ERÚ proto na svých webových stránkách zveřejnil orientační kalkulátor výše záloh a návod, jak si spotřebitelé mohou své zálohy zkontrolovat. Pro lepší orientaci v problematice záloh mohou lidé kromě kalkulátoru využít i návodu, který úřad zveřejnil na svých webových stránkách.
Jestliže spotřebitelé dojdou k výsledku, že jim dodavatel účtuje vyšší než odpovídající zálohové platby, měli by se na něj obrátit a nastavení záloh reklamovat. Když jim dodavatel rozdíl nezdůvodní a zároveň odmítne výši záloh upravit, mohou se spotřebitelé obrátit pro pomoc také na ERÚ.
„Stížnosti spotřebitelů sice míří na zálohy, když se jich ale doptáváme, zpravidla skončíme u problémů s cenou. Typicky jde o její navýšení, které dodavatel například řádně neoznámil. Pokud bychom vybrali případy, kdy byl problém skutečně se zálohami, s nastavením jejich výše, šetřili jsme takových letos pouze šedesát,“ informoval člen Rady ERÚ Ladislav Havel.
„Jen u devíti z nich jsme přitom narazili na pochybení ve výpočtu dodavatelů. Nicméně další problémy jsme odhalili například v tom, že dodavatelé v předchozím kroku neoznámili řádně zvýšení ceny. Spotřebitel se pak o změně dozví až při stanovení záloh, proto si na ně stěžuje,“ dodal.
Jestliže dodavatel neoznámil předchozí změnu ceny řádně, tj. adresně, konkrétně a transparentně, měl by spotřebitel rozporovat nejen nastavení výše záloh, ale především samotné zdražení. Při nedostatečném či chybném oznámení je totiž změna ceny podle energetického zákona neúčinná.
Energetický zákon stanoví, že účtuje-li dodavatel měsíční zálohy, musí tyto částky odpovídat nejvýše důvodně očekávané spotřebě. V praxi se k výpočtu používá průměrná (měsíční, pozn. red.) spotřeba z minulého období.
Tu si spotřebitel může spočítat sám i ze svého ročního vyúčtování. Odhad měsíční spotřeby potom dodavatel násobí aktuální cenou dodávky, čímž dostane maximální výši zálohy, jakou může účtovat.
„Příliš vysoké zálohy určitě nejsou ideální. Dodavatele jimi de facto bezúročně úvěrujeme. Navíc, pokud by se dodavatel dostal do potíží, budeme se muset, mnohdy složitě, domáhat vrácení přeplatků,“ vysvětlila Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.
Podle ní ale nejsou vhodné ani příliš nízké zálohy. I když zákon nestanoví minimální výši záloh, nízké platby vedou k vysokým nedoplatkům v ročním vyúčtování, které musí domácnost nárazově uhradit. „Na ERÚ se v současnosti obracejí lidé, kterým dodavatel po zvýšení ceny zálohy nenavýšil a nyní mají hradit nedoplatky i desetitisíce korun,“ dodala Zemanová.
