Středa dala za pravdu těm druhým, americké akcie se propadly nejvýrazněji za poslední více než dva roky a klíčový ukazatel amerických akcií, index Standard & Poor’s 500, se propadl o 4,32 procenta.
Zlomový vývoj obchodování nastal ovšem už právě skoro před měsícem, 16. srpna. Tehdy totiž index Standard & Poor’s 500, nepovyrostl natolik, aby prolomil úroveň odpovídající své průměrné hodnotě posledních dvou set dnů. Takové prolomení by zejména mnozí stoupenci technické analýzy měli za potvrzení, že se americké burzy vskutku vymanily z medvědí nálady.
Takže 16. srpna ukazatel zakončil svoji přesně dva měsíce trvající vzestupnou pouť. Mezi 16. červnem a 16. srpnem přidal přes 17 procent. Ovšem své zisky z této doby ani dodnes rozhodně všechny neodevzdal. Vždyť od zlomového 16. srpna do včerejška sestoupil jen o 8,7 procenta. V porovnání se minimem ze dne 16. června, kdy index padl nejníže za celé období od prosince 2020, uzavíral včera stále o více než sedm procent výše.
Zásadní otázkou je, jak hluboký nakonec bude pokles uplynulého necelého měsíce. Spadnou akcie do blízkosti svého červnového dna, nebo dokonce pod něj, či se rychle zotaví, takže sklapnutí „medvědí pasti na býky“ nakonec nebude až tak bolavé?
Pokles uplynulých několika týdnů odráží v prvé řadě zejména mizerný výkon velkých technologických titulů. To není nic moc překvapivého, ani nového. Technologie se mění, stěžejní firmy v segmentu také, ovšem v posledních takřka sta letech stále platí, že index Standard & Poor’s 500 jako celek podává nadprůměrný výkon prakticky jen tehdy, pokud se nadprůměrně vede také technologickým akciím. Tedy vážně nemůže překvapit, že výprodej akcií, jenž nastal po 16. srpnu, je doprovázený citelným poklesem technologického segmentu.
Za poklesem technologického segmentu, a tedy celého trhu, stojí hlavně strach z dalšího růstu úrokových sazeb. Technologické akcie se nezřídka řadí mezi takzvané růstové tituly. To proto, že jejich současná cena je založena na očekávání kvapného růstu a expanze nadcházejících let a na pravidelných ziscích vyhlížených až v poměrně vzdálené budoucnosti. Čím výše jsou – a budou – ale úroky, tím méně lákavé vzdálené zisky jsou.
Ne nadarmo se někdy úrokové sazbě říká sazba diskontní. „Diskontuje“ totiž budoucnost. Zlevňuje ji. Zlevňuje budoucí zisky. Jestliže jsou totiž úroky vysoké nyní a jestliže mají být vysoké i v příštích nejbližších čtvrtletích, ba letech, zkrátka se může mnohem spíše, než čekat na budoucí zisk, vyplatit mít jej už teď. A žít z úroků z těchto zisků.
Zisk teď a tady ovšem zajišťují akciové tituly nikoli růstové, ale hodnotové. To jsou zavedené, tradiční akcie, jež ze svého pravidelného zisku navíc často vyplácí dividendu. Kdo má akcie banky JP Morgan nebo ČEZ, sází na hodnotové tituly, kdo dá přednost akciím Tesly, pak na ty růstové.
Obava z růstu úrokových sazeb je tak palčivá, že ani představení nové řady iPhonů ve středu minulý týden trh příliš nepovzbudilo. Akcie Apple přidaly ani ne procento, za letošek jsou i tak ve třináctiprocentním mínusu. Přitom představují shodou okolností hned třináct procent indexu Nasdaq 100, jemuž technologické akcie dominují.
Optimisté jsou přesvědčeni, že pro tak matný výkon technologických titulů vlastně není pádný důvod. A že spíše jen odráží jakousi momentální, přechodnou „blbou náladu“ burz. Míní, že stále rapidně probíhající digitalizace všeho jim budu mocnou vzpruhou. A že je silně podpoří také probíhající energetická krize. Neboť ještě uspíší ústup energeticky náročného, fyzického off-line, zatímco akceleruje příklon k on-line prostředí a energeticky relativně nenáročnému „virtuálnu“.
„Blbá nálada“ není nic fundamentálního. Potrvá měsíc, dva, tři… Nakonec odezní. To by v kontextu výše řečeného znamenalo, že americké akcie už na své červnové dno nejspíše nespadnou a že by naopak mohly ještě do konce letoška připravit investorům dokonce i pozitivní překvapení.
Na pozitivní překvapení dojde tehdy, budou-li splněna zásadní podmínka. Ekonomický útlum v USA bude dostatečně silný na to, aby zmírnil inflační očekávání a aby dále výrazně nenarůstaly úrokové sazby, ale současně bude dostatečně slabý na to, aby vyvolal hlubokou a/nebo vleklou recesi.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
