech. Z pohledu investorů je to skoro totéž, jako nedostat zaplaceno vůbec. K rublovým účtům se totiž nedostanou kvůli ruským omezením na pohyb kapitálu. S uvolněním těchto omezení však Rusko nebude pospíchat, neboť v západních zemích se množí úvahy o možné konfiskaci majetku ruského státu a oligarchů.
Zabavený majetek by mohl být použit na financování poválečné obnovy Ukrajiny. V tomto scénáři by se Rusko mohlo na zahraničních investorech aspoň symbolicky zahojit. Ruský majetek v zahraničí představuje potenciálně lákavé sousto i pro zahraniční investory, kteří by mohli u soudů požadovat náhradu za nesplacený ruský dluh.
Jde zejména o část zmrazených ruských devizových rezerv dosahující 285 miliard dolarů, čili řádově desetinásobku hodnoty ruských dluhopisů v držení zahraničních investorů. Ty by však Rusko nevzdalo bez boje a své peníze by zarputile bojovalo u soudů s poukazem na „vynucený“ charakter defaultu. Sága ruského dluhu každopádně nekončí. Jen se otevírá jeho další kapitola.
Autor je makroekonomický analytik společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
