Na tento aktuální stav upozornila Finanční a ekonomické informace (faei.cz) společnost bezDodavatele, český startup, který se zaměřuje na inovativní způsob obchodování s elektřinou z čistých zdrojů a se zemním plynem.
„S rostoucí popularitou výroby elektrické energie v solárních elektrárnách, a tudíž jejich rostoucím počtem dochází ke stále většímu propadu ceny solární elektřiny,“ uvedl Jan Szabó, hlavní analytik společnosti bezDodavatele.
Pokud ji majitelé podle něj prodávají s vysokými fixními poplatky za to, že „nemusí nic řešit“, může částka od odběratele klesnout natolik, že stěží pokryje provozní náklady.
„Provoz fotovoltaických elektráren se pak o poznání více vyplatí těm majitelům, kteří rezignují na pasivní dodávky obchodníkům za pevně stanovenou cenu a začnou s jejím aktivním obchodováním,“ poznamenal Szabó.
Společnost bezDovatalele uvedla, že základního pásma elektřiny (tzv. BASE) se loni pohybovala na úrovni 2 100 korun za megawatthodinu (Kč/MWh). Hodnota takzvaného solárního profilu, tedy elektřiny z fotovoltaických elektráren, ale činila jen 1 268 Kč/MWh.
Prodělečný model
Za první polovinu letošního roku cena BASE vzrostla o 320 korun na 2 420 Kč/MWh. Cena solární energie ovšem dále klesala, a to až pod 1 200 Kč/MWh. Do kapsy provozovatelů solárních zdrojů však jde ještě nižší částka.
Od hodnoty solárního profilu je totiž dále třeba odečíst poplatek obchodníkovi za převzetí odpovědnosti za odchylku a jeho marži. Standardně jde o částku zhruba 500 korun. Za první pololetí tak získal výrobce u standardního výkupu od obchodníka 700 Kč/MWh.
„Pro řadu solárníků je tento model prodělečný. Data našich klientů provozujících fotovoltaické elektrárny ukazují, že jim taková částka pokryje pouze náklady na provoz,“ konstatoval Jan Szabó. Dodal, že v porovnání s cenou základního pásma elektřiny se cena solárního profilu kontinuálně propadá už od roku 2022. Oproti 97 procentům v roce 2022 na 53 procent v letošním roce.
Záporné a nulové ceny
Současně přibývá období se zápornými cenami, kdy musí výrobce za dodávku ze své fotovoltaické instalace do sítě naopak zaplatit – místo toho, aby vydělával. Důvodem je přebytek elektřiny v síti. I v případě nulových cen musí majitel fotovoltaiky zaplatit aspoň poplatek obchodníkovi.
V roce 2023 se záporné nebo nulové ceny vyskytly ve 156 případech, zatímco o rok později už šlo o 361 případů. Od začátku letošního roku do konce července se objevilo 268 takových situací. Společnost bezDodavatele upozornila, že dodávky proudu za pevnou částku a s fixními poplatky není jediná možnost, jak na solární elektřině vydělávat. Výrobu je možné také aktivně obchodovat.
„Zkušený obchodník dokáže na vnitrodenním nebo odchylkovém trhu uplatnit i tu část výroby, která by jinak skončila v záporných hodinách. Pokud má navíc poplatky nižší než tržní standard, je dopad na čistou cenu pro výrobce ještě výraznější,“ uvedl Szabó.
Pro lepší představu, jak velký je rozdíl mezi řízenou a neřízenou fotovoltaikou, přidal příklad z roku 2024 a se zdrojem o velikosti jednoho megawattu. „S cenou 768 korun za megawatthodinu představoval příjem 770 tisíc korun za rok,“ řekl Szabó.
Stagnující výstavba
Oproti tomu u majitele stejně velké elektrárny, který byl napojený na obchodníka, to bylo 1,2 milionu. Aktivním obchodováním se tak zvýšil výnos o více než 60 procent. Existuje ale ještě jedna možnost: Pořídit si bateriové úložiště a elektřinu prodávat v době, kdy jsou vhodnější podmínky.
„Na rozdíl od pořízení bateriového úložiště, které dává možnost si elektřinu ‚schovat‘ do momentů s výhodnější cenou, ale nevyžaduje aktivní obchod schválení úřadů a také prakticky žádnou počáteční investici, která ziskovost dále odsouvá,“ poznamenal Jan Szabó.
Podle dat distribučních společností, které sesbírala a vyhodnotila Solární asociace, výstavba solárních elektráren v letošním roce stagnuje, zvláště segment domácích instalací výrazně zpomalil.
V prvním pololetí roku 2025 bylo v Česku připojeno o 26 procent méně výkonu fotovoltaických elektráren než ve stejném období loňského roku, u bateriových úložišť spojených s fotovoltaikou došlo dokonce k 37procentnímu poklesu. Vyplývá to z dat distribučních společností, která sesbírala a vyhodnotila Solární asociace.
