Výpočet návratnosti provedla společnost Bidli a poskytla ho rovněž Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz). Výsledná návratnost za letošních podmínek se blíží pěti rokům, přičemž v minulých letech to bylo třeba i o 2,5 roku více – i když dotace byly vyšší. Jak je to možné?
Státní dotace na střešní fotovoltaiku se sice nedávno snížily, ale výrazně klesly také celkové náklady na její pořízení. Díky poklesu cen solárních panelů, střídačů a bateriových systémů je tak domácí solární elektrárna finančně dostupnější než v minulosti.
„Přibližně od roku 2019, tedy od začínajícího boomu poptávky po solárních elektrárnách na rodinné domy, se velkoobchodní ceny fotovoltaických panelů zvyšovaly hlavně v důsledku vyšší inflace a dražších materiálů,“ řekl Petr Špirit, analytik společnosti Bidli.
„Za poslední měsíce se ale podmínky na trhu významně změnily a pořizovací ceny komponent naopak poklesly na historické minimum,“ dodal. Pokles cen se výrazněji projevil například u střídačů a baterií. Navíc zpomaluje inflace.
„Aktuální pořizovací náklady na realizaci fotovoltaické elektrárny s průměrným instalovaným výkonem se totiž snížily na částku blížící se 300 až 350 tisíc korun,“ uvedl Petr Špirit. V minulých letech to bylo až o několik set tisíc korun více.
10 tisíc korun na kilowattu
Dotace na fotovoltaickou elektrárnu pro rodinný dům může nově dosáhnout až 140 tisíc korun, ovšem pouze za splnění další podmínky – instalace chytrého řízení spotřeby a zapojení solárního systému do sdílení vyrobené energie.
V únoru se stanovila jednotková dotace na 10 tisíc korun za jeden kilowatt (kW) instalovaného výkonu a zároveň na 10 tisíc za každou 1 kWh kapacity bateriového úložiště. Žadatelé nově nejsou omezeni maximálním instalovaným výkonem ani vázáni žádným limitem rezervovaného výkonu pro připojení do distribuční sítě.
Povinné ale je instalovat bateriový akumulační systém s minimální kapacitou v kWh odpovídající podpořenému instalovanému výkonu v kWp. Minimální podporovaný výkon činí 2 kW a minimální kapacita bateriového úložiště 2 kWh.
Součástí dotace může být i příspěvek až 10 tisíc korun na jednu dobíjecí stanici pro elektromobil. Zároveň bude nutné upřednostnit využití vyrobené energie primárně pro vlastní spotřebu domácnosti.
Vývoj návratnosti v čase
Jak se vyvíjela návratnost investice do střešní instalace v posledních letech, jak to vypočítala společnost Bidli? V roce 2022 vyšla fotovoltaika na rodinný dům v průměru přibližně na 500 tisíc korun. Dotace od státu pak v roce 2022 činila 200 tisíc.
Konečná částka, kterou majitel za solární elektrárnu v tomto roce zaplatil, se tudíž pohybovala okolo 300 tisíc korun. Cena energií v roce 2022 činila 5 Kč/kWh. Výsledná roční úspora tak v průměru činila okolo 40 tisíc a výsledná návratnost fotovoltaiky v roce 2022 atakovala 7,5 let.
V roce 2023 stála fotovoltaika na rodinný dům v průměru zhruba 550 000 Kč. Dotace od státu pak v roce 2023 byla 200 tisíc korun.
Konečná částka, kterou majitel za solární elektrárny v tomto roce zaplatil, činila přibližně 350 tisíc. Cena energií v roce 2023 byla 7 Kč/kWh. Výsledná roční úspora tak v průměru činila přibližně 56 tisíc korun a výsledná návratnost fotovoltaiky v roce 2023 atakovala 6,3 roku.
V roce 2024 vyšla cena fotovoltaiky na rodinný dům v průměru přibližně na 440 tisíc. Dotace od státu byla 160 tisíc korun.
Konečná částka, kterou nový majitel solární elektrárny zaplatil, se tudíž pohybovala okolo 280 tisíc. Cena energií v roce 2024 činila 6 Kč/kWh. Výsledná roční úspora v průměru činila 48 tisíc korun a výsledná návratnost fotovoltaiky v minulém roce 2024 tedy činila 5,8 roku.
V roce 2025 pořízení fotovoltaiky na rodinný dům přijde v průměru na 340 tisíc korun. Dotace od státu činí až zmiňovaných 140 tisíc.
Konečná částka pro nové majitele solární elektrárny činí 200 tisíc. Cena energií je v průměru 5 Kč/kWh. Výsledná roční úspora tak v průměru činí 40 tisíc korun. Výsledná návratnost fotovoltaiky za podmínek v letošním roce se tudíž blíží pěti rokům.
„Za patnáct let trvání programu Nová zelená úsporám jsme podpořili již více než 600 tisíc domácností,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Dodal, že se obnovitelnými zdroje zlepšuje kvalita ovzduší ve městech a obcích.
„Na realizovaných projektech vidíme obrovský nárůst zájmu o domácí solární elektrárny, tepelná čerpadla a těší nás také rostoucí zájem o komplexní energetické renovace domů v rámci podprogramu Oprav dům po babičce,“ dodal ministr.
